Novela zákona o zaměstnanosti - kurzarbeit
Novela zákona o zaměstnanosti zavádí další nástroj aktivní politiky zaměstnanosti - příspěvek v době částečné nezaměstnanosti.
Jedním z poměrně důležitých bodů novely zákona o zaměstnanosti je s účinností od 1. října 2015 zavedení dalšího nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, a to příspěvku v době částečné nezaměstnanosti (§ 115), tzv. kurzarbeit.
Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti je určen pro zaměstnavatele, u kterého nastala překážka v práci z důvodu uvedeného v ustanovení § 209 odst. 1 zákoníku práce (částečná nezaměstnanost) nebo z důvodu dle § 207 písm. b) zákoníku práce v důsledku přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí. Po dobu této krize by zaměstnanci pobírali náhradu ve výši 70% průměrného výdělku, z níž by 50% hradil zaměstnavatel a stát by přispíval 20 %.
Příspěvek bude poskytován prostřednictvím Úřadu práce na základě žádosti, jejíž součástí bude popis důvodů, uvedení počtu zaměstnanců (kterých se částečná nezaměstnanost týká), výhled překonání krizové situace a závazek o nepropuštění zaměstnanců. Tyto žádosti by měla jednotlivě posuzovat vláda. Poskytování příspěvku bude omezeno na dobu trvání překážky v práci, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu. Vláda může v odůvodněných případech nařízením stanovit delší dobu poskytování příspěvku.
Účelem příspěvku je pomoci zaměstnavateli překlenout případnou krizovou situaci, kdy nemá možnost přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu dle jejich pracovní smlouvy, a zabránit tak případnému propouštění.
Je otázkou, jak bude tento institut v praxi flexibilní s ohledem na skutečnost, že o každé žádosti by měla rozhodovat vláda.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




