Články

Rozhodnutí soudu: (1) Omezit svéprávnost člověka může jen soud. (2) Soud vyvine potřebné úsilí, aby zjistil názor člověka, o jehož svéprávnosti rozhoduje, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, který si člověk zvolí.

Od přeměny prokuratury ve státní zastupitelství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se vede diskuze, zda je výsledný model správný, jaké mají být vztahy mezi jednotlivými stupni uvnitř státního zastupitelství a jaké vztahy mezi státním zastupitelstvím navenek k jiným vrcholným státním orgánům. Zastánce každého modelu si může najít zahraniční vzor, jelikož způsoby fungování státního zastupitelství v evropských zemích jsou různorodé.

Příspěvek JUDr. Petra Tégla, Ph.D., se zabývá problematickými pasážemi občanského zákoníku, které se týkají nemovitých věcí.

Třetí část vícedílné série pojednání o vztahu exekučního a insolvenčního řízení se týká problematiky nákladů exekuce a jejich uplatňování v rámci insolvenčního řízení za situace, kdy v dosavadním průběhu exekuce soudní exekutor nevymohl žádné plnění.

Institut rozkladu představuje řádný opravný prostředek uplatňovaný v rámci správního řízení proti nepravomocným rozhodnutím v případech, kdy je již v prvním stupni rozhodováno na nejvyšší (ústřední) úrovni státní správy. Jedná se tedy o dispozitivní právo účastníků řízení napadnout prvoinstanční rozhodnutí ústředního správního úřadu či osoby stojící v jeho čele (ministra, příp. vedoucího). Právní úprava dlouhodobě počítá i s rozhodováním na úrovni státních tajemníků ministerstev na základě tzv. služebního zákona.

Slovenská veřejnost kladně přijímá fakt, že pachatelům méně závažných trestných činů stát nebude „platit pobyt“ ve vězení, říká k projektu elektronického systému monitoringu osob, který na Slovensku začne fungovat v pilotním provozu už v příštím roce, vedoucí služebního úřadu Ministerstva spravedlnosti SR a předsedkyně řídícího výboru projektu Ľubomíra Vrobelová.

Pokračování příspěvku Mgr. et Mgr. Dany Prudíkové, Ph.D., bývalé ředitelky legislativního odboru na Ministerstvu spravedlnosti, kde se podílela na přípravách nového občanského zákoníku a předpisů s ním souvisejících.

Hostem pořadu Právo o páté byl JUDr. Pavel Salák, Ph.D., odborný asistent Katedry dějin státu a práva Masarykovy univerzity v Brně. To nejzajímavější z rozhovoru přinášíme ve verifikovaném přepisu. Jaký je vztah římského práva a (nového) občanského zákoníku a jak tento legislativní počin hodnotí doktor Salák?

Vláda na svém dnešním zasedání rozhodla, že kandidátem za Českou republiku na funkci generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie bude profesor evropského práva na College of Europe v Bruggách a výzkumný pracovník Institutu evropského a srovnávacího práva Právnické fakulty Univerzity v Oxfordu Michal Bobek.

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „NOZ“) zařadil mezi podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat tři podpůrná opatření, tj. předběžné prohlášení (§ 38 až 44), nápomoc při rozhodování (§ 45 až 48) a zastoupení členem domácnosti (§ 49 až 54).

V novém roce se opět mění výše nezabavitelných částek při provádění srážek ze mzdy. Vláda zvýšila srážku, kterou je možné provést ve prospěch věřitele. Znamená to úpravu pravidel, jimiž se řídí mzdové účetní při výpočtu a odvodu správných výší srážek u zaměstnanců, jimž vyplácejí mzdu.

Cílem mého příspěvku je nastínit, co se stalo v prvním roce účinnosti nového občanského zákoníku. Nevím, zda budu schopna naplnit veškerá očekávání, která by nadpis tohoto textu mohl vyvolat. Zřejmě vám neřeknu, jak to bude s technickou nebo koncepční novelou, protože již na Ministerstvu spravedlnosti nepůsobím a práce na novele mám tedy víceméně zprostředkované.

S rozmachem internetu v posledních letech může dnes většina lidí i společností říci, že kromě reálného života žijí ještě život druhý – virtuální. I o internetu však platí známé pořekadlo o tom, že dokáže být dobrým sluhou, ale zlým pánem, a tak se s donedávna na reálný svět omezenými jednáními jako je šikana, obtěžování či stalking, můžeme stále častěji setkat i v realitě virtuální. A jelikož internet funguje nepřetržitě a mnoho činností v lidském životě je na něm více či méně závislých, uniknout před kybernetickými útoky je mnohdy velmi složité.

S koncem roku přichází nejvyšší čas zrekapitulovat, co zajímavého se událo v oblasti práva módního průmyslu v roce 2014.

Pokračování článku o agendě státní podpory, ve kterém se dozvíte především o pravidlech vymáhání regulace státních podpor a pravidlu de minimis.

Vražda nebo zabití? Na první pohled se hranice mezi těmito dvěma trestnými činy může zdát jasnou, zejména díky znění trestního zákoníku,[1] dle kterého je za vraždu považováno „úmyslné usmrcení“, kdežto zabitím je myšleno „úmyslné usmrcení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného“.

Je tomu téměř rok, co v České republice vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) a tak bych v několika následujících řádcích rád zhodnotil zefektivnění náhrady škody v o.z., ke kterému podle mého názoru dochází oproti úpravě platné do 31.12. 2013.

Ve svém článku se zaměřím na agendu státní podpory z nadhledu, obecně se zamyslím nad tím, proč by nás všechny, veřejnou sféru i soukromou, celkem měla zajímat, jaká jsou hlavní úskalí regulace a co s tím – jak k tomu přistoupit, aby se státní podporou měl co nejméně trablů jak úředník, tak i soukromá sféra.

Národní ústavní systémy a Evropská unie: Harmonický vztah, nebo manželství před rozvodem? Odpověď nejen na tuto otázku hledali účastníci konference organizované Českou společností pro evropské a srovnávací právo a studentským spolkem Common Law Society na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze ve čtvrtek 18. prosince 2014.

Předpoklady omezení: (1) K omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. (2) Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.

V současné době se zdá, že odstranění trestného činu pomluvy z trestního zákoníku není v centru pozornosti českých zákonodárců a případná změna situace je zatím v nedohlednu. Přesným opakem je však tato problematika na mezinárodní úrovni, kde mezinárodní organizace již řadu let apelují na dekriminalizaci této skutkové podstaty.

Hostem pořadu Právo o páté byl JUDr. Radim Chalupa, Ph.D., odborný asistent Katedry občanského práva Masarykovy Univerzity v Brně a expert na problematiku směnečného práva. Přepis části vysílání, která se týkala právě problematiky směnečného práva, přinášíme právě nyní.

Na začátku svého článku bych se s Vámi rád podělil o tři krátké příběhy. Následně se dozvíte, co mají společného a čím se liší.

Případ českého státního občana pana Františka Ryneše postavil před Evropský soudní dvůr otázku, která ze dvou práv chráněných nejen Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a svobod, ale i Listinou základních práv Evropské unie, má přednost.

Státní správa je klíčovým nástrojem naší republiky. Zajištuje jak fungování a rozvoj společnosti, tak vládu práva. Zpravidla je prováděna přímo státními orgány, jako jsou ústřední orgány státní správy, územní orgány státní správy nebo jiné orgány, na které stát přenesl určitou pravomoc. Jejich odlišnosti jsou velmi často nemalé a jedná se jak o působnost a vymezení, tak o rozsah pravomocí, které mají.