Zákaz prodeje opět na scéně
Poslanecká sněmovna projednává senátní návrh zákona, který má stanovit zákaz prodeje během sedmi státních svátků a významně zkrátit otevírací dobu na Štědrý den. Návrh prošel v úterý 20. října prvním čtením a zdá se, že má slušnou šanci na definitivní schválení.
Omezení prodeje se zřejmě nedotkne obchodů s prodejní plochou do 200 m2, a dalších zákonem vyjmenovaných typů prodejen, jako lékáren či čerpacích stanic. Zákaz nebude platit ani během mimořádných stavů vyhlášených dle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky a krizového zákona. K návrhu zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě[1] o čtyřech paragrafech zaujala vláda neutrální stanovisko.
Podle zákona o státních svátcích a zákoníku práce jsou státní svátky a ostatní svátky dny pracovního klidu, během nichž může zaměstnavatel nařídit práci jen výjimečně. Pravidla stanoví § 91 zákoníku práce. Jde například o situace, kdy je třeba provést inventury nebo opravné práce, které není možné provést v pracovních dnech, či jde-li o práci nutnou se zřetelem k uspokojování životních potřeb obyvatelstva. Mezi posledně jmenované se však běžně řadí i prodej v obchodě.
Podle důvodové zprávy je záměrem návrhu zákona upravit oblast vztahů, která nyní v našem právním řádu upravena není, byť byla historicky obsažena v předpisech svátkového práva, např. v zákoně č. 65/1925 Sb. z. a n., o svátcích a památných dnech republiky Československé.
Jak plyne z důvodové zprávy k návrhu, jedním z účelů připravované legislativy je sladění pracovního a rodinného života, na který klade zvláštní důraz i Evropská unie. „Zaměstnanci pracující ve svátek se nemohou plně věnovat své rodině, neboť v době, kdy mají jejich děti volno, pracují. Ve svátek by měla být rodina pohromadě a věnovat se, mimo jiné, rodinným záležitostem,“ stojí v důvodové zprávě. Obdobným argumentem podporují návrh i odbory, které se zákaz snaží prosadit již celou řadu let.
Je však otázkou, proč návrh zákona upřednostňuje rodinný a soukromý život zaměstnanců větších prodejen. Projde-li zákon legislativním procesem ve stávající podobě, nebude se totiž vztahovat například na jednotlivé obchody v obchodních centrech o prodejní ploše do 200 m2. Za diskriminační považuje návrh například Hospodářská komora ČR.
S návrhem zákona nesouhlasí ani další zástupci podnikatelské sféry. Jak uvedl Jan Procházka, ředitel znojemského outletového centra Freeport Hatě, zvyšuje se pravidelně návštěvnost ve svátečních dnech až o 700 % oproti běžnému pracovnímu dni. Se zavedením zákazu nesouhlasí ani Svaz obchodu a cestovního ruchu. Zaměstnanci totiž za práci ve svátek dostávají stoprocentní příplatky (závisí na dohodě se zaměstnavatelem, příplatek je dle ustanovení § 115 zákoníku práce alternativou k náhradnímu volnu za práci ve svátek), a proto mají o práci zájem.
Návrh zákona počítá se správně-právní odpovědností obchodníků
Návrh obsahuje i skutkovou podstatu správního deliktu právnických osob a podnikajících fyzických osob v souvislosti s provozem prodeje i přes zákonný zákaz. Hrozí jim pokuta až ve výši 1 milionu korun, v případě opakovaného porušení je možné uložit pokutu až ve výši 5 milionů korun. Dozorem nad dodržováním zákazu prodeje bude pověřena Česká obchodní inspekce a na řízení se má vztahovat správní řád.
Kterých svátků se má zákaz prodeje dotknout?
Strávit Nový rok mezi prodejními regály a oslavit tak Den obnovy samostatného českého státu nebude ze zákona možné. Obdobný osud postihne Velikonoční pondělí, které v následujícím roce připadá na 28. března, či Den vítězství, kterým je 8. květen. Ani v Den české státnosti (28. září) a Den vzniku samostatného československého státu (28. říjen), stejně jako po oba dva svátky vánoční (25. a 26. prosinec), obchodníci své brány zákazníkům neotevřou. Omezení prodeje se dotkne i Štědrého dne. Dokoupit zbytek vánočních dárků bude možné nejpozději ve 12:00.
[1] Sněmovní tisk č. 275
Další články
Může soud snížit náhradu za spoluvlastnický podíl u „spekulantů“?
Lze snížit náhradu za spoluvlastnický podíl při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, pokud došlo ke spekulativnímu nabytí takového podílu? Nejvyšší soud nyní upřesnil, kdy to možné je – a kdy ne.
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.



