Články s tagem: exekuce

Příspěvek shrnuje možnosti obrany třetích osob včetně manžela povinného v exekučním řízení. Srovnává aktuální právní úpravu s obdobím před přijetím novely občanského soudního řádu a exekučního řádu v podobě zákona č. 139/2015 Sb. Zaměřuje se především na vylučovací žalobu a institut návrhu na zastavení exekuce a zamýšlí se nad tím, zda zavedením ustanovení § 262b odst. 1 o. s. ř. došlo k naprostému vyloučení použití vylučovací žaloby ve vztahu k manželu povinného.

Druhá část příspěvku se zabývá problematikou několika plátců mzdy při exekuci srážkami ze mzdy, podrobně popisuje postup při výpočtu výše srážek ze mzdy a upozorňuje na nejčastější chyby, k nimž při něm dochází. Věnuje se též přednostním pohledávkám a některým dalším povinnostem zaměstnavatele, které souvisí s exekucí srážkami ze mzdy.

Předmětem článku je upozornění na širokou škálu povinností plátce mzdy povinného včetně jejich stručného popisu v rámci exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. V úvodu je řešena otázka vhodnosti přiznání náhrady nákladů vzniklých plátci mzdy při provádění tohoto způsobu provedení exekuce. Důraz je kladen na upozornění na časté chyby ze strany plátce mzdy povinného při provádění povinností, jež jsou jim ukládány v rámci exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů povinného. Prostor je věnován zejména otázce pořadí pohledávek, problematice nového plátce mzdy, více plátců mzdy, oznamovacím povinnostem a postupu při výpočtu výše srážky ze mzdy, a to zejména s ohledem na výpočet nezabavitelné částky.

Praha (29. března 2017) - Počet nově zahájených exekucí se v roce 2016 oproti předchozímu roku snížil o 10 procent. Celkový počet běžících exekučních řízení však meziročně vzrostl o 5 procent. U fyzických osob probíhalo v roce 2016 celkem 4,5 milionu exekucí proti 834 tisícům dlužníků, u právnických osob potom 228 tisíc exekucí proti 68 tisícům dlužníků. Celková vymáhaná částka v roce 2016 byla 325 miliard korun, zatímco v roce 2015 to bylo 302 miliardy korun.

Autorka se zaměřuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3182/2014, který konstatoval, že § 5 písm. a) a b) insolvenčního zákona a § 46 odst. 7 exekučního řádu jsou konkurenčními ustanoveními, přičemž zasáhl do ústavně zaručených práv soudního exekutora, a to do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Porušení tohoto práva spatřuje autorka v tom, že soudní exekutor je stavěn do pozice běžného věřitele, aniž by byla vzata v úvahu specifičnost jeho postavení a činnosti či povaha nákladů.

Dobře organizovaný systém vymáhání neuhrazených faktur má zásadní význam v postupu proti neplacení pohledávek, které ekonomiku zatěžuje. Exekuční vymáhání pohledávek je jedním z nástrojů, které se uplatňují v závěrečné fázi právního vymáhání takových dluhů.

Neefektivní systém exekucí závažným způsobem narušuje investiční prostředí, hospodářský růst, stabilitu a rozvoj společnosti. Mezinárodní unie soudních exekutorů (Union Internationale des Huissiers de Justice, UIHJ) pracovala na sestavení souboru norem a standardů, které by všem státům poskytly jednoduchá a efektivní pravidla, díky nimž by všechny právní systémy mohly používat společnou řeč.

Slovenský parlament přijal významnou novelu Exekučného poriadku – po 21 letech skončí na Slovensku najímaní exekutorů oprávněným. Tak, jak je obvyklé ve zbytku Evropy, exekuce proti témuž povinnému od dubna povede vždy jeden jediný místně příslušný exekutor.

Jednou z nezvaných a nemilých návštěv v bytě je jistě příchod exekutora. V případě nájemního bytu může exekuce postihnout jak věci nájemce, tak věci pronajímatele, ačkoliv se jedná o dluh druhé strany nájemního vztahu. Exekutor může přijít i kvůli dluhům manžela pronajímatele či nájemce. Jak tedy zabránit tomu, aby byly exekucí postiženy vaše věci?

