Jak na všeobecné obchodní podmínky a adhezní smlouvy
Na co si dát pozor při uzavírání adhézních smluv a smluv s odkazem na všeobecné obchodní podmínky.
Všeobecné obchodní podmínky (dále jako „VOP“) jsou v dnešní době pro běžný život podnikatele s ohledem na velké množství uzavíraných smluv prakticky nepostradatelné. Díky jejich obecnému charakteru je možné zjednodušit proces uzavírání smluv a zároveň sjednotit jejich obsah. Potřebné odchylky je možné sjednat ve smlouvě; tato ustanovení pak mají přednost. Další velkou výhodou VOP je nově možnost ujednat si jednostrannou změnu VOP; předpokladem je splnění zákonných požadavků (§ 1752 občanského zákoníku).
Nevýhodou VOP však je, že se samy o sobě automaticky součástí smlouvy nestanou, ale je nezbytné připojit je ke smlouvě nebo s nimi druhou stranu jiným způsobem prokazatelně seznámit. Pouhé zpřístupnění VOP na internetu, nebo jejich vystavení v provozovně tedy není dostačující. Je-li navíc druhou smluvní stranou slabší strana (typicky spotřebitel) a samotná smlouva se uzavírá adhezním způsobem (k tomu viz níže), musí být slabší strana s existencí odkazu na VOP a jeho významem seznámena.
V případě, že smluvními stranami jsou podnikatelé a oba odkáží na VOP, které si odporují, bude smlouva přesto uzavřena. Její součástí budou i VOP v rozsahu, v němž si vzájemně neodporují. To platí, i kdyby to VOP výslovně vylučovaly.
Z hlediska obsahu obchodních podmínek zohledňuje zákonodárce skutečnost, že smluvní strany často VOP nečtou. Proto platí, že ujednání, které druhá strana nemohla rozumně předpokládat, jsou neúčinná. Za takové ujednání by bylo považováno např. ustanovení, které by vylučovalo odpovědnost jedné strany v případě porušení smlouvy. To neplatí, pokud je druhá strana výslovně přijala. Nepřihlíží se ani k těm ujednáním, která byla prezentována v nečitelné nebo nesrozumitelné formě.
Zákon věnuje značnou pozornost i adhezním (formulářovým) smlouvám. To jsou smlouvy, jejichž obsah nemůže druhá strana ovlivnit a má tak možnost takovou smlouvu pouze akceptovat či odmítnout. Pro adhezní smlouvy je typické, že jsou jednostranně výhodné a staví druhou stranu do fakticky slabšího postavení. Zákon proto stanovuje pro jejich uzavírání několik pravidel. V adhezních smlouvách by neměly být používány doložky, které jsou obtížně čitelné, psané drobným písmem, nebo pro osoby průměrného rozumu nesrozumitelné, protože takové doložky jsou platné, pouze pokud slabší straně nepůsobí újmu, nebo jí byla dostatečně vysvětlena. Neplatné jsou rovněž doložky, které jsou pro slabší stranu zvláště nevýhodné, aniž by pro to byl rozumný důvod.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




