Články

Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který nabude účinnosti dne 1. 12. 2016, přinese do oblasti spotřebitelských úvěrů velmi výrazné změny. Novinky se dotknou především nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, a to zavedením zcela zásadních povinností, které budou poskytovatelé nově muset respektovat. Právě těmto změnám a novým povinnostem pro nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů (v článku dále také jako „nebankovní poskytovatel úvěru“ nebo „poskytovatel úvěru“) je věnován tento článek.

V poslední době se lze více než v minulosti setkat s tím, že zaměstnanci mají v práci neomezený přístup k internetu. Tato pro nás zcela přirozená věc však skrývá určitá rizika, která si většina zaměstnavatelů nemusí ani uvědomovat. Na následujících řádcích představujeme příklady takového rizika a také návod, jak se případným nepříjemným situacím vyhnout.

Ondřej Trubač a Petr Bříza, spoluzakladatelé advokátní kanceláře Bříza & Trubač, vědí, jak na to. Se svým konceptem moderní kanceláře uspěli nejen u svých klientů, ale také v žebříčku inovativních právníků. Nejen, že vedou úspěšnou advokátní kancelář, ale věnují se také vedlejším činnostem, jako jsou přednášení, publikace odborné literatury či neziskové aktivity.

Čeští zaměstnanci, kteří byli svým zaměstnavatelem vysláni do zahraničí, mají v porovnání s tamější pracovní silou mnohdy konkurenční výhodu v podobě nižších nákladů na odměnu za práci. To je jeden z důvodů, proč se některé státy Evropské unie rozhodly přistoupit k protekcionistickým opatřením. Na oblast vysílání zaměstnanců do jiného členského státu EU se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (dále jen „Nařízení“), které je přímo aplikovatelné na území České republiky.

Dne 3. listopadu 2016 proběhlo v historických prostorách Vlasteneckého sálu Karolina již desáté slavnostní předávání cen Randovy nadace za nejlepší diplomovou práci.

Druhá část příspěvku Mgr. Martina Fadrného představuje praktický a stručný manuál, jak správně postupovat při procesu zveřejňovaní smluv v registru.

V životě nejsou zcela výjimečné situace, kdy na nějakou dobu potřebujeme někde odložit své věci, a to tak, aby byly v bezpečí a připravené pro další užití. Zcela běžná situace je například návštěva divadla, kde si potřebujeme odložit kabát, nebo odložení kufru v úschovně na nádraží v cizím městě, kde máme při cestách nějaké vyřizování. Nad povahou takovýchto právních jednání se nejspíš nikdo nepozastavuje.

Snažíme se na registr smluv dívat hlavně z praktické stránky, tedy na to, jak vlastně proces kontraktace ve veřejné správě vypadá, a to i z pohledu nového občanského zákoníku. Snažíme se proces kontraktace s klienty ve veřejné správě upravit tak, aby se zákon o registru smluv dal implementovat bez chyb, aby negeneroval právní rizika a aby celý proces byl efektivní z hlediska vynaložené práce, ale i nákladnosti, aby nestál daňové poplatníky příliš peněz a aby byl vůbec uživatelsky přívětivý, a to zejména pro pracovníky veřejné správy, kteří s registrem pracují.

Střet dvou (či více) základních lidských práv a svobod není ničím neobvyklým a dochází k němu dnes a denně. K soudním sporům se velmi často přistupuje u svobody projevu uplatňované médii a u práva na ochranu osobnosti u veřejně známých osob. Podle jakých kritérií soudy postupují při rozhodování o tom, které z těchto dvou základních práv má přednost a proč? Pojďme se na základní zásady pro řešení takovýchto střetů podívat zblízka.

První část příspěvku se věnovala smlouvě o realitním zprostředkování obecně. Ve druhé části budou blíže rozebrány obsahové a formální náležitosti tohoto smluvního typu.

Příspěvek si klade za cíl nastínit specifika smlouvy o realitním zprostředkování dle připravovaného zákona o realitním zprostředkování a upozornit na některé problematické aspekty, které by aplikace právní úpravy v navrhovaném znění přinesla.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval posuzováním zaměnitelnosti a klamavosti firmy při zápisu podnikatele do obchodního rejstříku a upřesnil jeho limity.

Zaměstnanci mohou mít vedle nároku na základní mzdu sjednány, vnitřním předpisem stanoveny nebo mzdovým výměrem určeny pobídkové složky mzdy, např. roční bonusy. V praxi se často stává, že zaměstnavatelé tyto roční bonusy některým svým zaměstnancům bez objektivního důvodu nevyplatí.

