Články

Předkládaný článek se zaobírá dnes velmi aktuální problematikou postavení dítěte jako poplatníka poplatku za komunální odpad[1]. V současnosti je totiž „veden boj“ hned na několika frontách, který se týká řešení relativně časté praxe správců místních poplatků, kteří vyměřují poplatek za komunální odpad dětem již v době jejich nezletilosti a poté, co tyto osoby nabydou zletilosti (plné svéprávnosti), tyto dlužné částky, které často dosahují až např. 15 tisíc Kč[2], po těchto „čerstvě zletilých“ vymáhají, a to i formou exekučních příkazů.

„S radou a souhlasem Senátu“ může prezident jmenovat nového soudce a právě získání onoho souhlasu se může stát nejtěžší částí celého jmenovacího procesu. Senát v celém procesu hraje velmi významnou roli a právě zde se může nejvíce ventilovat nespokojenost členů Kongresu s jinak nesouvisející politikou prezidentské administrativy. Celý schvalovací proces je také velmi rigidně svázaný zdvořilostními pravidly a zvyklostmi, které schválení mohou ještě více zkomplikovat.

S účinností od 1. ledna 2013 byl zákonem č. 396/2012 Sb. rozšířen § 312 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jako “OSŘ”) o ustanovení umožňujícím nahrazení vůle povinného v souvislosti s postižením jiné pohledávky. Nejedná se v tomto případě o další způsob provedení exekuce, spíše o snahu umožnit efektivnější provedení exekuce postižením pohledávky povinného, jejíž splatnost je svázána s budoucími právními skutečnostmi či právním jednáním.

Ochrana základních práv v rámci Rady Evropy a Evropské unie se zaměřením na právo na soukromí v dnešní digitální době byla tématem letošního ročníku mezinárodní letní školy organizované studentským spolkem Common Law Society na Patejdlově boudě v Krkonoších od 12. do 26. července 2015.

Ústava Spojených států, která vznikla na konci 18. století, nemohla v žádném případě předjímat situaci 20. a 21. století, takže dnes do výběru soudců Nejvyššího soudu vstupuje celá řada aktérů, kteří v době vzniku Ústavy nebyly známi. Jednak růstem počtu členů Senátu a jednak i růstem jeho agendy se senátní nápad musel rozdělit specializovaným výborům. To byl i případ výboru pro soudnictví, který dnes hraje ve jmenovacím procesu velkou roli.

Na základě zákona č. 396/2012 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2013 k významné změně způsobu postižení majetkových práv povinného v družstvu, když, mimo jiné, byla do občanského soudního řádu vložena ustanovení §§ 320aa a 320ab, na základě kterých je v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce možno postihnout účast povinného v družstvu, tj. postihnout jeho členská práva a povinnosti.

Nejvyšší soud Spojených států (dále také SCOTUS, Supreme Court of the United States) je vrcholem federální soudní soustavy a zároveň je nejvyšší autoritou v otázkách výkladu Ústavy. V kombinaci s precedenčním systémem common law se tak Nejvyšší soud stal velmi významným aktérem v otázkách nejenom právních ale i politických.

Od 10. ledna 2015 se aplikují nová pravidla ohledně příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

Vrcholí okurková sezona, notoričtí stěžovatelé na počasí se konečně dočkali příjemných čtyřicítek ve stínu, klienti i soudci užívají zasloužené dovolené, a tak mi konečně zbyl čas, abych dopsal svou retrospektivu za 5. ročníkem odborného kongresu Právní prostor 2015. Tento kongres se konal v závěru dubna v hotelu Jezerka pod podtitulem „(Ne)možné podoby práva“.

To, že z občanského soudního řádu „zmizel“ § 76b, je dnes již dobře známou skutečností. Méně vžité je však povědomí o tom, do jaké podoby se úprava předběžného opatření proti domácímu násilí přeměnila. Na první pohled nevýznamné novoty však podstatným způsobem ovlivnily průběh řízení a vůbec jeho charakter. V následujících řádcích se pokusím popsat průběh řízení o předběžném opatření a zejména zdůraznit odlišnosti zavedené zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

Ačkoli jsou personalisté právníky často upozorňováni na nutnost uzavření pracovní smlouvy nejpozději v den, který je sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, resp. v den kdy zaměstnanec začne pro zaměstnavatele pracovat, je běžnou praxí, že je pracovní smlouva uzavřena později.

Příspěvek rozebírá problematiku sociálních práv na půdorysu Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Neboť sociální práva jsou v Listině upravena v pohyblivém rozpětí a jsou determinována zákonnou prováděcí úrovní,[1] věnuji pozornost právě jednotlivým klíčovým zákonům, které sociální práva upravují.

