Novela zákona o zaměstnanosti - kurzarbeit
Novela zákona o zaměstnanosti zavádí další nástroj aktivní politiky zaměstnanosti - příspěvek v době částečné nezaměstnanosti.
Jedním z poměrně důležitých bodů novely zákona o zaměstnanosti je s účinností od 1. října 2015 zavedení dalšího nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, a to příspěvku v době částečné nezaměstnanosti (§ 115), tzv. kurzarbeit.
Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti je určen pro zaměstnavatele, u kterého nastala překážka v práci z důvodu uvedeného v ustanovení § 209 odst. 1 zákoníku práce (částečná nezaměstnanost) nebo z důvodu dle § 207 písm. b) zákoníku práce v důsledku přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí. Po dobu této krize by zaměstnanci pobírali náhradu ve výši 70% průměrného výdělku, z níž by 50% hradil zaměstnavatel a stát by přispíval 20 %.
Příspěvek bude poskytován prostřednictvím Úřadu práce na základě žádosti, jejíž součástí bude popis důvodů, uvedení počtu zaměstnanců (kterých se částečná nezaměstnanost týká), výhled překonání krizové situace a závazek o nepropuštění zaměstnanců. Tyto žádosti by měla jednotlivě posuzovat vláda. Poskytování příspěvku bude omezeno na dobu trvání překážky v práci, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu. Vláda může v odůvodněných případech nařízením stanovit delší dobu poskytování příspěvku.
Účelem příspěvku je pomoci zaměstnavateli překlenout případnou krizovou situaci, kdy nemá možnost přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu dle jejich pracovní smlouvy, a zabránit tak případnému propouštění.
Je otázkou, jak bude tento institut v praxi flexibilní s ohledem na skutečnost, že o každé žádosti by měla rozhodovat vláda.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Když státem přiznaný nárok ztrácí svůj účinek
Co může znamenat rozsudek NSS o hornickém důchodu pro výchovné absorbované do minimálního důchodu?
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.



