Novinky v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
Dne 1. 5. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 88/2016 Sb., který přinesl mj. změnu zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („BOZP“). Novela zpřísňuje povinnosti tzv. odborně způsobilých osob („OZO“) a koordinátorů BOZP, a dotýká se tak zejména stavařů, zadavatelů staveb a real estate investorů.
V první řadě došlo ke změně požadavků na kvalifikaci u osob, které se ucházejí o osvědčení odborné způsobilosti pro výkon práce koordinátora BOZP na staveništi. Tyto osoby musí mít nově střední školu s maturitní zkouškou v oboru technického zaměření nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření a odbornou praxi při přípravách nebo realizacích stavebních projektů. Zákon nově obsahuje i zpřísněnou negativní definici koordinátora BOZP, kterým nesmí být zhotovitel stavby, jeho zaměstnanec nebo jiná fyzická osoba, jež odborně vede realizaci stavby. Novela též stanoví nové povinnosti týkající se evidence smluvních vztahů OZO a koordinátorů BOZP s klienty a další dokumentace (např. povinnost písemně dokumentovat chronologický seznam všech smluv, které se týkají jejich činnosti).
Neméně důležitou změnou je fakt, že nově bude plán BOZP na staveništi zpracovávat sám koordinátor BOZP. Novela rovněž upřesňuje obsahové náležitosti plánu zajištění BOZP. Plán musí být pravidelně aktualizován a přizpůsobován případným změnám v průběhu provádění stavby.
Novela rovněž konkretizuje fáze provádění stavby ve vztahu k tomu, kdy musí dojít k ustanovení koordinátora BOZP. Koordinátor musí být na staveništi ustanoven již při přípravě stavby, a to od počátku zpracovávání projektové dokumentace až do doby jejího předání zadavateli. Při realizaci stavby pak musí být koordinátor ustanoven od převzetí staveniště prvním zhotovitelem až do převzetí dokončené stavby ze strany zadavatele. V obou případech přitom může být koordinátorem stejná osoba.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
