Zákaz prodeje opět na scéně
Poslanecká sněmovna projednává senátní návrh zákona, který má stanovit zákaz prodeje během sedmi státních svátků a významně zkrátit otevírací dobu na Štědrý den. Návrh prošel v úterý 20. října prvním čtením a zdá se, že má slušnou šanci na definitivní schválení.
Omezení prodeje se zřejmě nedotkne obchodů s prodejní plochou do 200 m2, a dalších zákonem vyjmenovaných typů prodejen, jako lékáren či čerpacích stanic. Zákaz nebude platit ani během mimořádných stavů vyhlášených dle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky a krizového zákona. K návrhu zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě[1] o čtyřech paragrafech zaujala vláda neutrální stanovisko.
Podle zákona o státních svátcích a zákoníku práce jsou státní svátky a ostatní svátky dny pracovního klidu, během nichž může zaměstnavatel nařídit práci jen výjimečně. Pravidla stanoví § 91 zákoníku práce. Jde například o situace, kdy je třeba provést inventury nebo opravné práce, které není možné provést v pracovních dnech, či jde-li o práci nutnou se zřetelem k uspokojování životních potřeb obyvatelstva. Mezi posledně jmenované se však běžně řadí i prodej v obchodě.
Podle důvodové zprávy je záměrem návrhu zákona upravit oblast vztahů, která nyní v našem právním řádu upravena není, byť byla historicky obsažena v předpisech svátkového práva, např. v zákoně č. 65/1925 Sb. z. a n., o svátcích a památných dnech republiky Československé.
Jak plyne z důvodové zprávy k návrhu, jedním z účelů připravované legislativy je sladění pracovního a rodinného života, na který klade zvláštní důraz i Evropská unie. „Zaměstnanci pracující ve svátek se nemohou plně věnovat své rodině, neboť v době, kdy mají jejich děti volno, pracují. Ve svátek by měla být rodina pohromadě a věnovat se, mimo jiné, rodinným záležitostem,“ stojí v důvodové zprávě. Obdobným argumentem podporují návrh i odbory, které se zákaz snaží prosadit již celou řadu let.
Je však otázkou, proč návrh zákona upřednostňuje rodinný a soukromý život zaměstnanců větších prodejen. Projde-li zákon legislativním procesem ve stávající podobě, nebude se totiž vztahovat například na jednotlivé obchody v obchodních centrech o prodejní ploše do 200 m2. Za diskriminační považuje návrh například Hospodářská komora ČR.
S návrhem zákona nesouhlasí ani další zástupci podnikatelské sféry. Jak uvedl Jan Procházka, ředitel znojemského outletového centra Freeport Hatě, zvyšuje se pravidelně návštěvnost ve svátečních dnech až o 700 % oproti běžnému pracovnímu dni. Se zavedením zákazu nesouhlasí ani Svaz obchodu a cestovního ruchu. Zaměstnanci totiž za práci ve svátek dostávají stoprocentní příplatky (závisí na dohodě se zaměstnavatelem, příplatek je dle ustanovení § 115 zákoníku práce alternativou k náhradnímu volnu za práci ve svátek), a proto mají o práci zájem.
Návrh zákona počítá se správně-právní odpovědností obchodníků
Návrh obsahuje i skutkovou podstatu správního deliktu právnických osob a podnikajících fyzických osob v souvislosti s provozem prodeje i přes zákonný zákaz. Hrozí jim pokuta až ve výši 1 milionu korun, v případě opakovaného porušení je možné uložit pokutu až ve výši 5 milionů korun. Dozorem nad dodržováním zákazu prodeje bude pověřena Česká obchodní inspekce a na řízení se má vztahovat správní řád.
Kterých svátků se má zákaz prodeje dotknout?
Strávit Nový rok mezi prodejními regály a oslavit tak Den obnovy samostatného českého státu nebude ze zákona možné. Obdobný osud postihne Velikonoční pondělí, které v následujícím roce připadá na 28. března, či Den vítězství, kterým je 8. květen. Ani v Den české státnosti (28. září) a Den vzniku samostatného československého státu (28. říjen), stejně jako po oba dva svátky vánoční (25. a 26. prosinec), obchodníci své brány zákazníkům neotevřou. Omezení prodeje se dotkne i Štědrého dne. Dokoupit zbytek vánočních dárků bude možné nejpozději ve 12:00.
[1] Sněmovní tisk č. 275
Další články
Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří a kategorizace rizik práce
Od 1. 1. 2026 vstoupil v účinnost zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který zavádí novou povinnost zaměstnavatelů poskytovat vybraným zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří.
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?



