Vztahy na pracovišti
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) se problematice partnerských vztahů na pracovišti až na výjimku nevěnuje. Dle našeho názoru je to především z důvodu, že zákoník práce rozlišuje mezi osobními - soukromými vztahy zaměstnance na straně jedné a vztahy pracovněprávními na straně druhé, které jsou předmětem jeho úpravy.
Partnerské vztahy na pracovišti z pohledu zákoníku práce
Zmiňovanou výjimkou je ustanovení § 318 zákoníku práce, které zakazuje existenci základních pracovněprávních vztahů – tedy pracovního poměru a právního vztahu založeného dohodou o práci konané mimo pracovní poměr – mezi manželi nebo partnery. Tento zákaz byl do zákoníku práce včleněn především s ohledem na institut společného jmění manželů a rovnost mezi manželi nebo partnery. Rovnost mezi manželi či partnery by totiž nebyla zajištěna v pracovněprávním vztahu v situaci, kdy by jeden z manželů byl zaměstnavatelem, neboť z ustanovení § 2 zákoníku práce vyplývá, že závislá práce je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Pracovněprávní vztahy mezi budoucími manželi v důsledku tohoto ustanovení zanikají ze zákona. S jinými příbuznými, jako např. s dcerou či matkou, může zaměstnavatel navázat základní pracovněprávní vztahy bez omezení.
Partnerské vztahy na pracovišti v praxi a v souvislosti s judikaturou Nejvyššího soudu ČR
V českém prostředí se s úpravami partnerských vztahů na pracovištích příliš nesetkáme, neboť čeští zaměstnavatelé jsou k těmto vztahům tolerantní. Úprava těchto vztahů je běžná v zahraničí, především v právních systémech angloamerického práva. Z tohoto důvodu lze v České republice nalézt úpravu této problematiky v některých mezinárodních firmách, které přejímají úpravu vztahů na pracovišti od své mateřské zahraniční firmy.
V těchto firmách je možné se setkat se snahou zaměstnavatelů předejít navazování partnerských vztahů na pracovišti. Důvodem takovéto úpravy je úsilí zaměstnavatelů o zachování zásady rovného zacházení se zaměstnanci, a to především v situaci, kdy jeden z partnerů by byl nadřízený druhému. Zaměstnavatel se tímto snaží předejít určitému zvýhodňování či naopak znevýhodňování daného partnera. Zaměstnavatel proto volí úpravu předmětné problematiky především prostřednictvím vnitřních předpisů – nejčastěji nazvaných etický kodex. Účelem těchto ustanovení je spíše působit na zaměstnance v morální rovině.
Z ustálené judikatury jednoznačně plyne, že okolnost navázání milostného vztahu na pracovišti nemůže být jediným důvodem pro rozvázání pracovního poměru. Judikatura výslovně uvádí, že samotné navázání milostného poměru, čili soukromého vztahu, nelze podřadit pod porušení povinností zaměstnance ve smyslu ustanovení § 301 zákoníku práce. Tzn., že zaměstnanci nelze dát výpověď dle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce či s ním okamžitě zrušit pracovní poměr dle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, tedy pro porušení povinností vyplývajících zaměstnanci z jím vykonávané práce, neboť navázání partnerského vztahu nesouvisí s výkonem jeho práce.
Závěr
Závěrem lze shrnout, že zaměstnavatel není nikterak oprávněn zasahovat do soukromého života svých zaměstnanců, neboť oporu pro takovýto zásah nenalezne ani v zákoníku práce, ani v současné judikatuře českých soudů.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.




