Novinky v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
Dne 1. 5. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 88/2016 Sb., který přinesl mj. změnu zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („BOZP“). Novela zpřísňuje povinnosti tzv. odborně způsobilých osob („OZO“) a koordinátorů BOZP, a dotýká se tak zejména stavařů, zadavatelů staveb a real estate investorů.
V první řadě došlo ke změně požadavků na kvalifikaci u osob, které se ucházejí o osvědčení odborné způsobilosti pro výkon práce koordinátora BOZP na staveništi. Tyto osoby musí mít nově střední školu s maturitní zkouškou v oboru technického zaměření nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření a odbornou praxi při přípravách nebo realizacích stavebních projektů. Zákon nově obsahuje i zpřísněnou negativní definici koordinátora BOZP, kterým nesmí být zhotovitel stavby, jeho zaměstnanec nebo jiná fyzická osoba, jež odborně vede realizaci stavby. Novela též stanoví nové povinnosti týkající se evidence smluvních vztahů OZO a koordinátorů BOZP s klienty a další dokumentace (např. povinnost písemně dokumentovat chronologický seznam všech smluv, které se týkají jejich činnosti).
Neméně důležitou změnou je fakt, že nově bude plán BOZP na staveništi zpracovávat sám koordinátor BOZP. Novela rovněž upřesňuje obsahové náležitosti plánu zajištění BOZP. Plán musí být pravidelně aktualizován a přizpůsobován případným změnám v průběhu provádění stavby.
Novela rovněž konkretizuje fáze provádění stavby ve vztahu k tomu, kdy musí dojít k ustanovení koordinátora BOZP. Koordinátor musí být na staveništi ustanoven již při přípravě stavby, a to od počátku zpracovávání projektové dokumentace až do doby jejího předání zadavateli. Při realizaci stavby pak musí být koordinátor ustanoven od převzetí staveniště prvním zhotovitelem až do převzetí dokončené stavby ze strany zadavatele. V obou případech přitom může být koordinátorem stejná osoba.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
