Jak na všeobecné obchodní podmínky a adhezní smlouvy
Na co si dát pozor při uzavírání adhézních smluv a smluv s odkazem na všeobecné obchodní podmínky.
Všeobecné obchodní podmínky (dále jako „VOP“) jsou v dnešní době pro běžný život podnikatele s ohledem na velké množství uzavíraných smluv prakticky nepostradatelné. Díky jejich obecnému charakteru je možné zjednodušit proces uzavírání smluv a zároveň sjednotit jejich obsah. Potřebné odchylky je možné sjednat ve smlouvě; tato ustanovení pak mají přednost. Další velkou výhodou VOP je nově možnost ujednat si jednostrannou změnu VOP; předpokladem je splnění zákonných požadavků (§ 1752 občanského zákoníku).
Nevýhodou VOP však je, že se samy o sobě automaticky součástí smlouvy nestanou, ale je nezbytné připojit je ke smlouvě nebo s nimi druhou stranu jiným způsobem prokazatelně seznámit. Pouhé zpřístupnění VOP na internetu, nebo jejich vystavení v provozovně tedy není dostačující. Je-li navíc druhou smluvní stranou slabší strana (typicky spotřebitel) a samotná smlouva se uzavírá adhezním způsobem (k tomu viz níže), musí být slabší strana s existencí odkazu na VOP a jeho významem seznámena.
V případě, že smluvními stranami jsou podnikatelé a oba odkáží na VOP, které si odporují, bude smlouva přesto uzavřena. Její součástí budou i VOP v rozsahu, v němž si vzájemně neodporují. To platí, i kdyby to VOP výslovně vylučovaly.
Z hlediska obsahu obchodních podmínek zohledňuje zákonodárce skutečnost, že smluvní strany často VOP nečtou. Proto platí, že ujednání, které druhá strana nemohla rozumně předpokládat, jsou neúčinná. Za takové ujednání by bylo považováno např. ustanovení, které by vylučovalo odpovědnost jedné strany v případě porušení smlouvy. To neplatí, pokud je druhá strana výslovně přijala. Nepřihlíží se ani k těm ujednáním, která byla prezentována v nečitelné nebo nesrozumitelné formě.
Zákon věnuje značnou pozornost i adhezním (formulářovým) smlouvám. To jsou smlouvy, jejichž obsah nemůže druhá strana ovlivnit a má tak možnost takovou smlouvu pouze akceptovat či odmítnout. Pro adhezní smlouvy je typické, že jsou jednostranně výhodné a staví druhou stranu do fakticky slabšího postavení. Zákon proto stanovuje pro jejich uzavírání několik pravidel. V adhezních smlouvách by neměly být používány doložky, které jsou obtížně čitelné, psané drobným písmem, nebo pro osoby průměrného rozumu nesrozumitelné, protože takové doložky jsou platné, pouze pokud slabší straně nepůsobí újmu, nebo jí byla dostatečně vysvětlena. Neplatné jsou rovněž doložky, které jsou pro slabší stranu zvláště nevýhodné, aniž by pro to byl rozumný důvod.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Odstoupení na tlačítko
Představujeme nový § 1830a občanského zákoníku, který ukládá všem e-shopům zavést novou funkci.
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.