V trestním řízení není až tak neobvyklé, že se obhajoba snaží vytěžit maximum z každého procesně sporného postupu orgánů činných v trestním řízení. A to proto, že často dochází k tomu, že je u vyšších soudů s těmito formálně-procesními výhradami úspěšná, jako by vůbec nešlo o podstatu věci. A tak se řešilo, zda přítomnost veřejnosti v jednací síni má vliv na správnost soudního rozhodnutí!

Je tomu už delší dobu, co se Ústavní a Nejvyšší soud kočkují ohledně odpovědi na otázku, zdali bylo možné do 31. 12. 2013 nabýt nemovitost zapsanou v katastru nemovitostí od nevlastníka na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí. Zatímco Ústavní soud je stoupencem teze, že nabýt vlastnické právo k nemovitosti od nevlastníka za těchto podmínek šlo, Nejvyšší soud setrvale judikuje, že nikoliv.

V tomto příspěvku se budeme zabývat velmi tajuplným institutem - společným jměním manželů. Přiznám se, že to není institut, který by byl dlouhodobě předmětem mého zájmu, ale s kolegou Petrem Téglem jsme se rozhodli proniknout do tajů této oblasti a došli jsme k závěru, že na některé otázky by bylo vhodné se podívat z trošku odlišného pohledu.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na problematiku výkladu právního jednání, která je upravena v ustanoveních § 555 až 558.

Veřejné zakázky jsou dlouhodobě palčivým tématem, které nechybí snad v žádném proslovu nebo předvolební kampani týkající se zlepšení situace v oblasti veřejných financí. V rámci všech výběrových řízení jsou ta na informační a telekomunikační technologie často dávána za exemplární případ podhoubí pro korupci, manipulace a odlivy veřejných financí s často tristními výsledky.

Když se zamýšlím nad „možnými a nemožnými podobami práva“ s ohledem na majetkové aspekty rozvodu, mám před očima jednak naše platné právo, jednak jeho další možnosti, možnosti jeho vývoje, neboli – jak říkáme – uvažuji de lege ferenda, čili „o právu, které má býti vytvořeno“ – ale „vytvořeno“ jen v uvozovkách. Jde totiž spíš o to, jaké by právo u nás mohlo být.

Podstatou zajišťovacího převodu práva dle § 2040 an. nového občanského zákoníku je, že dlužník nebo třetí osoba převede za účelem zajištění dluhu své právo (i vlastnické) věřiteli. Typickým znakem tohoto institutu je podmíněnost a dočasnost, neboť se zpravidla jedná o převod práva s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.

Existují názory, že manželství je zastaralá instituce, která není v dnešní době potřebná. Stále více a více párů dává před manželstvím přednost partnerskému soužití bez oddacího listu. Náš právní řád neobsahuje legální termín pro takovéto soužití, ani jeho definici.

Rekodifikace občanského práva přinesla řadu novinek do právních vztahů v České republice. Tyto změny se ve velké míře týkají i subjektů, které vymáhají své pohledávky, a ty musí mít na paměti některé novinky, které nová právní úprava přináší. V tomto článku se pokusíme alespoň stručně popsat některé tyto významné novinky.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V minulém článku jsme se zaměřili na obecný úvod k problematice forem právního jednání, dnes se podíváme na komentáře k jednotlivým ustanovením § 559 až 564.

Soutěžní právo není oblast, se kterou by se každý právní praktik setkával dennodenně. Proto je ambicí tohoto příspěvku jednak na začátek vymezit, co vlastně soutěžní právo je, co reguluje (část II.), za druhé připomenout, že soutěžní právo je možné vymáhat nejenom přes Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) či jiné soutěžní úřady, ale také soukromoprávními prostředky (část III.), což není příliš známé a využívané. Za třetí je jeho cílem upozornit na poslední významnou událost v této oblasti (část VI.), kterou je nová unijní směrnice týkající se soukromoprávního prosazování soutěžního práva. Tu mají členské státy včetně České republiky povinnost implementovat do svého právního řádu ke konci příštího roku.

To, že z občanského soudního řádu „zmizel“ § 76b, je dnes již dobře známou skutečností. Méně vžité je však povědomí o tom, do jaké podoby se úprava předběžného opatření proti domácímu násilí přeměnila. Na první pohled nevýznamné novoty však podstatným způsobem ovlivnily průběh řízení a vůbec jeho charakter. V následujících řádcích se pokusím popsat průběh řízení o předběžném opatření a zejména zdůraznit odlišnosti zavedené zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

Novým institutem soukromého práva je stavění promlčecí lhůty při mimosoudním jednání. Smyslem úpravy je zamezit uplynutí promlčecí lhůty v případě, že dlužník úmyslně prodlužuje jednání s věřitelem tak, aby uplynula promlčecí lhůta.