Každý správní orgán je ze zákona povinen zřídit úřední desku, která musí být nepřetržitě přístupná veřejnosti, na které se zveřejňují důležité informace a písemnosti týkající se činnosti daného správního orgánu. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. zpravidla na internetu na tzv. elektronické úřední desce.

Újma na přirozeném právu člověka může vzniknout mnoha způsoby. Mezi nejčastější bude zřejmě spadat ublížení na zdraví, ale patří sem rovněž zásahy do důstojnosti člověka, porušení jeho soukromí či neoprávněné nakládání s jeho projevy osobní povahy. Pokud dojde k újmě na přirozeném právu člověka, je poškozený oprávněn se domáhat náhrady nemajetkové újmy. V rámci náhrady nemajetkové újmy se poškozenému nahrazují rovněž duševní útrapy, které mu byly zásahem způsobeny.

V tomto příspěvku zaměřím pozornost na podmínky vzniku nároku na vyplacení odstupného při skončení zaměstnání ze zákonem stanovených důvodů, na jeho výši a jeho případné vrácení.

Svou justiční kariéru jsem na trestním úseku zahájil v přelomové době konce osmdesátých let minulého století. Ještě jako čekatel jsem probíral na Obvodním soudu pro Prahu 10 stovky spisů v souvislosti s rozsáhlou amnestií prezidenta Husáka, abych po pár měsících tytéž spisy a mnohé další studoval v rámci amnestie prezidenta Havla. Do třetice pak přišla rehabilitace.

Dne 1. září 2016 nabyla účinnosti některá ustanovení zákona o evidenci tržeb (zbylá část potom nabyde účinnosti od 01.12.2016).

Své první půlkulatiny letos oslavila odborná specializovaná konference Právo ve veřejné správě, která se uskutečnila dne 1. 11. 2016 v Brně a opět přivítala bez mála stovku účastníků. Významným partnerem a spoluorganizátorem V. ročníku se stala mezinárodní advokátní kancelář PwC Legal – Česká republika.

V řeči zákona je product placement označen souslovím „umístění produktu“. Umístěním produktu se myslí jakákoli podoba audiovizuálního obchodního sdělení, které spočívá v začlenění výrobku, služby, ochranné známky, která se k výrobku nebo službě váže, nebo zmínky o výrobku nebo službě do pořadu za úplatu nebo obdobnou protihodnotu.

V mnoha amerických státech, ale i například v Irsku se rozhořely právní bitvy o to, zda mají homosexuální páry právo na dodání dortu k příležitosti jejich „sňatku“ v případě, že majiteli cukrárny jsou křesťané, kteří se „sňatky“ homosexuálů nesouhlasí.

Často se stává, že fotografie nalezené na internetu jsou dále používány nejen pro soukromé účely, ale také např. při prezentacích nebo v propagačních materiálech, aniž by k tomu autor fotografie dal souhlas. Fotografie stejně jako ostatní tvůrčí díla (literární dílo, hudební dílo apod.) je považována za autorské dílo a váže se k němu skupina práv, která náleží jejímu autorovi.

Společníci obchodních korporací mohou na valné hromadě rozhodnout o rozdělení zisku, který korporace vykázala v řádné nebo mimořádné účetní závěrce. V souladu se zákonem o obchodních korporacích může být tento zisk rozdělen mezi společníky, a pokud tak stanoví zakladatelské právní jednání, lze rozhodnout o rozdělení zisku i mezi jiné osoby, klasicky např. jednatele, vedoucí pracovníky atd. Zisk, který byl valnou hromadou určen k rozdělení, může být ale mezi společníky či jiné osoby vyplacen až na základě rozhodnutí statutárního orgánu o jeho výplatě.

Právní úprava práv a povinností zaměstnavatelů a zaměstnanců v souvislosti s pracovními úrazy bývá často opomíjena, a to ze strany obou účastníků základního pracovněprávního vztahu. Přitom nedostatečná znalost této problematiky může přinést značné komplikace oběma zmíněným subjektům. Cílem následujícího stručného příspěvku je poskytnout rukověť pro uchopení právní úpravy pracovních úrazů s důrazem na základní povinnosti, které je nutné dodržovat v případě, kdy k pracovnímu úrazu dojde.

Rekodifikace soukromého práva s sebou přinesla citelné změny, které více či méně zasáhly takřka všechny jeho oblasti. Nejinak tomu bylo i v souvislosti s právní úpravou zástavního práva. Jednou z těchto změn je i rozšíření způsobů uspokojení zástavního věřitele ze zástavy o přímý prodej zástavy.