Parita kupní síly ve vztahu k vyživovací povinnosti
Paušální aplikací ministerské tabulky ke stanovení výše výživného se mnohdy soudy řídí i v případě stanovení povinnosti hradit výživné pro povinného rodiče žijícího nebo pracujícího v zahraničí.
Situace ale je složitější než se zdá, neboť životní standardy v některých zemích v porovnání s Českou republikou jsou diametrálně odlišné. Zejména v otázce nákladů na bydlení, daní, nutnosti hrazení penzijního a životního spoření, hypoték či takových nákladů jako je cena potravin. Některé soudy jsou ochotny ulevit povinnému s ohledem na náklady na cestování povinného za nezletilým do ČR nebo nákladům na cestování nezletilého samotného za povinným rodičem, tím to ale po většinou končí. V zahraničí se ale s tzv. pariční sílou v rozsudcích operuje. Co to je a jak se aplikuje?
Paritou kupní síly rozumíme indikátory cenových rozdílů napříč státy. Parita kupní síly představuje poměr cen v národních měnách za stejné zboží či služby v různých zemích. Při srovnání parity kupní síly se používá uměle vytvořená měnová jednotka tzv. PPS (Purchasing Power Standard neboli standard kupní síly), tímto přepočtem lze eliminovat dopad cenových rozdílů napříč státy.
Významným textem pro Evropské hospodářské společenství je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1445/2007 ze dne 11. prosince 2007, o stanovení společných pravidel pro poskytování základních informací o paritách kupní síly a pro jejich výpočet a zveřejňování. Cenným vodítkem je také manuál pro používání parity kupní síly (https://www.oecd.org/sdd/prices-ppp/PPP%20manual%20revised%202012.pdf).
V případě přeshraničních vyživovacích sporů by pak měla být parita kupní síly klíčová pro určení výše vyživovací povinnosti, přesto tomu tak v praxi není. V naší praxi jsme se setkali s tím, že paritu kupní sílu řešily detailně a aplikovaly nizozemské soudy, německé a francouzské soudy. V českých rozsudcích se objevují snahy o korekci, zejména, jsou-li rozdíly v životních nákladech obrovské (např. USA vs ČR).
Pro názornost: má Američan s platem 200.000 Kč a prokazatelnými náklady na život 110.000 Kč platit výživné 40.000 Kč? Bylo by to pro něj neudržitelné. V praxi by bylo více než žádoucí, aby soudy rozhodovaly v případě přeshraničních sporů za pomoci výpočtu parity kupní síly, abychom měli skutečnou záruku spravedlivě nastavených podmínek pro placení výživného s přihlédnutím ke skutečným a často odlišným životním nákladům v cizích zemích.
Další články
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.
Od nejnižší ceny k nejlepší hodnotě aneb inovativní zadávání IT veřejných zakázek
Zatímco výběr IT systémů podle nejnižší ceny často vede k technologickému dluhu a závislosti na jediném dodavateli, hodnocení založené na kvalitě umožňuje veřejné správě získat funkční řešení na míru. Praktický návod a poznatky z rozhodovací praxe ÚOHS ukazují, jak správně nastavit kvalitativní kritéria i proces hodnocení tak, aby zakázka byla právně neprůstřelná a přinesla nejlepší poměr ceny a výkonu.
Domácí násilí a jeho trestání: zažila jsem situaci, kdy pachatel musel podle rozsudku oběti posílat každý den růži
Čekatelka na Okresním státním zastupitelství v Chebu, Karolína Sochová, obhájila rigorózní práci na téma týkající se trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, známém pod laickým názvem jako „domácí násilí“. Co všechno ve své praxi zažila? A jaká jsou úskalí prokazování násilí za zavřenými dveřmi?
