Trestní proces s Davidem Rathem pohledem Mapy průtahů
Poslední měsíce žilo mnoho obyvatel České republiky procesem s lékařem a bývalým politikem Davidem Rathem. Odborná i laická veřejnost se vyjadřovala k jednotlivým provedeným důkazům, procesnímu postupu krajského soudu i taktice obhajoby, kterou bývalý hejtman Středočeského kraje zvolil.
Pomiňme teď ale tyto už mnohokrát diskutované otázky a na místo toho se na dané trestní řízení podívejme pohledem práva jedince na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě (článek 38 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy). Pomůže nám k tomu portál Mapa průtahů, který jsme zde na Právním prostoru již v minulosti představovali[1].
Jak dlouho dosud trvalo trestní řízení s Davidem Rathem?
Za počátek trestního řízení[2] je možné považovat den 14. květen 2012, kdy byl David Rath zadržen protikorupční policí s vysokou finanční hotovostí a spolu s dalšími zadrženými obviněn. Obžaloba byla podána 5. dubna 2013, což je den, kdy se daná věc dostala ke krajskému soudu.
Dne 23. července 2015 byl David Rath uznán vinným přijetím úplatku (ustanovení § 331 trestního zákoníku), odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 8,5 let a propadnutí majetku v hodnotě téměř 22 milionů Kč. Rozsudek Krajského soudu v Praze není do dnešního dne pravomocný, jelikož David Rath se proti němu odvolal.
Jenom do vydání prvoinstančního rozhodnutí tudíž řízení trvalo více než 3 roky a 2 měsíce (řízení před soudem pak 2 roky a 3,5 měsíce). Je taková délka řízení v ČR neobvyklá?
Délka trestního řízení v ČR
Při pohledu do Mapy průtahů zjistíme, že v roce 2014 činila průměrná délka trestního řízení u okresních soudů 59 – 405 dnů. V našem případě se ovšem jednalo o řízení před krajským soudem. Zde byla nejkratší průměrná délka řízení v Hradci Králové (318 dnů) a nejdelší v Českých Budějovicích (706 dnů).
Trestní řízení vedená v roce 2014 u Krajského soudu v Praze trvala v průměru 434 dnů, tedy cca 1 rok a 2 měsíce, což je zhruba polovina oproti tomu, jak dlouho trvalo řízení s Davidem Rathem. Přitom řízení s Davidem Rathem dosud neskončilo – vrchnímu soudu nepochybně také bude trvat nějaký čas se s věcí seznámit, a pokud nepravomocně odsouzený Rath uspěje s řádným či mimořádným opravným prostředkem, řízení se může prodloužit ještě i v řádu let.
Při pohledu do podrobné statistiky délek trestních řízení (rozdělené podle jednotlivých paragrafů zvláštní části trestního zákoníku) zjistíme, že průměrná délka trestního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze v roce 2014 činila pro trestný čin přijetí úplatku (ustanovení § 331 trestního zákoníku) 0 dnů (žádné rozhodnutí KS v Praze, které by se týkalo dané trestné činnosti, tedy nenabylo právní moci).
Průměrná délka trestního řízení vedeného v roce 2014 pro trestný čin přijetí úplatku (ustanovení § 331 trestního zákoníku) činila u Městského soudu v Praze 645 dnů, u Krajského soudu v Ústí nad Labem 650 dnů (u jiných krajských soudů nebyla vydána rozhodnutí týkající se dané trestné činnosti, která by v minulém roce nabyla právní moci). I když se u citovaných soudů jednalo o delší průměrné délky řízení, tak pořád nepřesahují 2 roky.
Přiměřenost délky řízení
Samozřejmě, pro posouzení přiměřenosti délky řízení není možné vycházet jenom ze statistických dat. Evropský soud pro lidská práva stanovil kritéria pro posuzování, zda řízení trvalo přiměřeně dlouhou dobu, tedy zda došlo v konkrétním řízení k průtahům. Jsou jimi zejména a) složitost věci, b) chování účastníka řízení, c) jednání příslušného orgánu a d) význam předmětu řízení pro účastníka řízení. ESLP zároveň zohledňuje na kolika stupních a kolikrát byla daná věc během relevantního období řešena.[3]
Obecně každému trestnímu řízení je nutné přikládat větší význam (než např. majetkoprávnímu sporu). O řízení s Davidem Rathem by se přitom dalo říct, že mělo význam ještě větší, než u osoby nepůsobící veřejně. Na druhou stranu se dá určitě namítat, že řízení bylo složité (množství důkazního materiálu a svědků, více obviněných atd.). Co se týče chování Davida Ratha, bylo by nutné podrobně zhodnotit, nakolik se na nepřiměřené délce řízení podílel on samotným způsobem své obhajoby.
Zároveň se dá diskutovat o tom, jak se na délce řízení podepsalo personální a věcné vybavení soudu na krajských soudech či způsob organizace práce a mediální tlak (i když samozřejmě tyto aspekty, i když častokrát jsou tou hlavní příčinou průtahů, nemůžou omluvit nepřiměřenou délku řízení).
K otázce, zda trestní řízení bylo či nebylo přiměřeně dlouhé, však není možné zaujmout jednoznačný postoj bez znalosti podrobnějších informací týkajících se výše uvedených kritérií.
Výzva: Co podle vás nejvíce přispívá k prodlužování trestního řízení a jak je možné tyto důvody eliminovat? Případné nápady se nám nebojte napsat do diskuze nebo poslat na e-mail: info@mapaprutahu.cz.
[1] Mapa průtahů prošla od doby, kdy jsme o jejím vzniku na portálu Právní prostor informovali výraznými změnami. Kromě toho, že celkovou změnou prošla samotná mapa, na které je nyní možné (mnohem snadněji) najít podrobné statistiky týkající se civilních, insolvenčních a trestních řízení vedených u jednotlivých krajských a okresních soudů, tak je na stránce www.mapaprutahu.cz možné najít i blog, ve kterém jsou pravidelně publikovány články týkající se problematiky průtahů v řízení a odškodnění za ně, a právní poradnu, ve které zdarma provádíme zhodnocení, jestli se v konkrétním případě jedná o průtahy a jestli je možné, že na jejich základě vznikl nárok na odškodnění.
[2] Blíže k otázce určování počátku a konce řízení pro posuzování přiměřenosti dílky řízení viz LOBOTKA, A. Jak určit počátek a konec řízení? A proč to vůbec dělat? [online]. In Mapa průtahů, © AK David Zahumenský 2015 [cit. 11. 8. 2015]. Dostupné z www: http://www.mapaprutahu.cz/blog/jak-urcit-pocatek-konec-rizeni-proc-vubec-delat.
[3] Blíže k jednotlivým kritériím viz LOBOTKA, A. Jak poznám, že řízení je stiženo průtahy? [online]. In Mapa průtahů, © AK David Zahumenský 2015 [cit. 11. 8. 2015]. Dostupné z www: http://mapaprutahu.cz/blog/jak-poznam-ze-rizeni-je-stizeno-prutahy.
Další články
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
