Novinky v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
Dne 1. 5. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 88/2016 Sb., který přinesl mj. změnu zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („BOZP“). Novela zpřísňuje povinnosti tzv. odborně způsobilých osob („OZO“) a koordinátorů BOZP, a dotýká se tak zejména stavařů, zadavatelů staveb a real estate investorů.
V první řadě došlo ke změně požadavků na kvalifikaci u osob, které se ucházejí o osvědčení odborné způsobilosti pro výkon práce koordinátora BOZP na staveništi. Tyto osoby musí mít nově střední školu s maturitní zkouškou v oboru technického zaměření nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření a odbornou praxi při přípravách nebo realizacích stavebních projektů. Zákon nově obsahuje i zpřísněnou negativní definici koordinátora BOZP, kterým nesmí být zhotovitel stavby, jeho zaměstnanec nebo jiná fyzická osoba, jež odborně vede realizaci stavby. Novela též stanoví nové povinnosti týkající se evidence smluvních vztahů OZO a koordinátorů BOZP s klienty a další dokumentace (např. povinnost písemně dokumentovat chronologický seznam všech smluv, které se týkají jejich činnosti).
Neméně důležitou změnou je fakt, že nově bude plán BOZP na staveništi zpracovávat sám koordinátor BOZP. Novela rovněž upřesňuje obsahové náležitosti plánu zajištění BOZP. Plán musí být pravidelně aktualizován a přizpůsobován případným změnám v průběhu provádění stavby.
Novela rovněž konkretizuje fáze provádění stavby ve vztahu k tomu, kdy musí dojít k ustanovení koordinátora BOZP. Koordinátor musí být na staveništi ustanoven již při přípravě stavby, a to od počátku zpracovávání projektové dokumentace až do doby jejího předání zadavateli. Při realizaci stavby pak musí být koordinátor ustanoven od převzetí staveniště prvním zhotovitelem až do převzetí dokončené stavby ze strany zadavatele. V obou případech přitom může být koordinátorem stejná osoba.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




