Kdy je dluh promlčen?
Novým institutem soukromého práva je stavění promlčecí lhůty při mimosoudním jednání. Smyslem úpravy je zamezit uplynutí promlčecí lhůty v případě, že dlužník úmyslně prodlužuje jednání s věřitelem tak, aby uplynula promlčecí lhůta.
Obecně platí, že nebude-li právo u soudu uplatněno v promlčecí lhůtě, není dlužník povinen plnit. Obecně činí promlčecí lhůta tři roky, zákon nicméně upravuje pro různé situace zvláštní promlčecí lhůty. Nově si odchylnou promlčecí lhůtu mohou ujednat i strany.
Občanský zákoník vymezuje situace, kdy se promlčecí lhůta staví, tj. kdy po určitou dobu neběží. Nově lze běh promlčecí lhůty zastavit i zahájením jednání o mimosoudním řešení sporu (§ 647 OZ). V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání mezi věřitelem a dlužníkem počne promlčecí lhůta běžet opět poté, co jedna ze stran výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat.
Nejasnosti panují o otázce, co vše lze za dohodu o mimosoudním jednání považovat. Patří sem mediace, ale zřejmě i neformální jednání o předmětném dluhu mezi věřitelem a dlužníkem. Nejistotě obou stran o délce promlčecí lhůty, která již uplynula, lze zamezit uzavřením písemné dohody o mimosoudním jednání. Krom toho lze doporučit, aby byly o jakékoliv komunikaci s druhou stranou uchovávány záznamy. Tím se lze vyhnout pochybnostem a následnému složitému dokazování o započetí mimosoudního jednání, odmítnutí jeho dalšího pokračování, atd. Existenci dohody o mimosoudním jednání a dobu jejího trvání by v případě soudního řízení, pokud by dlužník namítnul promlčení, prokazoval věřitel.
V případě započatého mimosoudního jednání začne promlčecí lhůta opět běžet, když jedna ze stran výslovně odmítne v jednání pokračovat. Takovéto odmítnutí musí být nepochybné. S otázkou, zda namísto výslovného odmítnutí postačí též, když jedna z vyjednávajících stran „usne“, se bude muset vypořádat až judikatura.
Pokud překážka běhu promlčecí lhůty spočívající v mimosoudním jednání odpadne, promlčecí lhůta běží dál, avšak neskončí dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: andrea.krupickova@bnt.eu
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
.webp)
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
