Články s tagem: rozhovor

Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Ivo Pospíšil, Ph.D., se domnívá, že složitost a nepřehlednost práva silně oslabuje legitimitu zásady neznalost zákona neomlouvá. Důsledné opuštění této zásady by však podle něj vedlo k rozkladu práva, právnímu partikularismu, relativismu či subjektivismu. Jak se tedy vypořádat s hypertrofií právních norem, nadto dotvářených bohatou judikaturou nejvyšších soudních instancí?

V posledních dnech je velmi aktuálním tématem chystaná změna právních předpisů upravujících otázku ochrany zvířat. Jakých zákonů se předmětné novely týkají? Které konkrétní změny legislativci připravují? Učiní tyto změny množírnám provozujícím nekalé praktiky konečnou přítrž?

"Advokátní kancelář je třeba od určité velikosti řídit jako kteroukoliv jinou firmu," říká v rozhovoru Mgr. Bc. Pavel Vincík, partner advokátní kanceláře bpv BRAUN PARTNERS. Co si myslí absolvent právnické a ekonomické fakulty o manažerech - advokátech, a jak lze podle něj překonat protiklad konzervativní advokacie a turbulentního technického rozvoje?

Devátý ročník odborného kongresu Právní prostor se nezadržitelně blíží. Ani letos samozřejmě nebudou chybět významní hosté z řad celé právnické obce.

Diskuze o teritorialitě soudních exekutorů se v České republice vedou již řadu let. Místní příslušnost je tématem, které rozděluje společnost, ale i samotnou exekutorskou obec.

Jaké jsou chystané legislativní změny v oblasti exekucí? Jakými zeměmi by se měl český zákonodárce v této oblasti inspirovat? Jaké změny by v praxi přineslo zavedení principu teritoriality či pravidla jeden dlužník - jeden exekutor? Kudy vede cesta, která by přinesla zrychlení vymáhacího procesu?

Existuje film, který by měl vidět opravdu každý právník? Čím se liší současní studenti práv od generací předchozích? O jakých změnách se v rámci nové akreditace výuky na Právnické fakultě Univerzity Karlovy uvažuje? Měla by být fakulta pro studenty náročnější? Existuje recept na to, jak zvýšit společenské povědomí o právu?

Profesní etika je jakýsi soubor pravidel, která dopadají na konkrétní profese. S vymezením etických pravidel se pak setkáváme zejména v profesích, jejichž představitelé přichází do kontaktu s lidmi (lékaři, psychologové, právníci), neboť ti musí řešit velmi citlivé problémy, lidé si k nim přichází pro radu, když sami věci nerozumí.

JUDr. Martina Doležalová, Ph.D., vystudovala Právnickou fakultu UK a pokračovala ve studiu na Université Libré de Bruxelles v Belgii (evropské právo, mediace). Je advokátkou a zapsanou mediátorkou, předsedkyní sekce ADR České advokátní komory, přednášející na PF UK v Praze a CEVRO Institutu VŠ a členkou mezinárodní organizace advokátů UIA. V rozhovoru nám prozradí například něco o kariéře mediátora a budoucnosti mediace jako jedné z mimosoudních metod řešení sporů.

Od 1. 1. 2018 je účinná novela stavebního zákona. Změnám, které přinesla se ve svém příspěvku nazvaném "Aktuální novinky v oblasti územního plánování a stavebního řádu – legislativa, judikatura" bude na pražské konferenci Právo ve veřejné správě konané 27. 11. věnovat JUDr. Jiří Buryan, LL.M., Ph.D.

Dokáže být právo spravedlivé? Bez čeho se soudce při výkonu soudcovského povolání neobejde? Jaký je převládající společenský názor na české soudnictví? Přistupuje právo odlišně k mužům a ženám? Mrháme kvalitami, které by mohly do vrcholných funkcí přinést ženy? Jaké je poselství nových ústavních talárů? V rozhovoru odpovídala soudkyně Ústavního soudu JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D., která letos v srpnu oslavila třicetileté výročí své právnické praxe. Cítí se však stále spíše zástupkyní všech účastníků a jejich práv než jen soudkyní, neboť soudcovský talár obléká teprve deset let a stále další dobu působila ve funkci advokátky.

Co se změnilo v oblasti veřejných zakázek? V čem zadavatelé v zadávacím řízení nejčastěji chybují? Jaká sankce nastane při nedodržení zadávací formy? Jak si Česká republika stojí v oblasti eGovernmentu v celosvětovém srovnání? V rozhovoru odpovídal Mgr. Miroslav Knob - administrátor veřejných zakázek ve společnosti OTIDEA - který bude tématu veřejných zakázek a povinné elektronizace věnovat i svůj příspěvek na listopadové konferenci Právo ve veřejné správě v Praze.

Mgr. Bc. Pavel Vincík, partner advokátní kanceláře bpv BRAUN PARTNERS, je přesvědčen, že budoucnost právního businessu je ve vysoké specializaci právníků. V rozhovoru přibližuje, jak v advokátní kanceláři získávají nové kolegy a co si myslí o hledání právníků v jednadvacátém století.

