Pět otázek pro Danu Prudíkovou

Náměstkyně ministryně školství pro oblast legislativy a strategie Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D., není čtenářům našeho právního portálu jistě neznámá. Někdejší ředitelka legislativního odboru na Ministerstvu spravedlnosti a později ředitelka Kabinetu vedoucího Úřadu vlády České Republiky dnes představí školskou legislativu a aktuální dění kolem ní. Na toto téma vystoupí i zítra na konferenci Právo ve veřejné správě, která se bude konat v Praze až do středy.

advokátka ve FAIRSQUARE | LAW FIRM, členka redakční rady webu Právní prostor.cz
Foto: Shutterstock

1) Jaké předpisy vlastně tvoří oblast tzv. školské legislativy, o které budete přednášet na konferenci Právo ve veřejné správě?

Klíčové předpisy patřící do gesce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve vzdělávací oblasti tvoří zejména zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), zákon o pedagogických pracovnících zákon o vysokých školách. Můžeme nicméně zmínit například i zákon o poskytování dotací soukromým školám či zákon o uznávání odborné kvalifikace. Podstatnou částí je ale i nespočet prováděcích právních předpisů, které navazují na výše zmíněné zákony a které se věnují rozmanitým tématům organizací školního roku počínaje, přes školní stravování, až po zájmové vzdělávání.

2) Jaká témata v oblasti legislativy se v současné době na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kde v současné době působíte jako náměstkyně pro řízení sekce legislativy a strategie, řeší nejintenzivněji?

Ihned po nástupu na ministerstvo mě nejvíce zaměstnávala novela vysokoškolského zákona, která se aktuálně projednává ve výborech sněmovny a kde se mimo jiné nastavuje nový systém akreditací vysokým školám a zřizuje se nový Akreditační úřad, který by měl fungovat nezávisle na ministerstvu. Vzhledem k tomu, že tento systém ovlivní podstatným způsobem podobu vysokého školství v následujících letech, je pochopitelné, že podněcuje ke spoustě zajímavých diskusí o způsobu a vhodnosti jeho nastavení, a to nejenom mezi zákonodárci. Spoustu vášní ale vzbuzuje i novela školského zákona, která se rovněž aktuálně projednává v poslanecké sněmovně a která kromě povinného posledního roku předškolního vzdělávání zavádí jednotné přijímací zkoušky na střední školy a pro některé obory stanoví povinnou maturitu z matematiky.

3) Školský zákon byl v letošním roce novelizován zákonem č. 82/2015 Sb. Novelizovaná ustanovení nabývají účinnosti postupně - v květnu a září 2015, a také o rok později, v září 2016. Jaké největší změny novela přináší?

Asi nejzásadnější změnu, kterou tato novela přinesla, je ta její část, která nabude účinnost až od září příštího roku. Novelizovaný § 16 ve spojení s § 19 školského zákona totiž zavádí právo každého žáka se speciálními vzdělávacími potřebami na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením. Nová právní úprava má přispět k vytváření rovných podmínek a příležitostí ve vzdělávání a současně pomoci dětem s různými typy vzdělávacích potřeb. Novela tedy směřuje k tomu, aby většina žáků, tedy i žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, byla vzdělávána v běžných třídách. Aktuálně na ministerstvu pracujeme na konkretizaci zákonných ustanovení do podzákonného předpisu, aby bylo jasné, na jaká konkrétní podpůrná opatření mají žáci nárok a jakým způsobem na ně dosáhnou.

4) Novely občas přinášejí některé výkladové obtíže. Týká se to i novelizovaného znění školského zákona? V čem případně?

Bohužel, výkladové obtíže se nevyhýbají ani předpisům v oblasti školské legislativy. Aktuálně například řešíme, jakým způsobem zavést společné vzdělávání žáků, o kterém jsem hovořila v předchozí odpovědi, do praxe. Konkrétně diskutujeme otázku, jakým způsobem nejlépe zajistit plynulý přechod pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří se v současné době vzdělávají podle upraveného rámcového vzdělávacího programu, do hlavního vzdělávacího proudu. Novela samotná tyto otázky podrobně neřeší, přitom přechod na nový systém by měl být nejenom pro žáky, ale také pro rodiče a v neposlední řadě pro učitele co možná nejkomfortnější, vše za současného respektu k nejlepším zájmům dítěte.

5) Jaké jsou další dlouhodobé cíle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti legislativy?

Dalšími aktuálními prioritami, kterými se na ministerstvu zabýváme, je reforma financování regionálního školství, ve které modelujeme nový systém tak, aby financování obdobných výukových oborů v různých krajích bylo srovnatelné a spravedlivé. Věříme, že sekundárním efektem tohoto opatření bude i zvýšení kvality poskytovaného vzdělávání. V neposlední řadě také diskutujeme kariérní řád učitele, který by dostatečným způsobem garantoval profesní rozvoj kantora a zajišťoval tak i jeho motivaci pro dlouhodobý výkon této profese.  

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články