Články

České insolvenční řízení patří k těm, které jsou z hlediska povinného sdělování informací opravdu velmi transparentní. Jak je asi vcelku známo, insolvenční zákon spolu s dalšími předpisy dohromady zajišťuje velmi široké informování zainteresované i nezainteresované veřejnosti o každém insolvenčním řízení v zemi.

Pokud plátce DPH, který má v ČR sídlo či provozovnu, zaplatí DPH v jiném členském státě, má možnost požádat o její vrácení, a to za podmínek stanovených v § 82 zákona o dani z přidané hodnoty. Podmínkou je podání žádosti prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Oprávnění k přístupu na tento portál plátci přidělí místně příslušný finanční úřad.

Dne 1. října 2016 nabyl účinnosti nový zákon o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., dále jen „ZZVZ“), který nahrazuje stávající, dnes již v mnoha ohledech obsoletní, zákon o veřejných zakázkách. Primárním účelem ZZVZ je implementace nových zadávacích směrnic EU přijatých v roce 2014. Zákon by měl rovněž zjednodušit a zefektivnit celý proces zadávání veřejných zakázek a snížit administrativní zátěž jak pro zadavatele, tak i dodavatele.

K pozitivům aktuální politické situace v České republice bezesporu patří neustálé testování mantinelů demokracie a právního státu. Aktuálně je tímto testem rozpor odborníků v otázce prezidentovy občanskoprávní imunity neboli indemnity.

Častým jevem v českém podnikatelském prostředí jsou firmy fungující jako tzv. „one man show“, tedy společnosti, u kterých je jak vlastnictví, tak řízení a často i know how soustředěno do rukou jediného člověka – otce zakladatele. V případě úmrtí tohoto otce zakladatele však pro společnost zpravidla nastávají velké, často až fatální komplikace.

Dne 29. dubna 2016 vstoupil v platnost nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který nabyl účinnosti 1. října 2016 (dále jen „ZoZVZ“). Zákon implementuje do českého právního řádu nové evropské směrnice o zadávání veřejných zakázek a koncesí. Proces zadávání je, stejně jako v předchozí a současné úpravě, postaven na principech rovného zacházení, zákazu diskriminace, přiměřenosti a transparentnosti a předcházení střetu zájmů.

O závazkovém právu ve světle rekodifikace byla řeč s JUDr. Danou Ondrejovou, Ph.D., která působí jako odborná asistentka na Katedře obchodního práva Právnické fakulty MU, jako advokátka a také jako rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Je také autorkou či spoluautorkou řady publikací o ochodním právu či hospodářské soutěži. Vystoupí rovněž na letošním ročníku konference Právo ve veřejné správě, a to s příspěvkem "Vybrané (stále) problémové otázky zavázkového práva podle (N)OZ".

Zlepší se radikálně transparentnost při zadávání veřejných zakázek? Pomůže nový zákon malým a středním podnikům se jich účastnit? Budou hrát větší roli při hodnocení necenová kritéria? Či zákon diskriminuje české firmy a již nyní v sobě skrývá korupční potenciál? Tato a další témata diskutovali účastníci letošního VII. ročníku odborné konference OTIDEA k veřejným zakázkám pod názvem „Nový zákon – budiž světlo?“.

V oblasti IT se právník dříve či později setká s požadavkem na přípravu licenčních podmínek k vznikajícímu softwaru. Takový požadavek nemusí nutně znamenat, že se od Vás očekává z rukávu vysypat License Terms and Conditions obdobného rozměru, jako má Google nebo Microsoft. Ve skutečnosti mohou vhodná licenční ujednání obsahovat jen několik málo písmen (např. GPL, MPL nebo CC BY). Nejobtížnější úkol spočívá ve stanovení, o jakou licenci se má jednat, jaké jsou potřeby našeho klienta a jaký je jeho záměr. Najít pojítko mezi potřebou IT a právními možnostmi může pomoci tento článek.

Zejména členové statutárních orgánů by měli před přijetím funkce v obchodní korporaci nejdříve zkoumat rozsah své odpovědnosti, sankce, které hrozí za porušení povinností, a podmínky, při jejichž splnění vzniká povinnost k náhradě škody.

Justiční ping-pong, toť novinářská zkratka pro opakované zrušení rozhodnutí nalézacího soudu tím apelačním a vrácení věci k novému projednání. Zároveň i díky komentářům politiků, třeba i pana prezidenta, se právě tento jev výkonu spravedlnosti stal jistým symbolem neefektivnosti soudní moci.

V nedávné době bylo zveřejněno rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.04.2016, sp. zn. 22 Cdo 4366/2015, ve kterém se Nejvyšší soud opětovně vyjadřoval k otázce konkurence dvou věcných břemen zřízených k téže nemovitosti. Jednalo se o spor, zda lze za trvání věcného břemene doživotního bezplatného užívání nemovitosti zřídit jiné věcné břemeno, jehož předmětem by bylo doživotní bezplatné (spolu)užívání téže nemovitosti ve prospěch další osoby.

Náklady na reprezentaci jsou pravděpodobně nejznámějším nedaňovým nákladem. Bývají rovněž mnohdy terčem úředníků státní správy v rámci daňových kontrol. V praxi tak správci daně vylučují z daňově uznatelných nákladů jakékoliv náklady na večírky, mimopracovní setkání, teambuilding apod. s odkazem, že se jedná o náklad na reprezentaci. Je však pojem reprezentace tak samozřejmým? V následujícím článku bychom se rádi zaměřili na úskalí této oblasti.

