Články

Jednou ze tří podstatných náležitostí pracovní smlouvy je sjednání druhu práce, tedy práce, kterou je následně zaměstnanec povinen pro zaměstnavatele konat. Pouze v rámci sjednaného druhu práce může zaměstnavatel zaměstnanci specifikovat jednotlivé pracovní povinnosti, resp. jeho pracovní náplň. Nad rámec sjednaného druhu práce zaměstnanec koná práci pouze se svým souhlasem.

Čtrnáctý ročník Cyberspace 2016 přilákal na konci listopadu do Brna dvě stě padesát účastníků z celého světa. Velkou část tvořili odborníci, kteří byli díky formátu konference současně posluchači i přednášejícími. Zatímco během prvního dne měla podobu jednosálové konference s přednáškami keynote speakerů, druhý den se proměnila v akci s řadou paralelních streamů s více než stovkou řečníků, věnovaných právním aspektům kyberbezpečnosti, smart cities či informačním technologiím.

Daňové předpisy jsou mnohdy nepřehledným bludištěm, ve kterém se lidé často ztrácí. Co musí absolventi splnit, aby se stali daňovými poradci a jak vypadá tato profese v praxi? A je lepší pracovat ve velké či v menší kanceláři? Nejen o tom jsme pohovořili s Mgr. Jiřím Zoubkem, LL.M., partnerem v mezinárodní poradenské kanceláři Rödl & Partner.

Nedávno mě popadla touha podpořit národní hospodářství, udržet zaměstnanost a přiložit pod kotel národních tradic, a rozhodl jsem se koupit si pivo.

Český pracovněprávní svět netrpělivě čeká, co přinese tento rok. Není novinkou, že se v něm s největší pravděpodobností dočkáme poměrně rozsáhlé novely zákoníku práce. Jaké hlavní změny přinese?

Trestný čin úvěrového podvodu se v poslední době „těší“ stále větší popularitě, což jen potvrzuje rostoucí tendenci tzv. nenásilné majetkové kriminality. Zatímco v roce 2013 bylo na území České republiky spácháno 4936 trestných činů úvěrového podvodu, v roce 2015 již toto číslo činilo 5732 trestných činů[1]. Za pouhé dva roky se tedy číslo spáchaných úvěrových podvodů na našem území zvedlo o více jak 16 %.

Provázání právní a ekonomické analýzy v soutěžním právu je nevyhnutelné. Ekonomický přístup k řešení soutěžních případů se dnes projevuje napříč všemi oblastmi soutěžního práva.

Při prohlídkách brněnské vily Tugendhat (1929–1930) spatří každoročně desetitisíce návštěvníků řadu podivuhodných stavebních řešení, která je nenechají na pochybách, že perla funkcionalismu je od roku 2001 zcela po právu na seznamu UNESCO. Výjimečnost vily dokládají zejména ušlechtilé materiály, ocelový nosný skelet a nákladné technologie. Patrně nejpozoruhodnější příběh si návštěvníci vyslechnou v jídelně hlavní obytné místnosti. Zdejší prostor je totiž vymezen kruhovou stěnou z makassarského ebenu, kterou po emigraci Tugendhatových čekal velmi netradiční osud. Část údajně ztracené stěny byla po letech objevena v menze Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Pokračování článku zabývajícího se srovnáním staré a nové právní úpravy ekonomické kvalifikace, tedy kritéria, v jehož rámci má dodavatel prokázat, že je z hlediska své ekonomické stability schopen zadávanou veřejnou zakázku jako celek bez problémů splnit.

Věta, kterou často slýchávám od studentů poté, co si vylosují otázky ke zkoušce. V tu chvíli již vědí, jakému tématu se budeme věnovat konkrétně a byť jenom pár minut na rozmyšlenou může významným způsobem ovlivnit jejich výkon při vlastním zkoušení. Stejně tak je tomu u soudního stadia trestního řízení, kdy se účastníci dozvědí datum soudního procesu, nejčastěji hlavního líčení, jemuž se právě hodlám věnovat v tomto článku.

Ve druhé části svého příspěvku představuje Petr Glogar hlavní novinky, které přinesla novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, jež nabyla účinnosti 1. 12. 2016.

Od 1. října 2016 je účinný zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), který do procesu zadávání veřejných zakázek přinesl celou řadu změn a novinek dotýkajících se nejen subjektů nakládajících s veřejnými prostředky (zadavatelů), ale též subjektů soukromých řešících veřejné zakázky na straně dodavatelů.

