Čeká nás (zase) revoluce v pracovním právu?
Český pracovněprávní svět netrpělivě čeká, co přinese tento rok. Není novinkou, že se v něm s největší pravděpodobností dočkáme poměrně rozsáhlé novely zákoníku práce. Jaké hlavní změny přinese?
Zcela nově má být zavedena zvláštní kategorie vedoucích zaměstnanců – takzvaných vrcholových řídících zaměstnanců. Tím by se mohl stát vedoucí zaměstnanec v přímé řídící působnosti statutárního orgánu (případně zaměstnavatele-fyzické osoby), anebo vedoucí zaměstnanec přímo podřízený takovému zaměstnanci za předpokladu splnění dalších zákonných podmínek. Především bude nezbytné, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na takovém nastavení spolupráce a na takové výši odměny, díky které zaměstnanci vznikne každý kalendářní měsíc právo na mzdu nebo její složku ve výši alespoň 75 000 Kč. Vrcholový řídící zaměstnanec si pak bude sám rozvrhovat pracovní dobu.
Další významná novinka se týká dohody o pracovní činnosti, kdy se dodržování nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby bude posuzovat za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 26 týdnů. Dosavadní maximum 52 týdnů bude přípustné, jen pokud tak vymezí kolektivní smlouva uzavřená se zaměstnavatelem.
Rovněž nelze opomenout změny v úpravě práce mimo pracoviště zaměstnavatele (tzv. home office), v níž se výslovně promítne zásada zákazu přenášení ekonomického rizika podnikání na zaměstnance. Konkrétně bude zaměstnavatel výslovně povinen hradit zaměstnanci náklady spojené s komunikací, jakož i další náklady, které zaměstnanci při výkonu práce z domova pro daného zaměstnavatele vzniknou. Rovněž bude zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnanci technické a programové vybavení pro práci, pokud při ní využívá elektronických komunikací.
Změn pravděpodobně dozná i oblast přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, tedy situace, kdy se zjednodušeně řečeno mění osoba zaměstnavatele. V současnosti je totiž např. mimo jiné zaměstnanci ponechána možnost vyčkávat s výpovědí v souvislosti s přechodem práv a povinností až do posledního dne přede dnem účinnosti změn, a je tedy do poslední chvíle nejisté, kteří zaměstnanci skutečně na nového zaměstnavatele přejdou. Nově bude zaměstnanec povinen dát výpověď nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o plánovaných změnách, pokud nebude mít zájem pokračovat ve výkonu práce pro nového zaměstnavatele.
Za další jmenujme zjednodušení doručování písemností zaměstnancům ze strany zaměstnavatele, kdy již nebude nutné doručovat písemnost osobně i mimo pracoviště zaměstnavatele a kdy dojde ke sladění postupů při doručování s pravidly pošty. Po takové úpravě praxe volá již dlouhou dobu, v současné době je doručování „poštou“ velice problematické.
Měnit se bude také například výpočet dovolené, kdy již nebude založen na odpracovaných směnách, ale týdenní pracovní době. Základní výměra 4 týdnů v kalendářním roce nicméně zůstává.
Připravovaná novela zákoníku práce se samozřejmě dotkne mnoha dalších oblastí pracovněprávního života, popř. do větší hloubky, než je možné obsáhnout v tomto krátkém příspěvku. Ačkoliv si na konečnou podobu této koncepční novely budeme muset ještě chvíli počkat (oproti původnímu záměru je v tuto chvíli totiž pravděpodobnější, že nabyde účinnosti až 1. 7. 2017; úprava dovolené dokonce až 1. 1. 2018), je dobré se již nyní seznámit se zamýšlenými změnami a dobře se na ně připravit.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




