Čeká nás (zase) revoluce v pracovním právu?
Český pracovněprávní svět netrpělivě čeká, co přinese tento rok. Není novinkou, že se v něm s největší pravděpodobností dočkáme poměrně rozsáhlé novely zákoníku práce. Jaké hlavní změny přinese?
Zcela nově má být zavedena zvláštní kategorie vedoucích zaměstnanců – takzvaných vrcholových řídících zaměstnanců. Tím by se mohl stát vedoucí zaměstnanec v přímé řídící působnosti statutárního orgánu (případně zaměstnavatele-fyzické osoby), anebo vedoucí zaměstnanec přímo podřízený takovému zaměstnanci za předpokladu splnění dalších zákonných podmínek. Především bude nezbytné, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na takovém nastavení spolupráce a na takové výši odměny, díky které zaměstnanci vznikne každý kalendářní měsíc právo na mzdu nebo její složku ve výši alespoň 75 000 Kč. Vrcholový řídící zaměstnanec si pak bude sám rozvrhovat pracovní dobu.
Další významná novinka se týká dohody o pracovní činnosti, kdy se dodržování nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby bude posuzovat za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 26 týdnů. Dosavadní maximum 52 týdnů bude přípustné, jen pokud tak vymezí kolektivní smlouva uzavřená se zaměstnavatelem.
Rovněž nelze opomenout změny v úpravě práce mimo pracoviště zaměstnavatele (tzv. home office), v níž se výslovně promítne zásada zákazu přenášení ekonomického rizika podnikání na zaměstnance. Konkrétně bude zaměstnavatel výslovně povinen hradit zaměstnanci náklady spojené s komunikací, jakož i další náklady, které zaměstnanci při výkonu práce z domova pro daného zaměstnavatele vzniknou. Rovněž bude zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnanci technické a programové vybavení pro práci, pokud při ní využívá elektronických komunikací.
Změn pravděpodobně dozná i oblast přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, tedy situace, kdy se zjednodušeně řečeno mění osoba zaměstnavatele. V současnosti je totiž např. mimo jiné zaměstnanci ponechána možnost vyčkávat s výpovědí v souvislosti s přechodem práv a povinností až do posledního dne přede dnem účinnosti změn, a je tedy do poslední chvíle nejisté, kteří zaměstnanci skutečně na nového zaměstnavatele přejdou. Nově bude zaměstnanec povinen dát výpověď nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o plánovaných změnách, pokud nebude mít zájem pokračovat ve výkonu práce pro nového zaměstnavatele.
Za další jmenujme zjednodušení doručování písemností zaměstnancům ze strany zaměstnavatele, kdy již nebude nutné doručovat písemnost osobně i mimo pracoviště zaměstnavatele a kdy dojde ke sladění postupů při doručování s pravidly pošty. Po takové úpravě praxe volá již dlouhou dobu, v současné době je doručování „poštou“ velice problematické.
Měnit se bude také například výpočet dovolené, kdy již nebude založen na odpracovaných směnách, ale týdenní pracovní době. Základní výměra 4 týdnů v kalendářním roce nicméně zůstává.
Připravovaná novela zákoníku práce se samozřejmě dotkne mnoha dalších oblastí pracovněprávního života, popř. do větší hloubky, než je možné obsáhnout v tomto krátkém příspěvku. Ačkoliv si na konečnou podobu této koncepční novely budeme muset ještě chvíli počkat (oproti původnímu záměru je v tuto chvíli totiž pravděpodobnější, že nabyde účinnosti až 1. 7. 2017; úprava dovolené dokonce až 1. 1. 2018), je dobré se již nyní seznámit se zamýšlenými změnami a dobře se na ně připravit.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




