Články s tagem: exekuce

O tzv. excesivních závadách nemovitých věcí se rozhoduje při výkonu rozhodnutí či exekuci, a to v rámci usnesení o ceně. Pojem excesivní závady nemovitých věcí sice zákon přímo nepoužívá, nicméně jedná se o závady definované v ustanovení § 336a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále také jako „OSŘ“).

Připravovaná vládní novela občanského soudního řádu a exekučního řádu z pera ministerstva spravedlnosti vedle pravidla jeden dlužník - jeden exekutor počítá i se zavedením povinných záloh na exekuci. Tím má být zavedena nákladová zodpovědnost oprávněného na zahájení a dalším vedení tzv. „zbytečných exekucí“.

Praha 25. dubna (ČTK) - Praha vypracuje seznam dětských dlužníků do 15 let v hlavním městě, jejichž závazky se týkají magistrátu či městských organizací. Pak zastaví exekuce a dlužníkům odpustí tzv. příslušenství, samotný dluh nikoliv. Město také vypracuje metodiku vymáhání dluhů. Rozhodli o tom dnes pražští zastupitelé. Na koho přesně se rozhodnutí vztahuje a jak bude město postupovat, teprve magistrát rozhodne.

Vláda v minulých dnech oznámila zvýšení částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy dlužníka srazí bez omezení, a to s platností od června tohoto roku. Změnu nelze určitě chápat černobíle, nezabavitelná částka se nezvýší každému. Nejde totiž o zvýšení nezabavitelné částky v pravém slova smyslu a už vůbec ne zdola.

Knižní novinky ze světa odborné literatury

Praha 7. března (ČTK) - Počet nově zahájených exekucí v roce 2018 meziročně klesl o 106.445 na 505.120, snižuje se tak několikátý rok v řadě. Počet ukončených exekucí naopak dlouhodobě roste, loni jich bylo 540.000. Na tiskové konferenci o tom informovali zástupci Exekutorské komory ČR.

Diskuze o teritorialitě soudních exekutorů se v České republice vedou již řadu let. Místní příslušnost je tématem, které rozděluje společnost, ale i samotnou exekutorskou obec.

Obecně existují dva způsoby vedoucí k ukončení exekučního řízení. Jedním z nich je splnění uložené povinnosti a tím druhým je zastavení exekuce. Naše právní předpisy znají několik důvodů pro zastavení exekuce a v tomto článku bych se chtěl soustředit právě na jeden z těchto důvodu, a to na právní institut zastavení exekuce pro nevykonatelnost exekučního titulu.

Klíčovým tématem exekuční legislativy se v průběhu loňského podzimu stala otázka zavedení či nezavedení pravidla prosazujícího princip jeden dlužník – jeden exekutor. Ve dvou co do techniky provedení odlišných variantách ji prosazují Piráti a Ministerstvo spravedlnosti. Za společné znaky obou návrhů lze označit přenos místa zahájení exekučního řízení z exekutora na exekuční soud, v základní konstrukci návrhu dopad jen do nově zahájených řízení a slučování všech nově napadlých exekucí proti jednomu povinnému k jednomu exekutorovi bez ohledu na to, kdo je jeho věřitelem.

Jmenováním do exekutorského úřadu stát přenáší na soudního exekutora část své vrchnostenské moci, neboť s pověřením exekutorským úřadem je spojena pravomoc vykonávat exekuční a další činnost. Při výkonu exekuční činnosti exekutor vystupuje v postavení orgánu veřejné moci a je úřední osobou. Vedením exekuce ho pověřuje exekuční soud.

V rámci rozhodování o vylučovací žalobě je rovněž nutno rozhodnout o nákladech řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že řízení o vylučovací žalobě je řízením sporným, i zde lze tedy v zásadě o náhradě nákladů řízení rozhodovat dle úspěchu účastníků ve věci. K otázce náhrady nákladů řízení o excindační žalobě se nezřídka vyjadřoval i Ústavní soud ve své rozhodovací praxi.

Praktické zkušenosti z exekucí prováděných soudními exekutory ukazují, že ochrana a obrana povinného a třetích osob je stále velmi aktuálním tématem. Pod pojmem třetí osoba se v nauce procesního práva obecně rozumí osoba odlišná od oprávněného a povinného, jejíž věc nebo jiná majetková hodnota byla postižena exekucí, přestože jde o práva nepřipouštějící exekuci.[1]

Praha 20. srpna (ČTK) - Státní distributor paliv Čepro podal návrh na zahájení exekuce vůči podnikateli Radovanu Krejčířovi a vůči svému někdejšímu obchodnímu řediteli Martinu Pechanovi. Muži mají podle pravomocného rozsudku uhradit Čepru společně 18,4 milionu korun jako náhradu škody za pokus o vytunelování podniku. Čepro na svém webu uvedlo, že částka i s úroky činí k dnešnímu dni 28 milionů, přičemž k jejímu dobrovolnému zaplacení nedošlo.

