Revoluce v povolování staveb?
V současné době je v Poslanecké sněmovně ČR[1] projednáván tisk č. 927[2], který v sobě obsahuje dostatečnou porci změn, aby od své předpokládané účinnosti v lednu 2018[3], [4] přinesl revoluci do zkostnatělého systému povolování staveb i jejich samotné realizace. Vzhledem k počtu pozměňovacích návrhů a obrovském významu této novely je schvalovací proces pomalejší a momentálně probíhá zapracovávání těchto návrhů do finálního znění revidovaného hospodářským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Dle názoru odborníků je tato předmětná novela stavebního zákona, tedy zákona č. 183/2006 Sb., předložená ministryní pro místní rozvoj, kvalitním a dlouho očekávaným[5] předpisem, který si klade za cíl ulevit jak stavebníkům samotným, tak i stavebním úřadům, které jsou zejména ve větších městech často přetížené.
Úvodem bych rád podotknul, že bych se nechtěl příliš do hloubky zabývat změnami na úseku územního plánování, které jsou spíše technického charakteru a směřují k urychlení a zvýšení jistoty v souvisejících řízeních. Zkrátí se proces u aktualizací a změn vyžadujících posouzení vlivů na životní prostředí, naopak cyklus úplných aktualizací územně analytických podkladů se zdvojnásobí. Dále budou zkráceny lhůty v soudním řádu správním ohledně přezkumu opatření obecné povahy, neboť dosavadní tříletá lhůta byla dle názoru autorů předlohy příliš dlouhá.
Drobné změny budou spočívat v rozšíření variant[6], kdy postačí pouhé ohlášení stavby namísto stavebního povolení, což celý proces zjednoduší a zrychlí, neboť u jednoduššího ohlášení by mělo být rozhodnuto ve lhůtě 30 dní a je také pro žadatele levnějším řešením. Pod tuto ohlášku se nově vejde například i stavba větších rodinných domů, ta byla v současné době limitována svou podlahovou plochou.
Co se týče plotů, pokud budou nižší než 2 metry, tak povinnost získat územní rozhodnutí, případně souhlas sousedů (aby mohl stavební úřad vydat územní souhlas), by měla odpadnout a nebude třeba projednání takovéto stavby, tedy ji ani nebude nutné hlásit na příslušném stavebním úřadě. Skleník či například bazén bude možné postavit jen díky umístění stavby, tedy již nebude nutné ohlášení nebo stavební povolení (doposud platí omezení na výšku a rozlohu takové stavby).
Hlavní změnou, kterou přinese předmětná novela, pak bude sloučení (i) územního řízení, (ii) stavebního řízení a (iii) posuzování vlivu na životní prostředí (EIA[7]), které jsou v současné době zcela oddělené. Výsledkem tohoto spojeného řízení pak bude vydání jednoho koordinovaného povolení, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u celého souboru staveb, přičemž příslušným k vedení tohoto koordinovaného řízení bude obecný stavební úřad v případě obecných staveb, případně speciální úřady pro ostatní typy staveb (například silniční správní úřad pro stavby pozemních komunikací či drážní úřad pro stavby drah). Zajímavé je, že stále bude možné zvolit současnou variantu, tedy mít samostatné územní řízení a zcela oddělené stavební řízení, volba bude na investorovi stavby, ale již nyní lze předpokládat, že drtivá většina bude čerpat výhod, které plynou z nového systému.
Jak je zmíněno výše, do tohoto sloučeného řízení bude kromě územního a stavebního řízení zapojeno také řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (EIA) podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Tedy závazné stanovisko daného posuzujícího úřadu (např. krajského úřadu) již nebude vydáváno v samostatném postupu před řízením u stavebního úřadu, ale až v rámci samotného sloučeného řízení, což by mělo také výrazně přispět ke zrychlení a zefektivnění celé procedury schvalování staveb.
Další změny v této rozsáhlé novele jsou spíše drobnějšího charakteru, například dokumenty týkající se územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu, což zvýší transparentnost a umožní veřejnosti lepší kontrolu nad celým procesem, dále konečně došlo k zahrnutí principů zatím neschváleného zákona o liniových stavbách[8], které urychlí například stavbu železničních tratí.
Bude zajímavé sledovat, zda se novela zákona vypořádá s vysokými očekáváními, které jsou na ni kladeny, případně zda díky pozměňovacím návrhům uchová svými autory zamýšlenou původní podobu. Domnívám se však, že lze říci, že se v případě povolování a provádění staveb bude skutečně jednat o revoluci, a to revoluci velice vítanou.
[1] http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=927
[2] http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=927&CT1=0
[3] Předpokládaná legisvakanční lhůta v trvání 6 měsíců
[4] https://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Otazky-a-odpoved/FAQ-Novela-stavebniho-zakona
[5] Byl například již v programovém prohlášení současné vlády.
[6] http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2016/Novela-stavebniho-zakona-schvalena-vladou
[7] http://frankbold.org/poradna/kategorie/eia-a-ippc/rada/co-je-eia
[8] http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vlada-dnes-schvalila-novelu-stavebniho-zakona/1395441
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
