Novinky v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
Dne 1. 5. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 88/2016 Sb., který přinesl mj. změnu zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („BOZP“). Novela zpřísňuje povinnosti tzv. odborně způsobilých osob („OZO“) a koordinátorů BOZP, a dotýká se tak zejména stavařů, zadavatelů staveb a real estate investorů.
V první řadě došlo ke změně požadavků na kvalifikaci u osob, které se ucházejí o osvědčení odborné způsobilosti pro výkon práce koordinátora BOZP na staveništi. Tyto osoby musí mít nově střední školu s maturitní zkouškou v oboru technického zaměření nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření a odbornou praxi při přípravách nebo realizacích stavebních projektů. Zákon nově obsahuje i zpřísněnou negativní definici koordinátora BOZP, kterým nesmí být zhotovitel stavby, jeho zaměstnanec nebo jiná fyzická osoba, jež odborně vede realizaci stavby. Novela též stanoví nové povinnosti týkající se evidence smluvních vztahů OZO a koordinátorů BOZP s klienty a další dokumentace (např. povinnost písemně dokumentovat chronologický seznam všech smluv, které se týkají jejich činnosti).
Neméně důležitou změnou je fakt, že nově bude plán BOZP na staveništi zpracovávat sám koordinátor BOZP. Novela rovněž upřesňuje obsahové náležitosti plánu zajištění BOZP. Plán musí být pravidelně aktualizován a přizpůsobován případným změnám v průběhu provádění stavby.
Novela rovněž konkretizuje fáze provádění stavby ve vztahu k tomu, kdy musí dojít k ustanovení koordinátora BOZP. Koordinátor musí být na staveništi ustanoven již při přípravě stavby, a to od počátku zpracovávání projektové dokumentace až do doby jejího předání zadavateli. Při realizaci stavby pak musí být koordinátor ustanoven od převzetí staveniště prvním zhotovitelem až do převzetí dokončené stavby ze strany zadavatele. V obou případech přitom může být koordinátorem stejná osoba.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
