Články s tagem: občanské právo

Obecně platí, že zástavní právo k věcem zapsaným ve veřejném seznamu vzniká zápisem do tohoto seznamu. V některých zvláštních případech se ale okamžik vzniku zástavního práva liší. Samotným nahlédnutím do veřejného seznamu (katastru nemovitostí) se proto nemusíme dozvědět o všech zástavních právech týkajících věci.

Dokud nepodepíšu smlouvu, nic se neděje. Je můj názor správný?

Docent Filip Melzer je znamenitým odborníkem na soukromé právo a jedním z největších znalců našeho občanského zákoníku.

Docent Filip Melzer je znamenitým odborníkem na soukromé právo a jedním z největších znalců našeho občanského zákoníku.

Nejvyšší soud ČR zrušil rozsudek odvolacího soudu týkající se nedělitelnosti nezastavěného pozemku a jeho závěr označil za zjevně nepřiměřený.

V létě roku 2020 došlo k novelizaci občanského zákoníku, jejíž předmětem byla především úprava institutu bytového spoluvlastnictví (§ 1158 - 1222 OZ). Významně se novelizační práce dotkly práv a povinností vlastníka jednotky, kterým se budeme věnovat v následujícím textu.

Paušální aplikací ministerské tabulky ke stanovení výše výživného se mnohdy soudy řídí i v případě stanovení povinnosti hradit výživné pro povinného rodiče žijícího nebo pracujícího v zahraničí.

Na základní tezi o nemožnosti pronajmutí/propachtování ideálního spoluvlastnického podílu na nemovité věci se nic nemění. Tento právní závěr vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. srpna 2007, sp. zn. 28 Cdo 2731/2007, se tedy i nadále uplatní.

Jaký je status embrya a plodu? Tato otázka je od nepaměti objektem zájmu nejen právníků, ale také odborníků z jiných vědních oborů. Přestože se znalosti ohledně okolností vzniku a vývoje lidského života během prenatálního období díky technologickému pokroku značně rozšířily, stále neexistuje shoda ohledně toho, kdy a na základě jakých kritérií se každý z nás stal kdysi osobou a nositelem práv.

Článek analyzuje institut laesio enormis a jeho povahu v platném občanském zákoníku. Na základě historického pojednání je představen jeho vývoj a filosofické základy vycházející z představy o spravedlivé ceně jako požadavku komutativní spravedlnosti.

Mnoho párů žije a případně vychovává společně děti bez uzavření manželství či registrovaného partnerství. Český právní řád na takové soužití myslí jen omezeně a řadu práv a povinností vůbec neupravuje.

Řešit situaci, kdy nájemce odmítá opustit váš byt, je vždy obtížné. Frank Bold Advokáti proto přináší několik tipů, které můžete využít.

Nejvyšší soud svým nedávným rozhodnutím zásadně dotvořil judikaturu v otázkách obecného uplatňování zákonného předkupního práva. Řešil vztah ustanovení § 3056 a ustanovení §1124 občanského zákoníku. K jakému závěru dospěl se dozvíte v dnešním článku.

Ochrana rodinné domácnosti má přednost před ochranou dobré víry třetích osob při nakládání s nemovitostí, v níž se nachází rodinná domácnost. Rodina, rodičovství a manželství požívají podle občanského zákoníku zvláštní právní ochrany.

Právní úprava nájmu bytu je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), a to konkrétně v jeho ustanoveních §§ 2235 a násl. Problematiku skončení nájmu bytu pak zejména v ustanoveních § 2285 a násl. občanského zákoníku.

Pronajímatel má sice právo na jednostranné zvýšení nájemného bytu, musí ovšem dodržet určitá pravidla stanovená nájemní smlouvou nebo zákonem. Zvyšování nájemného lze předem upravit v nájemní smlouvě nebo později dohodou.

Při koupi domu, který je celý nebo částečně pronajatý, je důležité si uvědomit, že převodem vlastnického práva k nemovité věci nájemní smlouva nezaniká, nýbrž přechází na nového majitele jakožto pronajímatele. Na co si dát v takovém případě pozor?

V posledních dnech opět často komunikujeme a vyjednáváme prostřednictvím videokonferencí. Jaké má tato forma komunikace právní aspekty? V posledních dnech opět místo osobního jednání v kanceláři komunikujeme a vyjednáváme po telefonu nebo, a to častěji, při videokonferenčních hovorech.

Problematiku vydržení movitých a nemovitých věcí komplexně upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Vydržením se rozumí nabytí vlastnického práva k věci držbou, která trvá po určitou zákonem stanovenou dobu a naplňuje určité zákonem stanovené podmínky, čímž dochází ke sjednocení právního a faktického stavu držby a vlastnictví.

Stále častější jsou případy rozvádějících se rodičů, jejichž děti navštěvují soukromou školu a kteří navíc k výživnému platí svým dětem také školné. Jeho výše se může často vyšplhat velmi vysoko a placení výživného zároveň s vysokým školným může být i pro vysokopříjmového rodiče, natož pro rodiče s průměrnými či nízkými příjmy, likvidační.

Podle NS ČR nelze nařídit exekuci vyklizením nemovitosti na základě notářského zápisu. To nijak neprospívá právní jistotě stran ani hladkému fungování realitního trhu. Pronajímatelé nemovitostí dobře vědí, jaké potíže mohou nastat s neplatiči. Své zájmy se proto snaží chránit nejrůznějšími smlouvami či dohodami. Jednou z nich je také notářský zápis se svolením k vykonatelnosti.

Splnění dluhu za jiného zní na první pohled trochu jako utopie, ke které dochází zpravidla jen mezi příbuznými nebo osobami blízkými. Překvapivě se však jedná o právní institut, který plní řadu praktických funkcí, od jakéhosi „vynuceného“ postoupení pohledávky až po splnění dluhu za třetí osobu např. z titulu ručení. Problematiku plnění za třetí osobu upravuje ustanovení § 1936 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Pojďme se podívat na některá specifika tohoto institutu.

Vláda schválila návrh zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 jakož i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Návrh ještě musí schválit Parlament, přičemž k projednání by mělo dojít tento týden v režimu legislativní nouze.

S ohledem na současnou koronavirovou krizi prošla legislativním procesem poněkud stranou pozornosti obsáhlá novelizace občanského zákoníku. Tato novelizace s navrženou účinností od 1. 7. 2020 přináší obsáhlou změnu právní úpravy bytového spoluvlastnictví, vytvořenou na základě poznatků z aplikační praxe.

Války, přírodní katastrofy, nemoci, hospodářské krize… v uplynulých stoletích běžné riziko, které často provázelo lidský život i podnikání. Právo odráží a reaguje na to, co se ve společnosti děje.