Kdy je dluh promlčen?
Novým institutem soukromého práva je stavění promlčecí lhůty při mimosoudním jednání. Smyslem úpravy je zamezit uplynutí promlčecí lhůty v případě, že dlužník úmyslně prodlužuje jednání s věřitelem tak, aby uplynula promlčecí lhůta.
Obecně platí, že nebude-li právo u soudu uplatněno v promlčecí lhůtě, není dlužník povinen plnit. Obecně činí promlčecí lhůta tři roky, zákon nicméně upravuje pro různé situace zvláštní promlčecí lhůty. Nově si odchylnou promlčecí lhůtu mohou ujednat i strany.
Občanský zákoník vymezuje situace, kdy se promlčecí lhůta staví, tj. kdy po určitou dobu neběží. Nově lze běh promlčecí lhůty zastavit i zahájením jednání o mimosoudním řešení sporu (§ 647 OZ). V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání mezi věřitelem a dlužníkem počne promlčecí lhůta běžet opět poté, co jedna ze stran výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat.
Nejasnosti panují o otázce, co vše lze za dohodu o mimosoudním jednání považovat. Patří sem mediace, ale zřejmě i neformální jednání o předmětném dluhu mezi věřitelem a dlužníkem. Nejistotě obou stran o délce promlčecí lhůty, která již uplynula, lze zamezit uzavřením písemné dohody o mimosoudním jednání. Krom toho lze doporučit, aby byly o jakékoliv komunikaci s druhou stranou uchovávány záznamy. Tím se lze vyhnout pochybnostem a následnému složitému dokazování o započetí mimosoudního jednání, odmítnutí jeho dalšího pokračování, atd. Existenci dohody o mimosoudním jednání a dobu jejího trvání by v případě soudního řízení, pokud by dlužník namítnul promlčení, prokazoval věřitel.
V případě započatého mimosoudního jednání začne promlčecí lhůta opět běžet, když jedna ze stran výslovně odmítne v jednání pokračovat. Takovéto odmítnutí musí být nepochybné. S otázkou, zda namísto výslovného odmítnutí postačí též, když jedna z vyjednávajících stran „usne“, se bude muset vypořádat až judikatura.
Pokud překážka běhu promlčecí lhůty spočívající v mimosoudním jednání odpadne, promlčecí lhůta běží dál, avšak neskončí dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: andrea.krupickova@bnt.eu
Další články
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
