Pískat na píšťalku může každý

V České republice v současné době neexistuje právní předpis, který by whistleblowing komplexně upravoval. Jak ale na konferenci uvedl ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier, vláda se v programovém prohlášení zavázala problematikou zabývat.

Konferenci zahájila Lenka Franková, projektová koordinátorka nevládní neziskové organizace Oživení, o.s., pořadatele mezinárodní konference. Organizace se věnuje boji proti korupci, nehospodárnému jednání ve veřejné správě a zvyšování transparentnosti veřejného sektoru. Po přivítání přednášejících a hostů představila Franková nový projekt neziskové organizace Oživení s příznačným názvem Pískám fauly. Jeho smyslem je podpora potenciálních oznamovatelů. Radí jim, jak oznámení učinit a jak se bránit proti jeho negativním důsledkům, přináší též příběhy whistleblowerů z České republiky i zahraničí. Organizace také spustila praktický nástroj pro bezpečné a anonymní oznámení korupce GlobaLeaks. Právě bezpečnost a anonymita oznámení mohou zvýšit motivaci potenciálních oznamovatelů a odbourat hlavní překážku oznamování – strach.

Varovné zapískání jakožto efektivní opatření proti nekalému jednání

Není tomu tak dávno, co byl whistleblowing pro českou (i odbornou) veřejnost naprosto neznámý. Situace se však v poslední době změnila, a to nejen díky zmíněnému programovému prohlášení vlády z roku 2014. Značnou aktivitu v prosazení konceptu oznamování vyvíjejí nevládní neziskové organizace, diskuze se vedou i na akademické půdě právnických fakult.

Pojem whistleblowing je inspirován anglickým souslovím to blow the whistle, doslova tedy zapískat na píšťalku. Ta má varovně zaznít, nehraje-li se dle pravidel. Ten, kdo na pomyslnou píšťalku píská, bývá označován jako whistleblower, oznamovatel či informátor. Jeho posláním je informovat kompetentní subjekt o nekalém jednání, ke kterému dochází na pracovišti.

V dnešní době je již snad bez debat, že whistleblowing představuje efektivní a legitimní opatření pro odhalování a potírání nekalých jednání. Nezanedbatelné je i jeho prevenční působení. Popularitu si získal zejména ve Spojených státech amerických. „V USA je 48 zákonů pro soukromý sektor, deset pro veřejný. A to je pouze federální úroveň,” zdůraznil Thomas Devine, ředitel Government Accountability Project. Svoji důležitou roli hraje oznamování i v rámci unijních struktur.

Jakub Morávek z pražské právnické fakulty na konferenci uvedl, že „každý může pískat fauly, avšak podle stanovených pravidel.“ Právě nalezení vhodných pravidel, nastavení efektivních mechanismů oznamování a zaručení ochrany oznamovatelů – to je v současné době stěžejním úkolem Pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu (k ochraně oznamovatelů korupce). Hosté konference byli seznámeni se zkušenostmi se samostatnou právní úpravou postavení oznamovatelů v Maďarsku, Srbsku i na Slovensku, měli možnost aktivně se zapojit do řady panelových diskuzí.

Konference je ke shlédnutí on-line

Pro zájemce o probíranou problematiku, kteří však neměli možnost osobní účasti na konferenci, připravil pořadatel videozáznam. Ten je možné spustit online na webových stránkách konference.

Otázka namísto závěru

Lenky Frankové, zástupkyně pořadatele konference a členky Pracovní komise k whistleblowingu, jsme se zeptali, zdali se hlavní výstupy konference nějakým způsobem promítnou do blížících legislativních prací: „Tato otázka by měla mířit spíše na předsedu zmíněné pracovní komise pana Dalibora Fadrného, nicméně vzhledem k jeho účasti na konferenci předpokládám, že si řadu poznatků odnesl a může je tak předat samotným tvůrcům legislativních tezí. Komise je toliko poradním orgánem, tedy bude připomínkovat nově vzniklé teze. Za naši organizaci budeme akcentovat zejména ochranu oznamovatelů před odvetnými opatřeními a nastavení procesu vyšetření oznámení.“

Na vybrané příspěvky z konference se můžete těšit v připravovaném sborníku a na webu mediálního partnera konference, kterým byl Právní prostor.cz.