Rozhovor: Petr Kolman - ,,za jeden z hlavních nešvarů pokládám permanentní snahu zákonodárce neustále více sešněrovávat (nejen) společenský život"
Další ročník odborné konference Právo ve veřejné správě se nezadržitelně blíží. Letos nově proběhne s různými přednášejícími hned ve dvou různých termínech a na dvou různých místech, v Brně a v Praze. Oba termíny budou tradičně plné zajímavých hostů. Svůj konferenční příspěvek, který bude představen 13. listopadu v Brně, nám v rozhovoru přiblížil JUDr. Petr Kolman, Ph.D - právník, vyučující správního práva na PF MU v Brně, člen rozkladové komise ÚOHS a rozkladové komise ČNB.
Svůj konferenční příspěvek, který bude představen 13. listopadu v Brně, nám v rozhovoru přiblížil JUDr. Petr Kolman, Ph.D. - právník, vyučující správního práva na PF MU v Brně, člen rozkladové komise ÚOHS a rozkladové komise ČNB.
Na co se můžeme v rámci Vašeho výstupu na konferenci těšit?
Připravuji si příspěvek k tématu střetu zájmů, myslím, že jde o téma vysoce aktuální a snad bude pro posluchače i zajímavé. Jako zkušený pedagog bych nerad gros svého příspěvku vyzrazoval předem, ať se mají posluchači na co těšit.
Váš konferenční příspěvek nese název ,,Lesk a bída zákona o střetu zájmů”. Co je podle Vás hlavní ,,bídou” této zákonné úpravy?
Odpovím nejprve obecněji - jako hlavní „bídu“, nejen této právní úpravy, ale správního (potažmo veřejného) práva jako celku, vidím neustálé změny, které krajně znejišťují adresáty právních norem, a oblast úpravy střetu zájmů bohužel není výjimkou. Za další nešvar, či chceme-li bídu, pokládám permanentní snahu zákonodárce neustále více sešněrovávat (nejen) společenský život.
Co je naopak hlavním ,,leskem” novelizovaného znění?
Za pomyslný lesk možno v určitém ohledu chápat částečné zmírnění zákona o střetu zájmů ke komunálním politikům. Snad to do budoucna pomůže zastavit trend znechucování komunální politiky normálním slušným lidem, kterých je dle mého názoru nadále většina. Jeden zastupitel mi nedávno trefně řekl: ,,Staré přísloví říká, že samuraj vyhledává bolest, dnes by se v tom bonmotu dalo podstatné jméno „samuraj“ nahradit za „ obecní/městský zastupitel“.” Více se dozvíte na konferenci.
Velká vlna kritiky se snesla na přílišnou tvrdost zákona o střetu zájmů ke komunálním politikům. Na konci května tohoto roku se však podařilo prosadit zmírnění, dle kterého již kandidáti nebudou muset přiznávat všechen svůj majetek. Podzimní komunální volby, ve kterých Vy sám také kandidujete, jsou za dveřmi. Přinesla podle Vás v této otázce výše zmíněná novela dostatečné zmírnění?
Nejprve bych vytkl před závorku, že jsem zde též v určitém střetu zájmů, mohl bych i snad zavtipkovat, že jsem dokonce ve „středu“ zájmů, jelikož kandiduji na MČ Brno-střed, nicméně naše konferenční akce se odehraje až po volbách, takže se posluchači nemusí obávat nějaké, byť i podprahové předvolební manipulace.
Ale již vážněji, k vaší zajímavé otázce, paní redaktorko, musím uvést, že v zásadě vítám skutečnost, že nyní dochází ke zmírnění některých povinností, a to novelou zákona o střetu zájmů, která vstoupila v účinnost 1. 7. 2018. Stalo se tak de facto za pět minut dvanáct, uzavírání kandidátních listin bylo, jak známo, v srpnu 2018, takže se nakonec mj. podařilo zabránit zbytečnému odlivu lidí z kandidátních listin a snížení zájmu o správu věcí veřejných jako takovému.
I letošní ročník konference PVVS bude hostit řadu zajímavých hostů. Na který příspěvek se Vy osobně, samozřejmě kromě toho svého, těšíte nejvíce?
Program konference je zajímavý celkově, určitě to nebylo organizačně jednoduché dát dohromady, tolik zajímavých řečníků a řečnic…
In concreto: Jako dlouholetý porotce v soutěži Otevřeno X Zavřeno se dozajista těším na příspěvek k tématu svobodného přístupu k informacím a též na jeho parciální protipól, tedy konferenční příspěvek k tématice GDPR - konkrétně ,,GDPR – praktické otázky výkonu služeb DPO nejen ve veřejné správě”, se kterým vystoupí Mgr. Magda Kohoutová.
Konference Právo ve veřejné správě proběhne 13. 11. 2018 v Brně a 27. 11. 2018 v Praze. Podrobné informace naleznete na www.pvvs.cz.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.



