Novela nařízení Brusel I
Od 10. ledna 2015 se aplikují nová pravidla ohledně příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.
Přepracované nařízení EU č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech zjednodušilo proces uznávání a výkonu soudních rozhodnutí členského státu v ostatních členských zemích. Byla odstraněna zejména potřeba prohlášení vykonatelnosti u soudu členského státu, v němž je výkon navrhován. K výkonu soudního rozhodnutí bude nyní stačit, aby věřitel ve vykonávacím řízení předložil rozsudek společně s osvědčením na standardním formuláři: vzor.
Vedle toho se přepracované nařízení snaží eliminovat riziko tzv. “torpédových žalob”, jejichž podstatou je „preventivní“ podání žaloby dlužníkem ve státě, který je známý pro zdlouhavost soudního řízení, popř. který je k řízení zcela nepříslušný, avšak rozhodnutí o této skutečnosti vydá v řádu měsíců či let. Podal-li následně věřitel žalobu u soudu v jiném členském státě, musel podle předchozího nařízení druhý soud přerušit řízení, dokud první soud neurčil otázku příslušnosti, a to i v případě, že druhý soud byl dle dohody stran výlučně příslušný. Dlužníci tak uvedené pravidlo využívali k taktickému oddalování rozhodnutí ve věci samé.
Podle nového nařízení nebude takový postup možný v případě, že se strany dohodly na výlučné příslušnosti soudu některého členského státu. Tento soud bude mít pravomoc věc rozhodnout bez ohledu na to, zda již bylo zahájeno řízení v jiném (nepříslušnem) členském státě. To bude mít za následek, že soud členského státu, u kterého strana dlužníka již zahájila soudní řízení, bude nyní povinen zastavit toto řízení.
Krom toho přepracované nařízení nově umožňuje spotřebiteli žalovat vždy v členském státě, ve kterém má svůj pobyt, a to i když žalovaná strana nemá sídlo v jiném členském státě.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: peter.maysenholder@bnt.eu
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?




