Pravidla pro zvýšení nájemného - podmínky a omezení
Pronajímatel má sice právo na jednostranné zvýšení nájemného bytu, musí ovšem dodržet určitá pravidla stanovená nájemní smlouvou nebo zákonem. Zvyšování nájemného lze předem upravit v nájemní smlouvě nebo později dohodou.
Pokud se pronajímatel s nájemce nedohodnou, budou se podmínky zvyšování nájemného řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.
Jaká jsou omezení zvyšování nájemného?
Dle ustanovení § 2249 odst. 1 občanského zákoníku může pronajímatel nájemci zvýšit nájemné maximálně o 20% za tři roky a zároveň maximálně do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě. Tento limit byl stanoven zejména proto, aby se zabránilo lákat nájemce na nízké nájemné, a poté je skokově zvýšit. Pokud se tedy pronajímatel s nájemcem nedohodne jinak, nemůže pronajímatel jednostranně zvýšit nájemné v rozporu s tímto ustanovením.
Je důležité zmínit, že do uvedeného zvýšení o 20 % se počítají všechna předchozí zvyšování nájmu za poslední tři roky. Pokud by tedy nájemce platil nájem ve výši 10.000,- Kč a pronajímatel by mu po jednom roce zvedl nájem o 1.000,- Kč a po dalším roce také, třetí rok již nájem zvýšit nemůže. Došlo by totiž k navýšení o více než 20% za 3 roky. Pokud je tedy nájem 10.000,- Kč, pronajímatel jej může zvýšit maximálně o 2.000,- Kč v průběhu tří let.
Jakým způsobem je možné nájemné zvýšit?
Pronajímatel musí navrhnout nájemci zvýšení nájemného v písemné formě. Pokud nájemce souhlasí, zvýšené nájemné začíná dle ustanovení § 2249 odst. 3 občanského zákoníku platit počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu (tj. pokud nájemce obdrží návrh na zvýšení v lednu, zvýšení nájemného je účinné od dubna). Pokud nájemce sdělí pronajímateli, že se zvýšením nesouhlasí nebo se do dvou měsíců vůbec neozve, může pronajímatel navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud (ten pak nájemné zvýší i zpětně ke dni podání návrhu soudu).
Výhodou případného rozhodnutí soudu je, že již neplatí 20% limit zvýšení za poslední tři roky, nájemné tedy soud může zvýšit až do míry obvyklé v daném místě a čase. Může tak dojít ke zvýšení nájemného na částku, která představuje zvýšení o více než 20% za poslední tři roky. Nájemné také soud zvýší zpětně, s účinky ke dni podání žaloby, ne až od právní moci svého rozhodnutí.
§ 2249
(1) Neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti a postup pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě.
(3) Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu.
(4) Navrhuje-li nájemce snížení nájemného, použijí se ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Zjištění srovnatelného obvyklého nájemného v daném místě
Postup pro zjištění srovnatelného obvyklého nájemného v daném místě stanoví v souladu s ustanovením § 2249 odst. 2 občanského zákoníku prováděcí právní předpis. Podle nařízení vlády č. 453/2013 Sb. se srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě zjišťuje buď znaleckým posudkem anebo stanovením na základě prokazatelného doložení výše nejméně 3 nájemných v bytech o obdobné velikosti a v obdobné lokalitě.
Zvýšení nájemného po provedení stavebních úprav
Výše uvedené podmínky pro zvýšení nájemného neplatí v případě, že pronajímatel provede stavební úpravy, které trvale zlepšují hodnotu pronajatého bytu nebo celkové bydlení v domě, případně mají za následek úspory energie nebo vody. V tomto případě se pronajímatel dle ustanovení § 2250 občanského zákoníku může s nájemci dohodnout na zvýšení nájemného o maximálně 10% z účelně vynaložených nákladů ročně. Pokud s tímto zvýšením souhlasí alespoň nájemci dvou třetin bytů v domě, platí zvýšené nájemné i pro ostatní nájemce. Pokud by se však pronajímatel s nájemci nedohodl, může ještě navrhnout ze stejného důvodu navýšení o 3,5 % z vynaložených nákladů ročně.
Proces zvyšování nájemného má tedy přesně stanovená pravidla, která musí být dodržena, aby zvýšení nájemného bylo platné.
Další články
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
Letní dovolenou může předčasně ukončit šéf i nemoc. Zbývající dny ale zaměstnanci nepropadnou
Zaměstnavatel smí zaměstnanci zrušit schválenou dovolenou nebo ho odvolat zpět do práce i v jejím průběhu. Stejně tak onemocnění uprostřed dovolené její čerpání přeruší. V obou případech ale platí, že zaměstnanec o zbývající dny nepřijde — a v prvním z nich má navíc nárok na náhradu vzniklých nákladů.
Distributoři léčiv jako subjekty kritické infrastruktury: Nový regulatorní režim a praktické dopady
Zásobování léky je něco, co většina z nás považuje za samozřejmost, dokud se něco pokazí. Pandemie covid-19 ukázala, jak křehké jsou dodavatelské řetězce a jak snadno se může zhroutit celý trh, pokud nejsou klíčoví distributoři dostatečně odolní.
Regulace cen pohonných hmot podruhé
Regulace cen pohonných hmot v ČR pokračuje, od poloviny května se však opírá o zcela nový právní základ. Nový zákon č. 63/2026 Sb. přenesl regulační pravomoci z Ministerstva financí přímo na vládu, která nyní cenové stropy určuje svými nařízeními. Co tato legislativní změna znamená pro provozovatele čerpacích stanic v praxi, jaké přináší ekonomické dopady a proč výrazně omezuje možnosti právní obrany proti cenovým stropům?
Špatná víra v právu? Když formální výkon práva popírá jeho smysl
České právo chrání dobrou víru, vyžaduje poctivost, zakazuje zneužití práva a v některých oblastech pracuje i s pojmem nepoctivého záměru. Přesto v něm stále chybí výraz, který by přesně pojmenoval určitou opakující se situaci: jednání, které se navenek opírá o právní pravidlo, avšak ve skutečnosti míří proti jeho smyslu.




