Zákaz prodeje opět na scéně
Poslanecká sněmovna projednává senátní návrh zákona, který má stanovit zákaz prodeje během sedmi státních svátků a významně zkrátit otevírací dobu na Štědrý den. Návrh prošel v úterý 20. října prvním čtením a zdá se, že má slušnou šanci na definitivní schválení.
Omezení prodeje se zřejmě nedotkne obchodů s prodejní plochou do 200 m2, a dalších zákonem vyjmenovaných typů prodejen, jako lékáren či čerpacích stanic. Zákaz nebude platit ani během mimořádných stavů vyhlášených dle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky a krizového zákona. K návrhu zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě[1] o čtyřech paragrafech zaujala vláda neutrální stanovisko.
Podle zákona o státních svátcích a zákoníku práce jsou státní svátky a ostatní svátky dny pracovního klidu, během nichž může zaměstnavatel nařídit práci jen výjimečně. Pravidla stanoví § 91 zákoníku práce. Jde například o situace, kdy je třeba provést inventury nebo opravné práce, které není možné provést v pracovních dnech, či jde-li o práci nutnou se zřetelem k uspokojování životních potřeb obyvatelstva. Mezi posledně jmenované se však běžně řadí i prodej v obchodě.
Podle důvodové zprávy je záměrem návrhu zákona upravit oblast vztahů, která nyní v našem právním řádu upravena není, byť byla historicky obsažena v předpisech svátkového práva, např. v zákoně č. 65/1925 Sb. z. a n., o svátcích a památných dnech republiky Československé.
Jak plyne z důvodové zprávy k návrhu, jedním z účelů připravované legislativy je sladění pracovního a rodinného života, na který klade zvláštní důraz i Evropská unie. „Zaměstnanci pracující ve svátek se nemohou plně věnovat své rodině, neboť v době, kdy mají jejich děti volno, pracují. Ve svátek by měla být rodina pohromadě a věnovat se, mimo jiné, rodinným záležitostem,“ stojí v důvodové zprávě. Obdobným argumentem podporují návrh i odbory, které se zákaz snaží prosadit již celou řadu let.
Je však otázkou, proč návrh zákona upřednostňuje rodinný a soukromý život zaměstnanců větších prodejen. Projde-li zákon legislativním procesem ve stávající podobě, nebude se totiž vztahovat například na jednotlivé obchody v obchodních centrech o prodejní ploše do 200 m2. Za diskriminační považuje návrh například Hospodářská komora ČR.
S návrhem zákona nesouhlasí ani další zástupci podnikatelské sféry. Jak uvedl Jan Procházka, ředitel znojemského outletového centra Freeport Hatě, zvyšuje se pravidelně návštěvnost ve svátečních dnech až o 700 % oproti běžnému pracovnímu dni. Se zavedením zákazu nesouhlasí ani Svaz obchodu a cestovního ruchu. Zaměstnanci totiž za práci ve svátek dostávají stoprocentní příplatky (závisí na dohodě se zaměstnavatelem, příplatek je dle ustanovení § 115 zákoníku práce alternativou k náhradnímu volnu za práci ve svátek), a proto mají o práci zájem.
Návrh zákona počítá se správně-právní odpovědností obchodníků
Návrh obsahuje i skutkovou podstatu správního deliktu právnických osob a podnikajících fyzických osob v souvislosti s provozem prodeje i přes zákonný zákaz. Hrozí jim pokuta až ve výši 1 milionu korun, v případě opakovaného porušení je možné uložit pokutu až ve výši 5 milionů korun. Dozorem nad dodržováním zákazu prodeje bude pověřena Česká obchodní inspekce a na řízení se má vztahovat správní řád.
Kterých svátků se má zákaz prodeje dotknout?
Strávit Nový rok mezi prodejními regály a oslavit tak Den obnovy samostatného českého státu nebude ze zákona možné. Obdobný osud postihne Velikonoční pondělí, které v následujícím roce připadá na 28. března, či Den vítězství, kterým je 8. květen. Ani v Den české státnosti (28. září) a Den vzniku samostatného československého státu (28. říjen), stejně jako po oba dva svátky vánoční (25. a 26. prosinec), obchodníci své brány zákazníkům neotevřou. Omezení prodeje se dotkne i Štědrého dne. Dokoupit zbytek vánočních dárků bude možné nejpozději ve 12:00.
[1] Sněmovní tisk č. 275
Další články
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.
Neuvedení jména na parte
Období ztráty člena rodiny je nepochybně obdobím velmi smutným, ale jak se ukazuje z praxe, také obdobím rozporů, a to nejenom rozporů majetkových. V nedávném období se objevilo hned několik rozhodnutí ve věcech, kdy se některý z pozůstalých domáhal nemajetkové újmy za to, že jeho jméno nebylo uvedeno na parte.
Revoluce EU v oblasti elektronických důkazů: Co nová pravidla znamenají pro přeshraniční trestní vyšetřování
EU přijala nový rámec e-evidence, který umožní úřadům získávat elektronické důkazy přímo od technologických společností.
Notářský zápis: jak urychlit vyklizení nemovitosti
Jak dosáhnout rychlého vyklizení nemovitosti bez soudního sporu? Řešením může být notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který umožňuje nařídit exekuci.