Radim Martynek, jednatel Akademie nevšedního vzdělávání, s. r. o., se již 14 let specializuje na etiketu v písemném styku, ale připravuje také akreditované odborné semináře pro veřejnou správu a komerční sektor s tématy Mozkový jogging, Akademie zad, Písemná komunikace, Etiketa a normy v písemném styku a v neposlední řadě Etiketa úředníka veřejné správy s Ladislavem Špačkem. V rozhovoru nám prozradí, co zahrnuje pojem etiketa v písemné komunikaci, co jsou její nejčastější problémy a v neposlední řadě například to, jaký výnam má oslovení.

Moderátor konference Právo ve veřejné správě, která je určena zejména zástupcům orgánů veřejné moci, profesně působí také v Rakousku. Na byrokratické postupy tamních úředníků narazil. "Často jsem nestihl věřit vlastním očím," říká Mgr. et Mgr. Michal Vávra v rozhovoru.

JUDr. Lukáš Hadamčík, Ph.D., odborný asistent katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity a asistent soudce Nejvyššího soudu, vystoupí na listopadové konferenci Právo ve veřejné správě s příspěvkem věnujícím se nemajetkové újmě způsobené nepřiměřenou délkou řízení.

Další ročník odborné konference Právo ve veřejné správě se nezadržitelně blíží. Letos nově proběhne s různými přednášejícími hned ve dvou různých termínech a na dvou různých místech, v Brně a v Praze. Oba termíny budou tradičně plné zajímavých hostů. Svůj konferenční příspěvek, který bude představen 13. listopadu v Brně, nám v rozhovoru přiblížil JUDr. Petr Kolman, Ph.D - právník, vyučující správního práva na PF MU v Brně, člen rozkladové komise ÚOHS a rozkladové komise ČNB. 

"Jedna věc je mít dobré předpisy, druhá pak mít dobré soudce, kteří je aplikují a vykládají," říká k limitům českého procesního práva civilního advokát Mgr. Jan Krampera, který vede litigační oddělení advokátní kanceláře Dvořák Hager & Partners.

Elektrizační soustava představuje vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Velmi důležitým článkem tohoto systému je elektroenergetická přenosová soustava, jejíž provozování je možné pouze na základě udělení licence, která je žadateli po splnění zákonem stanovených podmínek udělena Energetickým regulačním úřadem. Výlučným držitelem takové licence je v České republice společnost ČEPS, a.s. V rozhovoru odpovídal vedoucí odboru Právní služby ČEPS, a. s. - expert na energetické právo, právo nemovitostí, stavební právo a vítěz soutěže Podnikový právník 2018 v kategorii Správní právo - Mgr. Vlastimil Diviš.

Právo a ekonomie se každodenně prolínají a vzájemně ovlivňují. Je však spolupráce jejich představitelů dostačující? Jaké převládá společenské povědomí o fungování Evropské unie? Jaká jsou pro a proti navrhované novely insolvenčního zákona? Jaké benefity přinese účinnost Nařízení o volném pohybu neosobních údajů do podnikatelského prostředí? O své názory se v rozhovoru podělil přední český ekonom Radek Špicar.

Ve smlouvách lze i nadále bez ohledu na samotný brexit volit pro smluvní i mimosmluvní závazky právo anglické, říká v rozhovoru pro Právní prostor advokátka Allen & Overy Petra Myšáková. Vedle otázek týkajících se brexitu se ve své praxi zabývá především mezinárodním právem soukromým a financováním různých typů aktiv.

Stále častěji se skloňuje nástup tzv. čtvrté průmyslové revoluce. O rozvoji robotiky a umělé inteligence se hovoří jako o nové výzvě pro 21. století. Jak si právo s touto výzvou prozatím poradilo a jsme vůbec na tento pokrok připraveni? Které právní instituty se budou muset změnit?

Asi nejznámějším a nejrozšířenějším alternativním způsobem řešení sporů je rozhodčí řízení. Jaké jsou jeho výhody? Najdou tyto výhody využití též ve sporech v oblasti stavebnictví? Na co si dát případně pozor? Názory Dr. Josefa Černohlávka - advokáta a rozhodce zapsaného v seznamu rozhodců při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR a v seznamu rozhodců vídeňského rozhodčího centra VIAC, který se ve své praxi specializuje na spory ve stavebnictví - se dočtete v následujícím rozhovoru.

Doba se neustále vyvíjí. Význam autonomních systémů a umělých inteligencí (stroje, roboti, algoritmy) s vědeckým pokrokem neustále roste. V současnosti však zatím žádný plně autonomní systém, který by nebyl závislý na lidské instrukci, neexistuje. Je ale pouze otázkou času, kdy se takové systémy na trhu objeví. A v souvislosti s tím vyvstává řada otázek, jakož i nezbytná potřeba uzpůsobení právního řádu.

JUDr. Jakub Tomšej, Ph.D. je odborníkem na pracovní právo. V současnosti působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Praktické zkušenosti s pracovním právem získával a získává jako advokát, podnikový právník nebo poradce neziskové organizace. Zastupuje Českou republiku v poradním orgánu Evropské komise European network of legal experts in gender equality and non-discrimination a v několika akademických fórech. V rozhovoru se s námi podělí o své zkušenosti, které mimo jiné zahrnují například zastupování HIV pozitivních osob v pracovněprávních sporech.