Konec roamingu vs. Fair use policy - kdo vyjde jako vítěz?
Zástupci členských zemí EU a Evropského parlamentu se nedávno dohodli nad úplným zrušením roamingových poplatků. Ukončení roamingu by mělo po kompromisní dohodě vejít v platnost od poloviny roku 2017. Jaký dopad bude mít zrušení pro spotřebitele a jaké “zbraně” zůstaly v rukách samotných operátorů?
Po jednání s evropskými zákonodárci oznámilo Lotyšsko odstranění roamingových poplatků, které bude platné od 15. června 2017. Předběžně se na tom shodli zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU. Jejich dohoda je ale silně kompromisní. Dlouhodobé debaty se vedly především o termínu platnosti. Evropský parlament navrhoval, aby roamingové poplatky skončily již na konci tohoto roku. Rada EU naopak prosazovala odklad platnosti až na rok 2018.
Fair use policy
Kompromisní návrh, který byl předběžně schválen, ponechal operátorům možnost stanovení tzv. Fair use policy. V praxi to bude znamenat, že si operátoři budou moci, avšak nebudou muset, stanovit maximální množství minut, SMS a dat, které budou moci domácí spotřebitelé v zahraničí v rámci bezplatného roamingu využívat.
Docílení tohoto kompromisu obhajují zejména zamezením zneužívání permanentního roamingu, které by měl za následek to, že si zákazník koupí levnější služby operátora z jiné země a bude je využívat doma v rámci bezplatného roamingu a naopak. Operátoři budou mít tedy možnost uživatelům účtovat příplatek za překročení stanovených limitových hranic. Tento poplatek nesmí být vyšší než maximální velkoobchodní sazba, kterou operátoři platí za využívání sítí v jiných zemích EU. Limit pro přiměřené využívání vymezí Komise do 15. prosince 2016. Aby však bylo zrušení roamingových poplatků konstantně udržitelné, musí se snížit velkoobchodní sazby. Přezkumem velkoobchodního roamingového trhu je pověřena Evropská komise, která by měla do června příštího roku vydat nový legislativní návrh.
Protecting open internet
Protecting open internet, neboli ochrana otevřeného internetu. Poprvé v historii předpis EU stanoví pravidla pro poskytování služeb přístupu k internetu. Operátoři budou muset zacházet s datovým provozem rovnocenně. Výjimku budou tvořit situace založené na objektivních technických či bezpečnostních požadavcích, tedy nikoliv na obchodních faktorech. Mezi přípustné situace patří ochrana před kybernetickými útoky či situace, kdy operátoři obdrží soudní příkaz k blokování nelegálního obsahu.
Zvítězil lobbying operátorů?
Zero rating, tedy situace, kdy operátoři na základě komerční spolupráce nezapočítávají data za vybrané služby do FUP, nebude dle dohody zakázaný. Podle komise tato výhoda konkurenci neblokuje, ale naopak rozšiřuje nabídku služeb pro uživatele. Nad zneužíváním zero ratingu a tím, aby nevedl ke snížení konkurence, bude dohlížet antimonopolní úřad. Otázkou ale je, zda se právě tato situace už ze svého principu nedá považovat za zásadní omezování konkurence. V tomto případě by velcí hráči na trhu operátorů byli v jasné výhodě.
EU se již dlouhodobě snaží vytvořit sjednocený telekomunikační trh, který by uživatelům poskytl volné využívání služeb, které dosud v zahraničí právě tímto způsobem omezovali. Přes možnosti určení daných limitů, které si operátoři vydobili, je zrušení roamingových poplatků pro uživatele vítaným krokem. Výrazně tím stoupne využívání nejen samotného volání a internetových dat, ale také mobilních aplikací, které jsou závislé na přístupu k internetu.
Evropský telekomunikační balíček
Snižování roamingovým poplatků začalo již v roce 2007, kdy vzešlo v platnost nařízení EP a Rady (ES) č. 717/2007, o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve znění nařízení EP a Rady (ES) č. 544/2009 a dále nařízení EP a Rady (EU) č. 531/2012. Od roku 2008 je nařízení platné také pro státy Evropského hospodářského prostoru. Nařízení umožnilo spotřebitelům pomocí regulace evropského trhu volat v rámci EU za příznivější ceny. Samotné nařízení nestanovuje ideální výši poplatků za roamingové služby, ale zajišťuje, že tyto poplatky nebudou nepřiměřeně vysoké oproti poplatkům za národní tarify. V této souvislosti Rada Evropské unie uvádí, že od roku 2007 se celkové poplatky za roamingové služby zredukovaly až o 80%.
V rámci snahy o snižování sazeb roamingu vznikl na základě nařízení č. 1211/2009, o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů pro oblast elektronických komunikací, jež je součástí evropského telekomunikačního reformního balíčku, Evropský telekomunikační úřad (tzv. „BEREC“). Ten má za úkol uvést v soulad právní regulaci v rámci celé Evropské unie a dále má posilovat jednotný trh s telekomunikačními službami.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