Na výdaje spojené s Vánoci (ať už se jedná o dárky, či potraviny) si letos půjčí 17 % Čechů v produktivním věku, tedy celkem 1,2 milionu osob. Z nich však 316 tisíc (27 %) čelí nebo v minulosti čelilo exekučnímu řízení – tedy téměř o pětinu lidí více než vloni, což je alarmující údaj. A dokonce 119 tisíc lidí (12,5 %), kteří si chtějí půjčit na letošní Vánoce, je v exekuci v současné době. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu Exekutorské komory ČR, který se uskutečnil v listopadu tohoto roku.

Praha 24. října (ČTK) - Exekutor uložil prezidentské kanceláři pokutu 100.000 korun za nerespektování rozsudku v kauze novináře Ferdinanda Peroutky. Pokud Hrad do tří dnů nezaplatí, může mu exekutor obstavit účet. Informaci České televize potvrdil ČTK právník Peroutkovy vnučky František Vyskočil. Exekutor podle něj zvolil nejvyšší možnou pokutu s tím, že stát by měl být prvním z těch, kdo respektují pravomocná soudní rozhodnutí.

Česká asociace věřitelů je znepokojena změnami v oblasti exekucí a osobních bankrotů, které minulý týden představil ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Jejich přijetí by znamenalo zcela zásadní a nespravedlivý zásah do práv věřitelů. V případě zavedení povinných exekučních záloh, a to zvláště v kombinaci s teritoriálním principem přidělování případů jednotlivým exekutorským úřadům, může pro věřitele exekuční vymáhání pohledávek z ekonomického hlediska zcela přestat dávat smysl. V řadě případů by totiž za snahu o vymožení svých práv zaplatili více, než by následně reálně získali. Odstraněním minimální hranice splacení dluhu pro zahájení osobního bankrotu pak věřitelé ztrácejí jakoukoli garanci, že se domohou alespoň části svých oprávněných nároků.

Praha 3. října (ČTK) - Vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová se návrhem na exekuci vůči prezidentské kanceláři domáhá omluvy za výroky prezidenta Miloše Zemana o svém dědovi. Zeman trvá na tom, že článek Hitler je gentleman, který loni v lednu Peroutkovi připsal a za který má Kaslová omluvu dostat, existuje. Jeho existenci však dosud nedokázal doložit.

První z příspěvků věnovaných právní úpravě postižení podílu povinného ve společnosti s ručením omezeným byl zaměřen zejména na představení tohoto institutu, jeho genezi a zejména pak jeho úpravu po významné novele zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "OSŘ") a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád, dále také jen "EŘ"), účinné od 1. 1. 2013, včetně podmínek, za kterých se může uplatňovat. Ve druhé části bych rád představil samotný proces dražby podílu povinného od jejího zahájení, přes průběh až po důsledky v podobě zániku účasti ve společnosti. Mimo to se zaměříme také na judikaturu k nové úpravě.

Právní úprava postižení podílu povinného ve společnosti s ručením omezeným doznala s účinností od 1.1.2013 výrazných změn, a to především vložením ustanovení § 320aa a § 320ab do občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb., dále jen "OSŘ"), které bylo provedeno novelou č. 396/2012 Sb.

Na úvod je vhodné poznamenat, že exekutorská komora by letos měla oslavit 15 let své činnosti. Bohužel vlastně není důvod cokoli slavit. Cílem mé dnešní prezentace je podat přítomné odborné veřejnosti objektivní obraz toho, jak exekuce skutečně vypadají, jak vypadá stav našeho stavu, a byl bych rád, kdybychom se zamysleli nad tím, kolik by stát stálo, odešli-li by exekutoři tzv. ze scény a z této právnické profese by nezůstal kámen na kameni.

