Revoluce v povolování staveb?
V současné době je v Poslanecké sněmovně ČR[1] projednáván tisk č. 927[2], který v sobě obsahuje dostatečnou porci změn, aby od své předpokládané účinnosti v lednu 2018[3], [4] přinesl revoluci do zkostnatělého systému povolování staveb i jejich samotné realizace. Vzhledem k počtu pozměňovacích návrhů a obrovském významu této novely je schvalovací proces pomalejší a momentálně probíhá zapracovávání těchto návrhů do finálního znění revidovaného hospodářským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Dle názoru odborníků je tato předmětná novela stavebního zákona, tedy zákona č. 183/2006 Sb., předložená ministryní pro místní rozvoj, kvalitním a dlouho očekávaným[5] předpisem, který si klade za cíl ulevit jak stavebníkům samotným, tak i stavebním úřadům, které jsou zejména ve větších městech často přetížené.
Úvodem bych rád podotknul, že bych se nechtěl příliš do hloubky zabývat změnami na úseku územního plánování, které jsou spíše technického charakteru a směřují k urychlení a zvýšení jistoty v souvisejících řízeních. Zkrátí se proces u aktualizací a změn vyžadujících posouzení vlivů na životní prostředí, naopak cyklus úplných aktualizací územně analytických podkladů se zdvojnásobí. Dále budou zkráceny lhůty v soudním řádu správním ohledně přezkumu opatření obecné povahy, neboť dosavadní tříletá lhůta byla dle názoru autorů předlohy příliš dlouhá.
Drobné změny budou spočívat v rozšíření variant[6], kdy postačí pouhé ohlášení stavby namísto stavebního povolení, což celý proces zjednoduší a zrychlí, neboť u jednoduššího ohlášení by mělo být rozhodnuto ve lhůtě 30 dní a je také pro žadatele levnějším řešením. Pod tuto ohlášku se nově vejde například i stavba větších rodinných domů, ta byla v současné době limitována svou podlahovou plochou.
Co se týče plotů, pokud budou nižší než 2 metry, tak povinnost získat územní rozhodnutí, případně souhlas sousedů (aby mohl stavební úřad vydat územní souhlas), by měla odpadnout a nebude třeba projednání takovéto stavby, tedy ji ani nebude nutné hlásit na příslušném stavebním úřadě. Skleník či například bazén bude možné postavit jen díky umístění stavby, tedy již nebude nutné ohlášení nebo stavební povolení (doposud platí omezení na výšku a rozlohu takové stavby).
Hlavní změnou, kterou přinese předmětná novela, pak bude sloučení (i) územního řízení, (ii) stavebního řízení a (iii) posuzování vlivu na životní prostředí (EIA[7]), které jsou v současné době zcela oddělené. Výsledkem tohoto spojeného řízení pak bude vydání jednoho koordinovaného povolení, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u celého souboru staveb, přičemž příslušným k vedení tohoto koordinovaného řízení bude obecný stavební úřad v případě obecných staveb, případně speciální úřady pro ostatní typy staveb (například silniční správní úřad pro stavby pozemních komunikací či drážní úřad pro stavby drah). Zajímavé je, že stále bude možné zvolit současnou variantu, tedy mít samostatné územní řízení a zcela oddělené stavební řízení, volba bude na investorovi stavby, ale již nyní lze předpokládat, že drtivá většina bude čerpat výhod, které plynou z nového systému.
Jak je zmíněno výše, do tohoto sloučeného řízení bude kromě územního a stavebního řízení zapojeno také řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (EIA) podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Tedy závazné stanovisko daného posuzujícího úřadu (např. krajského úřadu) již nebude vydáváno v samostatném postupu před řízením u stavebního úřadu, ale až v rámci samotného sloučeného řízení, což by mělo také výrazně přispět ke zrychlení a zefektivnění celé procedury schvalování staveb.
Další změny v této rozsáhlé novele jsou spíše drobnějšího charakteru, například dokumenty týkající se územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu, což zvýší transparentnost a umožní veřejnosti lepší kontrolu nad celým procesem, dále konečně došlo k zahrnutí principů zatím neschváleného zákona o liniových stavbách[8], které urychlí například stavbu železničních tratí.
Bude zajímavé sledovat, zda se novela zákona vypořádá s vysokými očekáváními, které jsou na ni kladeny, případně zda díky pozměňovacím návrhům uchová svými autory zamýšlenou původní podobu. Domnívám se však, že lze říci, že se v případě povolování a provádění staveb bude skutečně jednat o revoluci, a to revoluci velice vítanou.
[1] http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=927
[2] http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=927&CT1=0
[3] Předpokládaná legisvakanční lhůta v trvání 6 měsíců
[4] https://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Otazky-a-odpoved/FAQ-Novela-stavebniho-zakona
[5] Byl například již v programovém prohlášení současné vlády.
[6] http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2016/Novela-stavebniho-zakona-schvalena-vladou
[7] http://frankbold.org/poradna/kategorie/eia-a-ippc/rada/co-je-eia
[8] http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vlada-dnes-schvalila-novelu-stavebniho-zakona/1395441
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