Již od roku 2012 existuje v České republice zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který podstatným způsobem převrátil chápání postihu v oblasti trestního práva tak, že postižitelná již není pouze individuální fyzická osoba, ale může jí být i obchodní společnost či územně samosprávný celek. Novela, která od 1. prosince 2016 nabyla účinnosti, obsáhla mnohem větší penzum trestných činů, za které může být obchodní společnost, obec či město trestně odpovědné.

Neomluvená nepřítomnost zaměstnance na pracovišti není jako pojem legálně definována, nicméně ustálená judikatura považuje neomluvenou absenci zaměstnance za situaci, kdy „zaměstnanec ve sjednané pracovní době neplní svoje pracovní povinnosti z pracovního poměru z důvodu nepřítomnosti na určeném pracovišti a jestliže nepřítomnost není způsobena jeho prokázanou pracovní neschopností, čerpáním dovolené v souladu se zákoníkem práce nebo zákonnou překážkou v práci.“[1]

S rozšířením nových způsobů komunikace prostřednictvím sociálních médií firmám v posledních letech čím dál víc přibývají vrásky na čele. Společnosti vnímají v tomto typu komunikace samozřejmě plno pozitiv v podobě poměrně levné a přitom masové propagace jejich výrobků či služeb, jako zaměstnavatelé si ale musí dávat pozor na to, jak správně nastavit způsob komunikace.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) se problematice partnerských vztahů na pracovišti až na výjimku nevěnuje. Dle našeho názoru je to především z důvodu, že zákoník práce rozlišuje mezi osobními - soukromými vztahy zaměstnance na straně jedné a vztahy pracovněprávními na straně druhé, které jsou předmětem jeho úpravy.

Spolek českých právníků Všehrd uspořádal panelovou diskuzi na aktuální téma „Nová právní úprava hazardu“. Pozvání na Právnickou fakultu přijali náměstek ministra financí Ondřej Závodský, Tereza Cejpová ze Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi a Radim Boháč z Katedry finančního práva Právnické fakulty UK.

Nová pravidla o prokazování původu majetku mají přispět ke zvýšení příjmů do veřejných rozpočtů. Dne 1. prosince 2016 nabyl účinnosti dlouho diskutovaný zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku.

Dne 1. 5. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 88/2016 Sb., který přinesl mj. změnu zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („BOZP“). Novela zpřísňuje povinnosti tzv. odborně způsobilých osob („OZO“) a koordinátorů BOZP, a dotýká se tak zejména stavařů, zadavatelů staveb a real estate investorů.

Vyjádřit v angličtině výstižně rozdíl mezi platební neschopností, insolvencí, úpadkem a konkursem bývá oříšek, k jehož rozlousknutí náhodné ani promyšlené střídání slov insolvency a bankruptcy často nestačí.

Rozjíždíte firmu a potřebujete ji „nakopnout“? Máte zaběhnutou společnost a poohlížíte se po možnostech investice do zajímavého projektu? Jednáte s investorem o podmínkách investice či naopak již chcete investovat do konkrétního projektu? V tomto článku nastíníme některé aspekty vztahu mezi investorem a společností, do které chce investor investovat. V druhém díle se budeme zabývat ochranou investic.

Nedávno zveřejněný nález Ústavního soudu č. I. ÚS 190/15 vyvolal v odborných kruzích opět živou debatu nad přípustností souběhu funkcí, tj. nad otázkou, zda je možné, aby staturární orgán, resp. jeho člen, měl vedle smlouvy o výkonu funkce se společností pracovní poměr.

Druhá část příspěvku Pavla Švásty se věnuje především zásadě individualizace sankce v kontextu majetkových poměrů sankciovaného subjektu a jeho prospěchu z protiprávního jednání, dále také vztahu zásady individualizace sankce, zásady legitimního očekávání a zásady rovnosti.

S účinností od 1. října 2016 došlo k rozsáhlé novele zákona o auditorech. Níže přinášíme výběr nejvýznamnějších změn.

Pokuta představuje jeden z nejčastějších trestů ukládaných v oblasti trestního práva správního. Vyměření výše pokuty je ovládáno celou řadou zásad, které lze rozdělit do dvou skupin; v prvním případě se jedná o obecné zásady činnosti správního orgánu, upravené v hlavě druhé zákona č. 500/20004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“)[1], v druhém případě pak o zásady trestního práva správního, které se odvozují od obecných zásad platných i v trestním právu. Tyto zásady přitom neexistují a ani nemohou existovat ve vzájemné symbióze; každá z těchto zásad sleduje určitý cíl, chrání určitou hodnotu, a proto střet různých zásad ovládajících správní řízení nebo vyměřování výše sankce není ničím neobvyklým. Jednou z klasických ukázek takového střetu je problematika střetu zásady individualizace sankce na straně jedné a zásady legitimního očekávání a zásady rovnosti na straně druhé.