Možnosti obrany třetích osob proti neoprávněnému zásahu do jejich vlastnického práva, část II. Zdroj: Fotolia

Možnosti obrany třetích osob proti neoprávněnému zásahu do jejich vlastnického práva, část II.

Druhá část příspěvku se věnuje změnám v možnostech obrany manžela povinného v případě neoprávněného postihu jeho práva či věci, ke kterým došlo v souvislosti s novelizací občanského soudního řádu po 1. 7. 2015.

Mgr. Bc. Petra Juřátková

interní doktorandka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, asistentka předsedy senátu Nejvyššího soudu ČR

Mgr. Bc. Petra Juřátková

interní doktorandka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, asistentka předsedy senátu Nejvyššího soudu ČR

Mgr. Zdena Pinkavová

interní doktorandka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, advokátní koncipientka

Mgr. Zdena Pinkavová

interní doktorandka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, advokátní koncipientka

První část článku si můžete přečíst zde.

Obrana manžela povinného v případě neoprávněného postihu jeho práva či věci po 1. 7. 2015

Vstoupí-li žena s mužem do manželství, předpokládá se, že takto učinili s rozvahou a jeden o druhém ví vše podstatné, dluhy a schopnost hospodařit nevyjímaje. Ne vždy je však tento předpoklad naplněn a jeden z manželů může být, i díky nevědomosti o záležitostech manžela druhého, v tomto smě­ru nepříjemně překvapen. Provedením nuceného výkonu rozhodnutí nemusí být ohrožen pouze majetek dlužníka sa­motného, ale také majetek, který společně s druhým manže­lem (tento nemusí mít o dluhu žádné povědomí[1]) za trvání manželství nabyli, tedy náležející do jejich společného jmění. Nezřídka se také stává, že exekutor při provádění exekuce postihne také majetek ve výlučném vlastnictví nedlužného manžela, neboť rozpoznat, který majetek do společného jmění náleží a který nikoliv, je často velmi obtížné. Podle Pelikánova stanoviska až 10 % stížností směřuje právě k to­muto problému.[2] Jak se však manžel, jehož majetek byl neo­právněně exekucí postižen, může a má bránit?

Do 1. 7. 2015 obrana manžela, jehož výlučný majetek byl exe­kucí neoprávněně postižen nebo byl-li takto postižen majetek náležející do společného jmění, avšak nad povolenou míru, spočívala především v podání vylučovací žaloby podle § 267 odst. 2 o. s. ř. Jednání o této žalobě ale neprobíhalo v rámci da­ného exekučního řízení, nýbrž zcela samostatně, přičemž se „mohlo protáhnout až na několik let, což s sebou neslo vysokou míru nejistoty pro všechny zúčastněné.“[3] S majetkem, o který se spor vedl, nemohlo být nijak nakládáno, zejména nemohl být zcizen, a to jak ze strany žalobce – tedy nedlužného man­žela, který vlastnictví k němu uplatňoval, ani ze strany exe­kutora či oprávněného, nebo třetích osob. Po nabytí právní moci rozhodnutí o této žalobě bylo třeba, aby „bylo rozhodnu­to o částečném zastavení exekuce v rozsahu, v němž byl manžel dlužníka se svou žalobou úspěšný, když samo rozhodnutí o vy­lučovací žalobě tyto účinky nemělo.“[4] Řešení nastalé situace prostřednictvím vylučovací žaloby tedy nebylo ideální, při­čemž nepřispívalo k jistotě zúčastněných osob, plynulosti exekučního řízení a v neposlední řadě se nejednalo o metodu levnou, neboť byla zatížena soudním poplatkem.

Zákonodárce tedy hledal způsob, který by byl v souvislos­ti s řešením dané situace vhodnější, přičemž s účinnos­tí od 1. 7. 2015 přistoupil ke shora zmiňované novelizaci jak občanského soudního řádu, tak i exekučního řádu, jíž bylo mimo jiné z občanského soudního řádu vypuště­no ustanovení § 267 odst. 2 o. s. ř. a „nahrazeno“ § 262b odst. 1 o. s. ř., vlivem kterého se návrh na zastavení stal (měl stát) univerzálním prostředkem obrany manžela po­vinného v exekučním řízení. Podle názoru autorek ovšem nelze takto kategoricky vyloučit příslušný procesní pro­středek obrany. Ustanovení § 262b odst. 1 o. s. ř. hovoří o tom, že manžel povinného „může“ podat návrh na zasta­vení, nikoliv musí, a to v situacích, kdy je exekucí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek man­žela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvlášt­ní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí (vůbec) postihnout (využití návrhu na zastavení exekuce podle § 262b odst. 1 o. s. ř je širší než využití excindační žaloby podle již zrušeného § 267 odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do 30. 6. 2015).

