Novela nařízení Brusel I
Od 10. ledna 2015 se aplikují nová pravidla ohledně příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.
Přepracované nařízení EU č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech zjednodušilo proces uznávání a výkonu soudních rozhodnutí členského státu v ostatních členských zemích. Byla odstraněna zejména potřeba prohlášení vykonatelnosti u soudu členského státu, v němž je výkon navrhován. K výkonu soudního rozhodnutí bude nyní stačit, aby věřitel ve vykonávacím řízení předložil rozsudek společně s osvědčením na standardním formuláři: vzor.
Vedle toho se přepracované nařízení snaží eliminovat riziko tzv. “torpédových žalob”, jejichž podstatou je „preventivní“ podání žaloby dlužníkem ve státě, který je známý pro zdlouhavost soudního řízení, popř. který je k řízení zcela nepříslušný, avšak rozhodnutí o této skutečnosti vydá v řádu měsíců či let. Podal-li následně věřitel žalobu u soudu v jiném členském státě, musel podle předchozího nařízení druhý soud přerušit řízení, dokud první soud neurčil otázku příslušnosti, a to i v případě, že druhý soud byl dle dohody stran výlučně příslušný. Dlužníci tak uvedené pravidlo využívali k taktickému oddalování rozhodnutí ve věci samé.
Podle nového nařízení nebude takový postup možný v případě, že se strany dohodly na výlučné příslušnosti soudu některého členského státu. Tento soud bude mít pravomoc věc rozhodnout bez ohledu na to, zda již bylo zahájeno řízení v jiném (nepříslušnem) členském státě. To bude mít za následek, že soud členského státu, u kterého strana dlužníka již zahájila soudní řízení, bude nyní povinen zastavit toto řízení.
Krom toho přepracované nařízení nově umožňuje spotřebiteli žalovat vždy v členském státě, ve kterém má svůj pobyt, a to i když žalovaná strana nemá sídlo v jiném členském státě.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: peter.maysenholder@bnt.eu
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
