Čeká nás (zase) revoluce v pracovním právu?
Český pracovněprávní svět netrpělivě čeká, co přinese tento rok. Není novinkou, že se v něm s největší pravděpodobností dočkáme poměrně rozsáhlé novely zákoníku práce. Jaké hlavní změny přinese?
Zcela nově má být zavedena zvláštní kategorie vedoucích zaměstnanců – takzvaných vrcholových řídících zaměstnanců. Tím by se mohl stát vedoucí zaměstnanec v přímé řídící působnosti statutárního orgánu (případně zaměstnavatele-fyzické osoby), anebo vedoucí zaměstnanec přímo podřízený takovému zaměstnanci za předpokladu splnění dalších zákonných podmínek. Především bude nezbytné, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na takovém nastavení spolupráce a na takové výši odměny, díky které zaměstnanci vznikne každý kalendářní měsíc právo na mzdu nebo její složku ve výši alespoň 75 000 Kč. Vrcholový řídící zaměstnanec si pak bude sám rozvrhovat pracovní dobu.
Další významná novinka se týká dohody o pracovní činnosti, kdy se dodržování nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby bude posuzovat za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 26 týdnů. Dosavadní maximum 52 týdnů bude přípustné, jen pokud tak vymezí kolektivní smlouva uzavřená se zaměstnavatelem.
Rovněž nelze opomenout změny v úpravě práce mimo pracoviště zaměstnavatele (tzv. home office), v níž se výslovně promítne zásada zákazu přenášení ekonomického rizika podnikání na zaměstnance. Konkrétně bude zaměstnavatel výslovně povinen hradit zaměstnanci náklady spojené s komunikací, jakož i další náklady, které zaměstnanci při výkonu práce z domova pro daného zaměstnavatele vzniknou. Rovněž bude zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnanci technické a programové vybavení pro práci, pokud při ní využívá elektronických komunikací.
Změn pravděpodobně dozná i oblast přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, tedy situace, kdy se zjednodušeně řečeno mění osoba zaměstnavatele. V současnosti je totiž např. mimo jiné zaměstnanci ponechána možnost vyčkávat s výpovědí v souvislosti s přechodem práv a povinností až do posledního dne přede dnem účinnosti změn, a je tedy do poslední chvíle nejisté, kteří zaměstnanci skutečně na nového zaměstnavatele přejdou. Nově bude zaměstnanec povinen dát výpověď nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o plánovaných změnách, pokud nebude mít zájem pokračovat ve výkonu práce pro nového zaměstnavatele.
Za další jmenujme zjednodušení doručování písemností zaměstnancům ze strany zaměstnavatele, kdy již nebude nutné doručovat písemnost osobně i mimo pracoviště zaměstnavatele a kdy dojde ke sladění postupů při doručování s pravidly pošty. Po takové úpravě praxe volá již dlouhou dobu, v současné době je doručování „poštou“ velice problematické.
Měnit se bude také například výpočet dovolené, kdy již nebude založen na odpracovaných směnách, ale týdenní pracovní době. Základní výměra 4 týdnů v kalendářním roce nicméně zůstává.
Připravovaná novela zákoníku práce se samozřejmě dotkne mnoha dalších oblastí pracovněprávního života, popř. do větší hloubky, než je možné obsáhnout v tomto krátkém příspěvku. Ačkoliv si na konečnou podobu této koncepční novely budeme muset ještě chvíli počkat (oproti původnímu záměru je v tuto chvíli totiž pravděpodobnější, že nabyde účinnosti až 1. 7. 2017; úprava dovolené dokonce až 1. 1. 2018), je dobré se již nyní seznámit se zamýšlenými změnami a dobře se na ně připravit.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