Vysílání zaměstnanců je situace, kdy zaměstnanec jménem svého zaměstnavatele vykonává na území jiného členského státu (dále JČS) práci pro svého tuzemského zaměstnavatele pod jeho jménem. Vysílání zaměstnanců upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Či snad právo v zajetí literatury? Cestou práva se vydalo nespočet skvělých a významných literárních autorů. Někteří na ní zůstali, jiní z ní sešli. A hrstce z nich se podařilo převést právo do čtivé formy. Mnozí z nich začínali jako právníci a skončili jako literární mágové. Mezi velikány tohoto řádu patří bezesporu i jméno John Mortimer a Erle Stanley Gardner.

V současné době se stále častěji rozmáhá trend podepisování smluv takzvaným dynamickým biometrickým podpisem. O dynamický podpis se jedná tehdy, kdy ke smlouvě kontrahent připojí svůj podpis na elektronické podložce a biometrická data jsou následně připojena k dokumentu. Spotřebitelé, a nejen ti, mnohdy váhají, zda má takovýto druh podpisu stejnou váhu, jako by došlo k podpisu na klasický list papíru.

Další kapitola z dílny ministerstva spravedlnosti se dotýká problému, který skutečně existuje, volá po razantním řešení, nicméně se obávám, že zákonodárcem případně zvolené řešení může být velmi obtížně předvídatelné. Toto téma totiž na první pohled každý chápe, každý mu rozumí a velmi rychle si připraví vlastní, co nejoriginálnější řešení, jen aby v neděli v poledne zase v televizi mohl plamenně debatovat.

Orgány činné v trestním řízení a další oprávněné instituce budou mít od zítřejšího dne k dispozici systém, který bude evidovat přestupky na jednom místě a pomůže jim efektivněji postihovat recidivu. Dne 1. října 2016 tak bude spuštěna Centrální evidence přestupků, což na dnešní tiskové konferenci oznámil ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Již čtvrtým rokem má žalobce, který chce dosáhnout na náhradu nákladů řízení, povinnost zaslat žalovanému nejméně sedm dní před podáním žaloby tzv. předžalobní výzvu. V ní by měl dlužníka kvalifikovaně vyzvat k plnění – sdělit mu, co po něm žádá, z jakého titulu a v jaké výši. Uvedenou podmínku přiznání nákladů řízení procesně úspěšnému žalobci obsahuje ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Dnes již ustálená judikatorní praxe však zákonné pravidlo značně relativizuje.

První z příspěvků věnovaných právní úpravě postižení podílu povinného ve společnosti s ručením omezeným byl zaměřen zejména na představení tohoto institutu, jeho genezi a zejména pak jeho úpravu po významné novele zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "OSŘ") a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád, dále také jen "EŘ"), účinné od 1. 1. 2013, včetně podmínek, za kterých se může uplatňovat. Ve druhé části bych rád představil samotný proces dražby podílu povinného od jejího zahájení, přes průběh až po důsledky v podobě zániku účasti ve společnosti. Mimo to se zaměříme také na judikaturu k nové úpravě.

„Konference VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 2016/2017 „NOVÝ ZÁKON - BUDIŽ SVĚTLO?“ se stala středem zájmu všech, kteří se zabývají veřejnými zakázkami, a to jak z pozice zadavatele, tak z pozice zájemců o tyto zakázky. Má za cíl všechny připravit na novinky a změny, které nás od října čekají,“ říká Kateřina Koláčková, ředitelka OTIDEA.

Právní úprava postižení podílu povinného ve společnosti s ručením omezeným doznala s účinností od 1.1.2013 výrazných změn, a to především vložením ustanovení § 320aa a § 320ab do občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb., dále jen "OSŘ"), které bylo provedeno novelou č. 396/2012 Sb.

V praxi se lze občas setkat s požadavkem firem na financování softwarových licencí (včetně OEM licencí) v rámci pořizování nového hardwaru a softwaru, a to formou finančního či operativního leasingu. Celý problém tohoto způsobu financování nákupu softwaru spočívá ve střetu ustanovení licenčních podmínek o zákazu užití softwaru třetí osobou a podstatou leasingu, tj. vlastnictvím licence na straně leasingové společnosti a užitím softwaru jejím klientem. Software lze samozřejmě pořídit i formou úvěru, pak tento problém s licenčními podmínkami nevzniká. Uvedené závěry lze vztáhnout i na ostatní softwarové licence, pokud licenční podmínky obsahují zákaz udělování podlicencí, nájmu či přenechání softwaru k užívání třetí osobě.

Kauza fotbalisty Lukáše Droppy je typickým případem odvětví sportovního práva, podobné spory se řeší napříč celým fotbalovým světem a vyžadují po zástupcích hráčů jisté kvality, zkušenosti a převážně rychlost z důvodu naléhavosti rozhodnutí v takovýchto sporech. Celá kauza začala ukončením kontraktu mezi klubem Pandurii Targu Jiu a jeho bývalým hráčem Lukášem Droppou. Český fotbalista se rozhodl zrušit smlouvu zasláním žádosti o ukončení z důvodu nevyplacení mzdy ve 3 po sobě jdoucích měsících.

Nový nástroj v boji s korupcí – uplácející, který oznámí případ pasivní korupce, nemusí být za určitých podmínek potrestán. Až doposud bylo slíbení či poskytnutí úplatku trestným činem, který byly orgány činné v trestním řízení povinny vždy stíhat, a to i v případech tzv. pasivní korupce, kdy nějaká osoba slíbí či poskytne úplatek, avšak pouze proto, že o úplatek byla požádána jinou osobou (například úředníkem při vyřizování žádosti).