Kdy je dluh promlčen?
Novým institutem soukromého práva je stavění promlčecí lhůty při mimosoudním jednání. Smyslem úpravy je zamezit uplynutí promlčecí lhůty v případě, že dlužník úmyslně prodlužuje jednání s věřitelem tak, aby uplynula promlčecí lhůta.
Obecně platí, že nebude-li právo u soudu uplatněno v promlčecí lhůtě, není dlužník povinen plnit. Obecně činí promlčecí lhůta tři roky, zákon nicméně upravuje pro různé situace zvláštní promlčecí lhůty. Nově si odchylnou promlčecí lhůtu mohou ujednat i strany.
Občanský zákoník vymezuje situace, kdy se promlčecí lhůta staví, tj. kdy po určitou dobu neběží. Nově lze běh promlčecí lhůty zastavit i zahájením jednání o mimosoudním řešení sporu (§ 647 OZ). V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání mezi věřitelem a dlužníkem počne promlčecí lhůta běžet opět poté, co jedna ze stran výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat.
Nejasnosti panují o otázce, co vše lze za dohodu o mimosoudním jednání považovat. Patří sem mediace, ale zřejmě i neformální jednání o předmětném dluhu mezi věřitelem a dlužníkem. Nejistotě obou stran o délce promlčecí lhůty, která již uplynula, lze zamezit uzavřením písemné dohody o mimosoudním jednání. Krom toho lze doporučit, aby byly o jakékoliv komunikaci s druhou stranou uchovávány záznamy. Tím se lze vyhnout pochybnostem a následnému složitému dokazování o započetí mimosoudního jednání, odmítnutí jeho dalšího pokračování, atd. Existenci dohody o mimosoudním jednání a dobu jejího trvání by v případě soudního řízení, pokud by dlužník namítnul promlčení, prokazoval věřitel.
V případě započatého mimosoudního jednání začne promlčecí lhůta opět běžet, když jedna ze stran výslovně odmítne v jednání pokračovat. Takovéto odmítnutí musí být nepochybné. S otázkou, zda namísto výslovného odmítnutí postačí též, když jedna z vyjednávajících stran „usne“, se bude muset vypořádat až judikatura.
Pokud překážka běhu promlčecí lhůty spočívající v mimosoudním jednání odpadne, promlčecí lhůta běží dál, avšak neskončí dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: andrea.krupickova@bnt.eu
Další články
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.
K aktuálnímu sporu o pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát navenek
V souvislosti s nedávným sporem o účast prezidenta republiky na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře plní mediální prostor úvahy o tom, co je a není obsahem pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek. Jak přesně je vymezena v právním řádu České republiky? Jak se k této otázce staví česká judikatura a jak doktrína? Stručné shrnutí se pokusím poskytnout na následujících řádcích.
