Novela zákona o zaměstnanosti - kurzarbeit
Novela zákona o zaměstnanosti zavádí další nástroj aktivní politiky zaměstnanosti - příspěvek v době částečné nezaměstnanosti.
Jedním z poměrně důležitých bodů novely zákona o zaměstnanosti je s účinností od 1. října 2015 zavedení dalšího nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, a to příspěvku v době částečné nezaměstnanosti (§ 115), tzv. kurzarbeit.
Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti je určen pro zaměstnavatele, u kterého nastala překážka v práci z důvodu uvedeného v ustanovení § 209 odst. 1 zákoníku práce (částečná nezaměstnanost) nebo z důvodu dle § 207 písm. b) zákoníku práce v důsledku přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí. Po dobu této krize by zaměstnanci pobírali náhradu ve výši 70% průměrného výdělku, z níž by 50% hradil zaměstnavatel a stát by přispíval 20 %.
Příspěvek bude poskytován prostřednictvím Úřadu práce na základě žádosti, jejíž součástí bude popis důvodů, uvedení počtu zaměstnanců (kterých se částečná nezaměstnanost týká), výhled překonání krizové situace a závazek o nepropuštění zaměstnanců. Tyto žádosti by měla jednotlivě posuzovat vláda. Poskytování příspěvku bude omezeno na dobu trvání překážky v práci, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu. Vláda může v odůvodněných případech nařízením stanovit delší dobu poskytování příspěvku.
Účelem příspěvku je pomoci zaměstnavateli překlenout případnou krizovou situaci, kdy nemá možnost přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu dle jejich pracovní smlouvy, a zabránit tak případnému propouštění.
Je otázkou, jak bude tento institut v praxi flexibilní s ohledem na skutečnost, že o každé žádosti by měla rozhodovat vláda.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