Konec exekutorů. Anarchie. I takové scénáře podle Exekutorské komory ČR („EK ČR“) hrozí. A to vše kvůli návrhu Ministerstva spravedlnosti snížit exekuční tarif až o dvě třetiny. To se děje i přes to, že již několik měsíců Exekutorská komora upozorňuje ministerstvo, odborníky i veřejnost na fakta, která jednoznačně prokazují, že prostor pro snižování exekučního tarifu není. Na obavy z ministerského návrhu upozornila komora na středeční mimořádné tiskové konferenci.

Česká asociace věřitelů vnímá závažné sociální i ekonomické problémy spojené s nárůstem tzv. multiexekucí. Zachování stability exekutorských úřadů je zásadní podmínkou dlouhodobě efektivního fungování systému vymáhání pohledávek. Velká část věřitelů ovšem z povahy věci nemůže nést odpovědnost za solventnost svých dlužníků.

Dne 1. září 2015 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu a exekučního řádu provedená zákonem č. 164/2015 Sb. Jak už je zvykem posledních novelizací proces­ních předpisů na úseku exekučního práva, i tato novela přines­la více výhod povinným než oprávněným.

V případě vzájemného vztahu mezi dědickým řízením a exe­kučním řízením dochází na rozdíl od insolvenčního řízení k různým konstelacím. Zároveň však platí, že stejně jako ve vztahu k insolvenčnímu řízení narážíme v případě nákladů a odměny soudního exekutora na stejná základní témata, jako je povaha nákladů a odměny soudního exekutora a okamžik vzniku nároku soudního exekutora na jejich výplatu.

Středem zájmu turbulentních diskusí ohledně dalšího vývoje v exekucích se v současné době stala otázka zavedení místní působnosti exekutorů, tzv. teritoriality. Na misky vah v diskusích odborné veřejnosti jsou stavěny pojmy teritorialita na jedné straně a na druhé straně tzv. "volný trh". Diskuse však povětšinou přinášejí pouze rozbor toho, co by přineslo zavedení teritoriality, nijak se však již nezabývají tím, zda současná situace skutečně odpovídá uvedenému pojmu „volného trhu“.

Počet exekuovaných osob v posledních letech sice klesá, ale rapidně stoupá počet osob s multiexekucemi. Patová situace je dlouhodobě neudržitelná, po efektivních možnostech řešení začarovaného kruhu volají nejen sami dlužníci, ale také exekutoři. O názory na nedostatečné legislativní nástroje, exekutorskou krizi a zneužívání insolvenčního řízení se s námi podělila Mgr. Pavla Fučíková, prezidentka Exekutorské komory ČR.

Česká asociace věřitelů vnímá negativní dopady výrazného nárůstu vícečetných exekucí na ekonomickou stabilitu exekutorských úřadů. Pokud by se věřitelé nově měli podílet na náhradě nákladů neúspěšných exekucí, musí jim však přirozeně být ponechána svobodná volba exekutorského úřadu. Situace, kdy by věřitel musel spolupracovat se soudně přiděleným exekutorem, přestože není spokojen s úrovní a efektivitou jeho služeb, a zároveň ještě dotovat jeho činnost, by pro věřitele nebyla spravedlivá a udržitelná.

Ačkoliv celkový počet občanů v exekuci nadále klesá, strmě roste počet těch, kteří mají čtyři a více exekucí. Podle údajů Exekutorské komory ČR se za poslední dva roky počet exekuovaných fyzických osob snížil o 27 %, a to z 1 milionu v říjnu 2013 na 731 tisíc osob v říjnu 2015. Současně však o 29 % (ze 3,3 milionu na 4,3 milionu řízení) vzrostl počet exekucí vedených na tyto osoby. Exekuce se tak koncentrují do stále užší části společnosti a jedna exekuovaná fyzická osoba tak má nyní v průměru 5,8 exekuce (před dvěma lety to bylo 3,3 exekuce).

O zavedení tzv. exekutorské teritoriality, ale i dalších změnách a problémech v exekucích debatovali minulý týden účastníci sympozia Princip teritoriality v exekučním řízení, které v rámci Pražského právnického podzimu pořádala Česká asociace věřitelů.