Vztahy na pracovišti
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) se problematice partnerských vztahů na pracovišti až na výjimku nevěnuje. Dle našeho názoru je to především z důvodu, že zákoník práce rozlišuje mezi osobními - soukromými vztahy zaměstnance na straně jedné a vztahy pracovněprávními na straně druhé, které jsou předmětem jeho úpravy.
Partnerské vztahy na pracovišti z pohledu zákoníku práce
Zmiňovanou výjimkou je ustanovení § 318 zákoníku práce, které zakazuje existenci základních pracovněprávních vztahů – tedy pracovního poměru a právního vztahu založeného dohodou o práci konané mimo pracovní poměr – mezi manželi nebo partnery. Tento zákaz byl do zákoníku práce včleněn především s ohledem na institut společného jmění manželů a rovnost mezi manželi nebo partnery. Rovnost mezi manželi či partnery by totiž nebyla zajištěna v pracovněprávním vztahu v situaci, kdy by jeden z manželů byl zaměstnavatelem, neboť z ustanovení § 2 zákoníku práce vyplývá, že závislá práce je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Pracovněprávní vztahy mezi budoucími manželi v důsledku tohoto ustanovení zanikají ze zákona. S jinými příbuznými, jako např. s dcerou či matkou, může zaměstnavatel navázat základní pracovněprávní vztahy bez omezení.
Partnerské vztahy na pracovišti v praxi a v souvislosti s judikaturou Nejvyššího soudu ČR
V českém prostředí se s úpravami partnerských vztahů na pracovištích příliš nesetkáme, neboť čeští zaměstnavatelé jsou k těmto vztahům tolerantní. Úprava těchto vztahů je běžná v zahraničí, především v právních systémech angloamerického práva. Z tohoto důvodu lze v České republice nalézt úpravu této problematiky v některých mezinárodních firmách, které přejímají úpravu vztahů na pracovišti od své mateřské zahraniční firmy.
V těchto firmách je možné se setkat se snahou zaměstnavatelů předejít navazování partnerských vztahů na pracovišti. Důvodem takovéto úpravy je úsilí zaměstnavatelů o zachování zásady rovného zacházení se zaměstnanci, a to především v situaci, kdy jeden z partnerů by byl nadřízený druhému. Zaměstnavatel se tímto snaží předejít určitému zvýhodňování či naopak znevýhodňování daného partnera. Zaměstnavatel proto volí úpravu předmětné problematiky především prostřednictvím vnitřních předpisů – nejčastěji nazvaných etický kodex. Účelem těchto ustanovení je spíše působit na zaměstnance v morální rovině.
Z ustálené judikatury jednoznačně plyne, že okolnost navázání milostného vztahu na pracovišti nemůže být jediným důvodem pro rozvázání pracovního poměru. Judikatura výslovně uvádí, že samotné navázání milostného poměru, čili soukromého vztahu, nelze podřadit pod porušení povinností zaměstnance ve smyslu ustanovení § 301 zákoníku práce. Tzn., že zaměstnanci nelze dát výpověď dle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce či s ním okamžitě zrušit pracovní poměr dle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, tedy pro porušení povinností vyplývajících zaměstnanci z jím vykonávané práce, neboť navázání partnerského vztahu nesouvisí s výkonem jeho práce.
Závěr
Závěrem lze shrnout, že zaměstnavatel není nikterak oprávněn zasahovat do soukromého života svých zaměstnanců, neboť oporu pro takovýto zásah nenalezne ani v zákoníku práce, ani v současné judikatuře českých soudů.
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?