Své využití návrh na zastavení exekuce bude mít typicky v situacích, kdy bude docházet k tzv. hypotetickému vy­pořádání společného jmění (§ 732 OZ). Pokud ovšem bude postižen majetek nad rámec hypotetického podílu, nepů­jde v podstatě o nic jiného, než o postih práva k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí (exekuce) ve smys­lu § 267 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 7. 2015, tj. o situ­aci, kdy bude možné použít excindační žalobu, pak by hy­potetické vypořádání společného jmění mohlo být v řízení o excindační žalobě řešeno jako tzv. předběžná otázka[5]. Je samozřejmě otázkou, zda z dikce § 267 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 7. 2015 nevyplývá totéž, co bylo dovozová­no ohledně § 267 odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do 30. 6. 2015, tj. že excindační žaloba by jako obrana nedlužného manžela přicházela v úvahu jen v případech, kdy by vymá­hanou pohledávku nebylo možné ze společného jmění vů­bec uspokojit (nikoliv jen částečně).[6] Tento závěr jistě nelze vyloučit. I přesto jsou autorky spíše toho názoru, že návrh na zastavení exekuce ve shora popisované situaci není je­diným procesním prostředkem obrany manžela povinné­ho. Byť nelze odhlédnout od nesporných výhod spjatých s projednáním návrhu na zastavení exekuce, které zřejmě budou rozhodovat o jeho častějším využívání, což autorky obecně vítají, neboť to přispěje k efektivitě a hospodárnos­ti exekučního řízení. Prvotní projednání návrhu na zasta­vení exekuce totiž na rozdíl od excindační žaloby probíhá v rámci daného exekučního řízení (řízení není zpoplatněno soudním poplatkem), tudíž není potřeba o tomto jednat v samostatném řízení. Soudní exekutor je vázán lhůtami, v nichž je povinen činit jednotlivé úkony vedoucí k případ­nému rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce.

Na druhou stranu, nejsou-li ovšem splněny podmínky pro vyhovění návrhu na zastavení exekuce, je soudní exekutor povinen postoupit návrh exekučnímu soudu, který již není vázán žádnou lhůtou pro vydání svého rozhodnutí, což může ve složitějších případech opětovně vést k prodlevám, které však pravděpodobně nebudou tak velké jako v případě samostatného excindačního řízení. Jako nevýhoda se může je­vit skutečnost, že samotné podání návrhu na zastavení exe­kuce (nejde-li o první návrh na zastavení exekuce, přičemž je otázkou zda první návrh na zastavení exekuce vůbec může podat manžel povinného) nemá odkladné účinky. Navrhova­tel však může společně s návrhem na zastavení exekuce po­dat návrh na odklad exekuce, s nímž jsou již odkladné účinky spojeny (§ 54 odst. 1 EŘ).

Závěr

Cílem tohoto příspěvku bylo shrnout možnosti obrany tře­tích osob včetně manžela povinného v exekučním řízení, zejména pak srovnat tyto možnosti ve dvou časových rovinách, a to před přijetím novely občanského soudního řádu a exekučního řádu v podobě zákona č. 139/2015 Sb. a po ní. Podle názoru autorek příspěvek ukazuje, že tyto možnosti i přes „razantní“ novelu zůstaly zásadně nezměněny, byť cíl novely byl zřejmě opačný. I když je totiž nepochybné, že zákonem č. 139/2015 Sb. došlo k rozšíření možného využití návrhu na zastavení exekuce podle § 262b odst. 1 o. s. ř. pro manžela povinného za situace, kdy byl exekucí neoprávně­ně postižen majetek ve společném jmění manželů nebo ma­jetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho exekucí postihnout (vůbec), manžel povinné má stále možnost využít obecné úpravy excindační žaloby obsažené v § 267 o. s. ř. Z důvo­du nesporných výhod návrhu na zastavení exekuce, který je obecně považován za efektivnější způsob obrany manžela povinného proti exekučním excesům, lze ovšem předvídat faktický úbytek počtu podaných vylučovacích žalob.

