Exekutorům teče do bot kvůli návrhu na snížení exekučního tarifu
Konec exekutorů. Anarchie. I takové scénáře podle Exekutorské komory ČR („EK ČR“) hrozí. A to vše kvůli návrhu Ministerstva spravedlnosti snížit exekuční tarif až o dvě třetiny. To se děje i přes to, že již několik měsíců Exekutorská komora upozorňuje ministerstvo, odborníky i veřejnost na fakta, která jednoznačně prokazují, že prostor pro snižování exekučního tarifu není. Na obavy z ministerského návrhu upozornila komora na středeční mimořádné tiskové konferenci.
Situaci, která by snížením exekučního tarifu mohla nastat, demonstrovala EK ČR na konkrétním příkladu. Pokud by pohledávka vymožená pro věřitele činila 20 tisíc korun (jedná se o průměrnou vymoženou částku) s dobou vymáhání 2 roky (opět průměrná doba vymožení jedné pohledávky), odměna by podle návrhu na snížení tarifu o dvě třetiny činila 1 tisíc korun. Měsíčně by se tedy jednalo o 50 korun. „To je cena poštovného za jednu obálku,“ uvádí Mgr. Pavla Fučíková, prezidentka Exekutorské komory ČR. Pokud by nastalo další snižování odměn, hrozí podle exekutorů, že úřady svůj provoz dále neutáhnou a skončí, což povede k propuštění více než 3000 zaměstnanců. Dramaticky se sníží vymahatelnost práva v České republice, čímž se věřitelé opět nedomohou svých peněz. Jen exekutoři aktuálně vymáhají jistinu ve výši 350 miliard korun.
V současnosti je téměř 70 procent exekucí nevymahatelných. Pokud exekutor nic nevymůže, nemá nárok na úhradu nákladů ani na odměnu. Náklady exekuce se v současnosti skládají ze dvou složek. První z nich je náhrada hotových výdajů, která pokrývá přímé výdaje spojené s exekučním řízením. Jedná se především o soudní poplatky, poštovné, cestovní výdaje, telekomunikační poplatky, poplatky za odborná vyjádření, opisy a mnohé další. Druhou složku tvoří odměna, ze které se hradí především fixní náklady na provoz, jako jsou mzdy pracovníků, odvody, nájemné, náklady na povinné videozáznamy, energie a další. Od roku 2001 se přitom exekuční tarif již několikrát fakticky snížil. V první řadě došlo ke změně základu pro výpočet odměny. Ta se navíc snižuje o celých 50 procent v případě, kdy k úhradě dojde do 30 dnů, přičemž ve stejném případě se o polovinu snižují také paušální náhrady. Náklady od téhož roku naopak stouply v řádech o desítky procent. “Naše data, která jsme ministerstvu předkládali, mluví jasně: prostor pro snížení exekučního tarifu neexistuje. Měli bychom naopak hledat cesty, jak kompenzovat úřadům stále rostoucí náklady a agendu. Už teď má řada exekutorů vážné finanční potíže a mnoho z nich zvažuje propouštění zaměstnanců či přímo uzavření úřadů,” dodává Fučíková.
Návrh na zavedení povinných záloh věřitelů, který EK ČR podporuje, je sice cestou ke zvýšení efektivnosti systému, ale přesto podle samotných exekutorů neposkytuje prostor pro jakékoliv další snižování tarifu. I při zavedení povinných záloh by totiž tyto zálohy nepokryly náklady na 4 milióny exekucí, které exekutoři považují za nevymahatelné. Zavedení poplatků a záloh by vyřešilo sice nově nařízené exekuce, ale nezajistilo by úhradu nákladu několika miliónů aktuálně vedených exekučních řízení.
Fučíková upozorňuje také na to, že „nezodpovědným krokem spočívajícím v drastickém snížení exekučního tarifu by došlo k rozpadu vymáhání práva v České republice. Věřitelé se opět ocitnou na vedlejší koleji a svých práv se nedomůžou. Ale v konečném důsledku poneseme následky špatného rozhodnutí my všichni – daňoví poplatníci.“
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?



