Konec roamingu vs. Fair use policy - kdo vyjde jako vítěz?
Zástupci členských zemí EU a Evropského parlamentu se nedávno dohodli nad úplným zrušením roamingových poplatků. Ukončení roamingu by mělo po kompromisní dohodě vejít v platnost od poloviny roku 2017. Jaký dopad bude mít zrušení pro spotřebitele a jaké “zbraně” zůstaly v rukách samotných operátorů?
Po jednání s evropskými zákonodárci oznámilo Lotyšsko odstranění roamingových poplatků, které bude platné od 15. června 2017. Předběžně se na tom shodli zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU. Jejich dohoda je ale silně kompromisní. Dlouhodobé debaty se vedly především o termínu platnosti. Evropský parlament navrhoval, aby roamingové poplatky skončily již na konci tohoto roku. Rada EU naopak prosazovala odklad platnosti až na rok 2018.
Fair use policy
Kompromisní návrh, který byl předběžně schválen, ponechal operátorům možnost stanovení tzv. Fair use policy. V praxi to bude znamenat, že si operátoři budou moci, avšak nebudou muset, stanovit maximální množství minut, SMS a dat, které budou moci domácí spotřebitelé v zahraničí v rámci bezplatného roamingu využívat.
Docílení tohoto kompromisu obhajují zejména zamezením zneužívání permanentního roamingu, které by měl za následek to, že si zákazník koupí levnější služby operátora z jiné země a bude je využívat doma v rámci bezplatného roamingu a naopak. Operátoři budou mít tedy možnost uživatelům účtovat příplatek za překročení stanovených limitových hranic. Tento poplatek nesmí být vyšší než maximální velkoobchodní sazba, kterou operátoři platí za využívání sítí v jiných zemích EU. Limit pro přiměřené využívání vymezí Komise do 15. prosince 2016. Aby však bylo zrušení roamingových poplatků konstantně udržitelné, musí se snížit velkoobchodní sazby. Přezkumem velkoobchodního roamingového trhu je pověřena Evropská komise, která by měla do června příštího roku vydat nový legislativní návrh.
Protecting open internet
Protecting open internet, neboli ochrana otevřeného internetu. Poprvé v historii předpis EU stanoví pravidla pro poskytování služeb přístupu k internetu. Operátoři budou muset zacházet s datovým provozem rovnocenně. Výjimku budou tvořit situace založené na objektivních technických či bezpečnostních požadavcích, tedy nikoliv na obchodních faktorech. Mezi přípustné situace patří ochrana před kybernetickými útoky či situace, kdy operátoři obdrží soudní příkaz k blokování nelegálního obsahu.
Zvítězil lobbying operátorů?
Zero rating, tedy situace, kdy operátoři na základě komerční spolupráce nezapočítávají data za vybrané služby do FUP, nebude dle dohody zakázaný. Podle komise tato výhoda konkurenci neblokuje, ale naopak rozšiřuje nabídku služeb pro uživatele. Nad zneužíváním zero ratingu a tím, aby nevedl ke snížení konkurence, bude dohlížet antimonopolní úřad. Otázkou ale je, zda se právě tato situace už ze svého principu nedá považovat za zásadní omezování konkurence. V tomto případě by velcí hráči na trhu operátorů byli v jasné výhodě.
EU se již dlouhodobě snaží vytvořit sjednocený telekomunikační trh, který by uživatelům poskytl volné využívání služeb, které dosud v zahraničí právě tímto způsobem omezovali. Přes možnosti určení daných limitů, které si operátoři vydobili, je zrušení roamingových poplatků pro uživatele vítaným krokem. Výrazně tím stoupne využívání nejen samotného volání a internetových dat, ale také mobilních aplikací, které jsou závislé na přístupu k internetu.
Evropský telekomunikační balíček
Snižování roamingovým poplatků začalo již v roce 2007, kdy vzešlo v platnost nařízení EP a Rady (ES) č. 717/2007, o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve znění nařízení EP a Rady (ES) č. 544/2009 a dále nařízení EP a Rady (EU) č. 531/2012. Od roku 2008 je nařízení platné také pro státy Evropského hospodářského prostoru. Nařízení umožnilo spotřebitelům pomocí regulace evropského trhu volat v rámci EU za příznivější ceny. Samotné nařízení nestanovuje ideální výši poplatků za roamingové služby, ale zajišťuje, že tyto poplatky nebudou nepřiměřeně vysoké oproti poplatkům za národní tarify. V této souvislosti Rada Evropské unie uvádí, že od roku 2007 se celkové poplatky za roamingové služby zredukovaly až o 80%.
V rámci snahy o snižování sazeb roamingu vznikl na základě nařízení č. 1211/2009, o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů pro oblast elektronických komunikací, jež je součástí evropského telekomunikačního reformního balíčku, Evropský telekomunikační úřad (tzv. „BEREC“). Ten má za úkol uvést v soulad právní regulaci v rámci celé Evropské unie a dále má posilovat jednotný trh s telekomunikačními službami.
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
