Spolupracující obviněný

Institut spolupracujícího obviněného byl do našeho trestního řádu zakomponován poměrně nedávno, takže ještě nestačil „sesbírat“ odpovídající množství souvisejících judikátů či komentářů, navíc byl v krátké době po svém přijetí novelizován. Mnozí jej tedy ještě nestačili úplně vstřebat a jeho využívání v praxi sebou přináší řadu otazníků.

předseda senátu Městského soudu v Praze, prezident Soudcovské Unie
Foto: Shutterstock

Je asi jen logické, že většina pachatelů, kteří se rozhodnou přijmout roli spolupracujícího obviněného, nezíská tímto krokem sympatie svých spolupachatelů, jejichž společnou trestnou činnost pomohli rozkrýt a kteří se i díky nim (často jen díky jim) ocitli v postavení obžalovaných. Snaha těchto usvědčených bývalých kumpánů, později nezřídka úhlavních nepřátel, je proto pochopitelně soustředěna na snahu takového spolupracujícího obviněného co nejvíce znevěrohodnit či dokonce zásadně zpochybnit oprávněnost takového jeho procesního postavení. Náplastí za tyto ústrky a ztrátu kolektivní obliby by měla spolupracujícímu obviněnému být odměna v podobě výrazně nižšího trestu či dokonce upuštění od potrestání.   

A jak tedy vlastně člověk získá takové dvojsečné postavení? Aktuální právní úprava § 178a tr. řádu zní následovně:

(1) V řízení o zločinu může státní zástupce v obžalobě označit obviněného za spolupracujícího, jestliže obviněný

a) oznámí státnímu zástupci skutečnosti, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, a zaváže se podat jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech,

b) dozná se k činu, pro který je stíhán, přičemž nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho doznání bylo učiněno svobodně, vážně a určitě, a

c) prohlásí, že souhlasí s tím, aby byl označen jako spolupracující obviněný,

a považuje-li státní zástupce takové označení za potřebné vzhledem k povaze trestného činu, k jehož objasnění se obviněný zavázal, a to i s přihlédnutím k trestnému činu uvedenému v doznání obviněného, k osobě obviněného a k okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný podílel na spáchání trestného činu, k jehož objasnění se zavázal a jaké následky svým jednáním způsobil.

(2) Pokud spolupracující obviněný nespáchal trestný čin, který je závažnější než zločin, k jehož objasnění přispěl, jestliže se nepodílel jako organizátor nebo návodce na spáchání zločinu, k jehož objasnění přispěl, pokud jím nezpůsobil úmyslně těžkou újmu na zdraví nebo smrt a pokud nejsou důvody pro mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody (§ 59 trestního zákoníku), může státní zástupce v obžalobě navrhnout upuštění od potrestání, pokud to považuje za nezbytné s ohledem na všechny okolnosti, zejména vzhledem k povaze trestného činu uvedeného v doznání obviněného v porovnání s trestným činem, k jehož objasnění se obviněný zavázal, k míře, v jaké může spolupracující obviněný přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, k významu jeho výpovědi pro dané trestní řízení s ohledem na shromážděné důkazy, k osobě obviněného a k okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný podílel na spáchání trestného činu, k jehož objasnění se zavázal, a jaké následky svým jednáním způsobil.

(3) Před tím, než státní zástupce obviněného označí jako spolupracujícího, vyslechne ho zejména k obsahu oznámení a k jeho doznání. Obviněného také vyslechne k tomu, zda si je vědom důsledků svého postupu. Před výslechem státní zástupce obviněného poučí o jeho právech, o podstatě označení za spolupracujícího obviněného, o povinnosti setrvat na svém doznání a dodržet své závazky uvedené v odstavci 1 a také o tom, že jakmile obviněný v přípravném řízení nebo v řízení před soudem poruší své závazky, nebude nadále považován za spolupracujícího obviněného.

