Články

Pojďme se podívat do relativně trestněpoliticky „bezpečné“ oblasti vězeňství. Proč bezpečné? Je to nejenom tím, že ve vězení už jsou všichni na základě pravomocných rozsudků, a svůj trest si tam také odpykají, nedojde-li k nějaké z mimořádných okolností. Zdálo by se, že v této oblasti nemůžeme příliš o trestní politice hovořit. O co v oblasti vězeňství vlastně jde?

Na půdě českého Národního výboru Mezinárodní obchodní komory došlo k ustanovení Pracovní skupiny, která má za cíl podporu užívání mediace a dalších mimosoudních způsobů řešení sporů v prostředí domácího i mezinárodního obchodu. Podaří se i její činností ušetřit skoro miliardu korun, tak jako podobným iniciativám ve Velké Británii či USA?

Realitní kanceláře mají bezpochyby nárok na odměnu za vykonanou činnost v rozsahu, který si s klientem sjednaly ve smlouvě. V praxi se ovšem bohužel mnohdy setkávám s tím, že po svých klientech požadují i částky, na které jim vůbec nevznikl nárok.

Bořivoj Líbal od 1. května posílil tým PwC Legal na pozici řídícího partnera. Ve svých 33 letech se tak stal vůbec nejmladším partnerem tuzemské pobočky mezinárodní kanceláře.

Můj příspěvek na loňském ročníku kongresu Právní prostor, Stále aktuální otázky justice a její správy, se týkal velmi podobného tématu, jako ten letošní. Když jsem si přečetl to, co jsem tehdy říkal, tak jsem měl chvíli pokušení to tady znovu přečíst, možná by to nikdo nepoznal (protože jste to všichni zapomněli), ale především - ono se vlastně od té doby nic nestalo.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na to, jakými způsoby lze právně jednat.

Nejen v souvislosti s návštěvou vietnamského prezidenta v ČR u příležitosti roku vietnamské kultury se stále častěji dostávají na přetřes ilegální sofistikované pěstírny marihuany, tzv. indoor pěstírny. Jde o trend posledních několika let, který pochopitelně, jako většina nezákonných trendů, vyvolal diskusi a polemiku i v trestně právní rovině.

Pojďme se podívat do oblasti, která spadá do práva veřejného a pro řadu lidí je tedy značně problematická. Daně jsou nepříjemné, přístup k daňové problematice je složitý, ale co se dá dělat. Daně a stát patří k sobě už od počátku, a my se musíme s touto problematikou nějak poprat.

Jistota (dle terminologie starého občanského zákoníku kauce) je nejvýznamnějším instrumentem zajišťujícím práva pronajímatele bytu vůči nájemci. Nový občanský zákoník ohledně tohoto institutu přinesl s účinností od 1. ledna 2014 několik změn.

V souvislosti s lednovou účastí předsedy Vrchního soudu v Praze na večírku v jednom z pražských hotelů, jehož se účastnily i osoby trestně stíhané v kauze Jany Nečasové, vyvstala otázka, jaká je představa nestrannosti českého soudce jako vlastnosti, která musí být splněna nade vší pochybnost. Nestrannost jako ústavně zaručená kvalita soudců by měla mít nastavené limity, jež by jednání a chování soudců nemělo nikdy překročit.

Konference LAW FIT přináší pravidelně každým rokem to nejaktuálnější ze světa informačních technologií a práva s nimi spjatého. Jestliže si uvědomíme tempo naší doby, musíme konstatovat, že je velice dobře, že se právě takové konference pořádají. A jak jinak by to bylo v IT (ICT) právu možné pojmout, než v mezinárodním kontextu.

V rámci svého příspěvku bych rád představil základní zásady trestního řízení, které jsou výsledkem projednávání rekodifikační komise pro trestní řád při Ministerstvu spravedlnosti. Komise v tuto chvíli nezasedá, neboť se nový pan ministr ještě nerozhodl, jakým způsobem bude komise ve své činnosti pokračovat.

Zavedení elektronické evidence tržeb pro všechny podnikatele a živnostníky je v současné době jedním z nejvíce diskutovaných témat na české legislativní scéně. Vládní koalice prohlásila přijetí příslušného zákona za jednu ze svých priorit, a naproti tomu opozice slibuje zavedení elektronické evidence tržeb zabránit i za cenu obstruování legislativního procesu.

Česká republika řeší a musí vyřešit právní úpravu pro whistleblowing, tedy pro oznamování nekalých praktik nadřízených, korporací nebo spolupracovníků. „V tuto chvíli se vede diskuse, zda člen vlády šikanoval podřízené. Kdybychom měli právní úpravu pro whistleblowing, nediskutovali bychom, ale šetřili podle práva, na čí straně je pravda,“ říká s odkazem na živou kauzu ministra školství Marcela Chládka Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting, která se zabývá právními informačními systémy.