Článek byl publikován v Komorních listech č. 1/2017


Seznam literatury:

Knihy a časopisy:
  • DÁVID, Radovan. Vylučovací spory s přihlédnutím k novele exekučního řádu. Právní fórum, 2010, č. 7, s. 344.
  • DRÁPAL, Ljubomír. In BUREŠ, Jaroslav., DRÁPAL, Ljubomír., KRČMÁŘ, Zdeněk a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, 1452 s.
  • FIALA, Josef. Spory vznikající z podnětu výkonu rozhodnutí. Praha: Universita Karlova, 1972, 120 s.
  • JUŘÁTKOVÁ, Petra. K hypotetickému vypořádání společného jmění. Časopis pro právní vědu a praxi. 2016, č. 4. – v tisku
  • KURKA, Vladimír, DRÁPAL, Ljubomír. Výkon rozhodnutí v soudní praxi. Praha: Nakladatelství Linde, 2004, 854 s.
  • MACUR, Josef. Kurs občanského práva procesního, Exekuční právo. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 1998. 207 s.
  • MÁDR, Jaroslav in HAVLÍČEK, Karel. Občanské soudní říze­ní: soudcovský komentář: podle stavu k 1. 4. 2014. Kniha V., § 251-376 občanského soudního řádu. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, s. 95.
  • TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2006, 836 s.
  • WINTEROVÁ, Alena. Žaloba v občanském právu procesním. Praha: Univerzita Karlova, 1979, 105 s.
Elektronické zdroje:
Soudní rozhodnutí:
  • Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 23 Co 35/2011, uveřejněný pod číslem 21/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek
  • Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2003, sp. zn. 20 Cdo 1054/2002
  • Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2005, sp. zn. 20 Cdo 2320/2004
  • Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. listopadu 2006, sp. zn. 20 Cdo 329/2006
  • Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2012, sp. zn. 20 Cdo 1561/2012
  • Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2015, sp. zn. 21 Cdo 4525/2014

[1] Uvedenou situaci v současnosti částečně řeší § 732 OZ a tzv. hypotetické vypořádání společného jmění (viz JUŘÁTKOVÁ, Petra. K hypotetickému vypořádání společného jmění. Časopis pro práv­ní vědu a praxi – nyní v tisku).  

[2] Ministr Pelikán: Schválená novela je dalším krokem k férovým exekucím. Parlamentní listy [online]. Parlamentnilisty.cz, 1. 4. 2015 [cit. 10. 10. 2016]. Dostupné na <http://www.parlamentnilis­ty.cz/politika/politici-volicum/Ministr-Pelikan-Schvalena-novela -je-dalsim-krokem-k-ferovym-exekucim-368934>.

[3] MUSILOVÁ, Barbora. Novela exekučního řádu může znamenat vyšší míru ochrany pro manžela dlužníka. Kocián, Šolc, Balaštík [online]. Kbs.cz, 7. 3. 2016 [cit. 10. 10. 2016]. Dostupné na <http:// www.ksb.cz/cs/novinky-publikace/clanky/3377_novela-exe­kucniho-radu-muze-znamenat-vyssi-miru-ochrany-pro-manzela­-dluznika>.

[4] MUSILOVÁ, Barbora. Novela exekučního řádu může znamenat vyšší míru ochrany pro manžela dlužníka. Kocián, Šolc, Balaštík [online]. Kbs.cz, 7. 3. 2016 [cit. 10. 10. 2016]. Dostupné na <http:// www.ksb.cz/cs/novinky-publikace/clanky/3377_novela-exe­kucniho-radu-muze-znamenat-vyssi-miru-ochrany-pro-manzela­-dluznika>.

[5] MÁDR, Jaroslav in HAVLÍČEK, Karel. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář: podle stavu k 1. 4. 2014. Kniha V., § 251-376 občanského soudního řádu. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, s. 95.

[6] JUŘÁTKOVÁ, Petra. K hypotetickému vypořádání společného jmě­ní. Časopis pro právní vědu a praxi. 2016, č. 4. – v tisku.

exekuce vlastnické právo občanský soudní řád

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články