Praha 28. května (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti čelí exekuci, přičemž vymáhaná částka dosahuje i s úroky zhruba 40 milionů korun. Uvedl to server Česká justice. Tisková mluvčí úřadu Tereza Schejbalová dnes informaci o exekučním řízení ČTK potvrdila s tím, že jde o spor se správcem konkurzní podstaty Union banky. Ministerstvo se obrátilo na Nejvyšší soud, který vykonatelnost rozhodnutí odložil, a exekuce se tak v současné době neuskutečňuje.

Vláda počátkem tohoto roku znovu předložila poslanecké sněmovně k projednání návrh na změnu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), mnohými kritiky přezdívanou jako „dluhová amnestie“, kterou by mělo dojít ke zpřístupnění procesu oddlužení širšímu okruhu lidí než doposud.

Novela občanského zákoníku nám již téměř rok teoreticky umožňuje při vymáhání dlužného výživného požadovat také zaplacení úroku z prodlení. Praktická zkušenost ale bohužel ukazuje něco jiného – náročnost vymožení úroku z prodlení by byla tak velká, že vzhledem k výši úroků zatím nelze takový postup doporučit.

Ve druhé části příspěvku se autor zabývá samotným provedením exekuce vedoucí k odstranění stavby a otázkou nákladů za její provedení.

Cílem této práce je poskytnout ucelený nástin průběhu exekuce vedoucí k odstranění stavby, kdy autor vychází zejména z poznatků získaných v průběhu koncipientské praxe. Text se zaobírá především obsahem a vykonatelností exekučního titulu, možnými druhy exekuce, které lze k provedení zvolit a výhodami a nevýhodami těchto možností. Následně se autor ve své práci zabývá problematikou aktivní věcné legitimace k podání exekučního návrhu a samotným průběhem exekuce. V rámci průběhu exekuce se práce věnuje zahájení exekuce, kdo a jakým způsobem je oprávněn exekuci provést a jak má při samotném provádění prací postupovat. Závěrem práce se autor vyjadřuje k nákladům exekuce a jejich odůvodnění v příkazu k úhradě nákladů exekuce.

Druhá část příspěvku se zabývá specifiky rozhodčího nálezu jakožto exekučního titulu a upozorňuje na aktuální judikaturu v této oblasti související s rozhodčími řízeními, v nichž je jednou ze stran spotřebitel.

Praha 10. října (ČTK) - Exekutoři budou muset výrazně zjednodušit a zpřehlednit listiny, které zasílají dlužníkům. Počítá s tím vyhláška ministerstva spravedlnosti, která prošla připomínkovým řízením. Ministerstvo původně připravilo jednotné vzory formulářů k dobrovolnému využití, po odporu Exekutorské komory se je však rozhodlo zavést jako povinné. Novinářům to dnes řekl ministr Robert Pelikán (ANO). Podle komory ministerstvo nemá k takovému postupu zákonné zmocnění.

V případech vymáhání plnění opakujícího se déle než pět let (typicky výživné) se podle exekučního tarifu odměna exekutora počítá z "pětinásobku hodnoty ročního plnění". Podle Ústavního soudu je to však pouze maximální částka a v případě, že exekuce probíhá kratší dobu, má se počítat s hodnotou skutečně vymáhaného plnění.

Druhá polovina příspěvku se v podrobnostech věnuje možnostem obrany manžela povinného při exekuci společného jmění manželů, a to vylučovací žalobě a návrhu na zastavení exekuce.

Novela exekučního řádu účinná od 1. 7. 2015 opět provedla řadu změn ohledně exekučního postihu společného jmění manželů a majetku manžela povinného, a to zejména za účelem sjednocení hmotného a procesního práva, které se touto problematikou zabývá. Jelikož autorka za dobu své praxe zaznamenává snahu zákonodárce nespočetnými novelami exekučního řádu upravit možnost postihu společného jmění manželů, případně i výlučného majetku nedlužného manžela, vnímá tak postih společného jmění manželů jako Achillovu patu exekučního řízení a pokládá za nutnost tímto článkem zhodnotit především exekuční postih společného jmění manželů a výlučného majetku manžela povinného, samotné postavení manžela povinného v exekučním řízení a s tím spojenou možnost obrany s ohledem na aktuální právní úpravu, jak ji přinesla novela exekučního řádu a občanského řádu zákonem č. 139/2015 Sb., při komparaci s právními úpravami minulými a judikaturou.

"Potřebujeme se nadechnout. Stát nás drtí nárůstem povinností, nedorovnal a snížil odměny, upírá nám možnosti přivýdělku, přitom naše úřady zatěžuje rostoucími náklady na provoz a vedení úřadů," podotýká soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, vedoucí Exekutorského úřadu Přerov. O nedostatcích systému exekucí v Česku, dopadech snížení exekutorského tarifu či obsazování uvolněných úřadů si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Druhá část příspěvku se věnuje změnám v možnostech obrany manžela povinného v případě neoprávněného postihu jeho práva či věci, ke kterým došlo v souvislosti s novelizací občanského soudního řádu po 1. 7. 2015.