Vztahy na pracovišti
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) se problematice partnerských vztahů na pracovišti až na výjimku nevěnuje. Dle našeho názoru je to především z důvodu, že zákoník práce rozlišuje mezi osobními - soukromými vztahy zaměstnance na straně jedné a vztahy pracovněprávními na straně druhé, které jsou předmětem jeho úpravy.
Partnerské vztahy na pracovišti z pohledu zákoníku práce
Zmiňovanou výjimkou je ustanovení § 318 zákoníku práce, které zakazuje existenci základních pracovněprávních vztahů – tedy pracovního poměru a právního vztahu založeného dohodou o práci konané mimo pracovní poměr – mezi manželi nebo partnery. Tento zákaz byl do zákoníku práce včleněn především s ohledem na institut společného jmění manželů a rovnost mezi manželi nebo partnery. Rovnost mezi manželi či partnery by totiž nebyla zajištěna v pracovněprávním vztahu v situaci, kdy by jeden z manželů byl zaměstnavatelem, neboť z ustanovení § 2 zákoníku práce vyplývá, že závislá práce je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Pracovněprávní vztahy mezi budoucími manželi v důsledku tohoto ustanovení zanikají ze zákona. S jinými příbuznými, jako např. s dcerou či matkou, může zaměstnavatel navázat základní pracovněprávní vztahy bez omezení.
Partnerské vztahy na pracovišti v praxi a v souvislosti s judikaturou Nejvyššího soudu ČR
V českém prostředí se s úpravami partnerských vztahů na pracovištích příliš nesetkáme, neboť čeští zaměstnavatelé jsou k těmto vztahům tolerantní. Úprava těchto vztahů je běžná v zahraničí, především v právních systémech angloamerického práva. Z tohoto důvodu lze v České republice nalézt úpravu této problematiky v některých mezinárodních firmách, které přejímají úpravu vztahů na pracovišti od své mateřské zahraniční firmy.
V těchto firmách je možné se setkat se snahou zaměstnavatelů předejít navazování partnerských vztahů na pracovišti. Důvodem takovéto úpravy je úsilí zaměstnavatelů o zachování zásady rovného zacházení se zaměstnanci, a to především v situaci, kdy jeden z partnerů by byl nadřízený druhému. Zaměstnavatel se tímto snaží předejít určitému zvýhodňování či naopak znevýhodňování daného partnera. Zaměstnavatel proto volí úpravu předmětné problematiky především prostřednictvím vnitřních předpisů – nejčastěji nazvaných etický kodex. Účelem těchto ustanovení je spíše působit na zaměstnance v morální rovině.
Z ustálené judikatury jednoznačně plyne, že okolnost navázání milostného vztahu na pracovišti nemůže být jediným důvodem pro rozvázání pracovního poměru. Judikatura výslovně uvádí, že samotné navázání milostného poměru, čili soukromého vztahu, nelze podřadit pod porušení povinností zaměstnance ve smyslu ustanovení § 301 zákoníku práce. Tzn., že zaměstnanci nelze dát výpověď dle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce či s ním okamžitě zrušit pracovní poměr dle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, tedy pro porušení povinností vyplývajících zaměstnanci z jím vykonávané práce, neboť navázání partnerského vztahu nesouvisí s výkonem jeho práce.
Závěr
Závěrem lze shrnout, že zaměstnavatel není nikterak oprávněn zasahovat do soukromého života svých zaměstnanců, neboť oporu pro takovýto zásah nenalezne ani v zákoníku práce, ani v současné judikatuře českých soudů.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