V nedávné době vyšel na tomto právním portále článek "Práce, nebo péče o rodinu? Dilema mohou vyřešit alternativní pracovní úvazky", ve kterém autoři představili řešení pro skloubení profesního života s rodinným pro rodiče předškolních dětí. V článku byly stručně představeny alternativy ke klasickému pracovnímu úvazku, jako pružná pracovní doba, zkrácené pracovní úvazky, sdílené a rozdělené pracovní úvazky, upravená pracovní doba a práce z domova.

V polovině května 2015 proletěla médii zpráva o rozsudku v ostře sledované kauze týkající se zveřejnění podobizny zloděje elektrokola a následného, poměrně paradoxního, postihu okradeného majitele prodejny[1].

Novela zákona o hospodaření s energií, která nabude účinnosti ke dni 1. července 2015, stanovuje povinnost pro podnikatele, který není malým nebo středním podnikatelem, zpracovat pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství energetický audit a dále jej pravidelně zpracovávat nejméně jednou za čtyři roky.

Rekodifikace trestního řádu je otázkou priorit, které si stanoví ministerstvo, to je potřeba říci hned na začátku, přičemž jde o to, jakým způsobem přistupuje k základním otázkám, co ministerstvo zamýšlí a jakým způsobem chce směřovat dále v legislativní práci. Mám ale pocit, že zatím není zcela ujasněno, co se vlastně chce. Justice volá po justiční reformě.

Řízení na ochranu osobnosti fyzické nebo právnické osoby před soudy České republiky dle mé zkušenosti vyžadují trpělivost, vytrvalost a finance. Do přijetí nového občanského zákoníku spory o ochranu osobnosti rozhodovaly soudy krajské, nyní osobnost člověka chrání ust. § 81 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a věc spadá do působnosti obecných soudů prvního stupně.[1]

Vzhledem k tomu, že se ve svých příspěvcích věnuji pravidelně civilnímu procesnímu právu, nemohu čtenáře neupozornit na „žhavé“ novinky v této oblasti. Občanský soudní řád (ale i jiné normy – zejména zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) byl totiž s účinností od 1. 5. 2015 novelizován zákonem č. 87/2015 Sb., kterým se mění některé předpisy v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva.

O soudech a soudcích toho bylo v minulosti napsáno již mnoho a jejich vývoj je stejně spletitý a složitý jako Mínóův labyrint. Na aktuálnosti to však tomuto tématu nijak neubírá a dalo by se spíše říct, že se stává stále diskutovanějším, neb jedni si myslí, že soudní moc začíná být pomalu neúnosně rozsáhlá a politizovaná, a jiní mají zase za to, že jistota nezávislosti a nestrannosti soudce by nějakým způsobem potřebovala ještě posílit.

„…a z těchto důvodů žádám, aby můj klient byl soudem v plném rozsahu zproštěn obžaloby dle § 226 písmeno a) trestního řádu“, hřímá často obhájce ve věcech trestních v rámci svého závěrečného návrhu před poradou senátu. A věřte, že při vyslovení písmene „a“ často zesílí hlas nebo významně pohlédne na svého klienta.

Líbí se mi název konference (Ne)možné podoby práva. Od roku 2011 se mým profesním osudem prolíná zákon o státním zastupitelství a po těch čtyřech letech vám řeknu, že možné je všechno. Když si vypůjčím text známé písně od Voskovce a Wericha, mohl bych vývoj kolem zákona parafrázovat slovy „zákon je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře“.

Ve středu 13. května proběhl na půdě Akademie věd ČR - Ústavu teorie informace a automatizace - seminář s titulem „Autorské právo od internetu po archiv“. Pořádal jej pod záštitou Ministerstva kultury a nakladatelství FCC Public časopis Elektro, ve spolupráci s Národní knihovnou ČR a Svazem českých nakladatelů a knihkupců. Právní prostor.cz byl jeho mediálním partnerem.

Inspirací pro sepsání tohoto článku byl poslední vývoj problematiky obchodovatelných povolenek na skleníkové plyny na úrovni Evropské unie, kdy se v rámci třetího obchodovacího období diskutuje o účelnosti a smysluplnosti tohoto ekonomického nástroje. Proto jsem se rozhodl, že se v rámci článku zaměřím nejen na tento ekonomický nástroj, ale pokusím se přinést základní přehled ekonomických nástrojů využívaných obecně ve veřejném právu se zaměřením na právo správní, ale také se znatelnými přesahy do práva životního prostředí a práva finančního, jelikož právě v těchto právních odvětvích je využitelnost ekonomických nástrojů nejzřetelnější.