Ohledně citovaného zákonného ustanovení jsem zaregistroval například následující otázky:

  • může o status spolupracujícího obviněného pachatel požádat až na konci přípravného řízení, když již on sám, ale i orgány činné v trestním řízení mají základní představu o aktuální důkazní situaci a dotyčný zájemce takto postupuje na úkor svých spolupachatelů jen proto, aby účelově vylepšil vlastní postavení?
  • může být za spolupracujícího obviněného označen pachatel, který sám byl jedním z hlavních organizátorů stíhané trestné činnosti?
  • musí soud zdůvodňovat, proč u obviněného akceptoval takové procesní postavení, když ve vztahu k němu odsuzující rozsudek nabyl právní moci (a jsou tak splněny podmínky pro vyhotovení zjednodušeného rozsudku), zatímco ostatní spoluobžalovaní se odvolali a proti procesnímu postavení toho, jehož výpověď představuje stěžejní důkaz v jejich neprospěch, protestují?

Zákonné ustanovení § 178a tr. řádu zjevně neobsahuje žádné časové podmínky vymezující, do které procesní fáze může být obviněný za spolupracujícího označen. Nejpozději se tak musí stát před podáním obžaloby, státní zástupce musí obviněného vyslechnout a teprve poté se rozhodne, zda jej v obžalobě jako spolupracujícího obviněného označí. Možnost takového postupu tak závisí výlučně na úvaze státního zástupce, nevydává se žádné rozhodnutí, jde o postup fakultativní. Zda soud takto navržené procesní postavení obviněného akceptuje, je pak opět jen na jeho úvaze a zda se tak stalo, se projeví především v rovině ukládání trestu.

Podle § 58 odst. 4 tr. zákoníku totiž může být takovému pachateli uložen trest odnětí svobody pod dolní hranicí zákonné trestní sazby, a to bez omezení uvedených v § 58 odst. 3. Ve fázi řízení před soudem se tak podle mého názoru takové postavení obviněného promítá především do úvah o trestu. Při hodnocení důkazů soud tento důkaz hodnotí jako každý jiný, samozřejmě ve smyslu judikátu NS ČR 7 Tdo 1315/2012 musí být hodnocen zvláště pečlivě, přičemž orgány činné v trestním řízení jsou povinny hodnotit i motivaci spoluobviněného k výpovědi a dbát zvýšeného rizika její účelovosti. Uvedený důkaz především nesmí stát osamoceně.

Jestliže tedy soud procesní postavení obviněného coby spolupracujícího se všemi zákonnými důsledky akceptuje a ve vztahu k takovému obžalovanému nabude rozsudek právní moci, je na místě písemně odůvodnit jen ty oddělitelné výroky rozsudku týkající se obžalovaných, u nichž nebyly splněny podmínky pro vyhotovení zjednodušeného rozsudku ve smyslu § 129 odst. 2 tr. řádu. Výpověď spolupracujícího obviněného, který ostatní pachatele usvědčuje, pak musí být zmíněna jako jeden z usvědčujících důkazů s položením důrazu na jeho pečlivé vyhodnocení ve vztahu k důkazům ostatním.

Konečně snížení trestu pod spodní hranici zákonné trestní sazby podle § 58 odst. 4 tr. zákoníku podle mého primárně nebrání ani fakt, že spolupracující obviněný byl jedním z organizátorů souzené trestné činnosti. Tato okolnost jednoznačně brání až postupu dle § 178a odst. 2 tr. zákoníku, tedy upuštění od potrestání takového pachatele, zatímco základní ustanovení § 178a odst. 1 tr. zákoníku organizátora trestné činnosti v pozici spolupracujícího obviněného nevylučuje. Samozřejmě však jako vždy bude záležet na všech konkrétních okolnostech případu.

Diskutovaných, případně ve stanoviscích stran namítaných problémů je nepochybně více, takže předpokládám, že se k tématu spolupracujícího obviněného ještě v dohledné době vrátím.

Teď snad jen závěrečnou připomínku, že ač je tento institut i nadále předmětem řady odborných diskusí a ne každý je s ním v jeho současné podobě spokojen, je neoddiskutovatelným faktem, že je součástí právního řádu a při splnění všech zákonných podmínek je nutné jej akceptovat. Ostatně, u některých typů trestné činnosti je často zásadním důkazem, bez něhož by státní zastupitelství jen stěží mohlo vůbec podat obžalobu.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články