Nečekaný návrat zákonného předkupního práva u nemovitostí
Novela občanského zákoníku navrací spoluvlastníkům nemovitostí zákonné předkupní právo.
Značnou pozornost veřejnosti svého času vzbudila skutečnost, že „nový“ občanský zákoník nepřevzal původní úpravu zákonného předkupního práva spoluvlastníků, které tak k 1. lednu 2014 v zásadě (až na výjimky) zaniklo. Autoři občanského zákoníku odůvodnili zrušení zákonného předkupního práva zejména smluvní volností stran, kdy občanský zákoník ponechává případné zřízení předkupního práva na dohodě spoluvlastníků.
V důsledku přijetí tzv. technické novely občanského zákoníku (zákon č. 460/2016 Sb.) se však s účinností od 1. ledna 2018 zákonné předkupní právo spoluvlastníků vrací do českého právního řádu. Jeho podoba je přitom prakticky stejná jako za původní právní úpravy. Týká se však pouze nemovitostí, zatímco u movitých věcí přijatá novela naopak zákonné předkupní právo spoluvlastníků zcela ruší.
Od 1. ledna 2018 tak bude platit, že pokud spoluvlastník převádí spoluvlastnický podíl na nemovitosti, mají k němu ostatní spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (manžel, rodič, sourozenec, apod.), a to i v případě bezúplatného převodu jako je např. darování. Při porušení předkupního práva se může spoluvlastník, jehož předkupní právo bylo porušeno, domáhat na nabyvateli spoluvlastnického podílu, aby mu podíl nabídl ke koupi za stejných podmínek, za jakých jej nabyl od původního spoluvlastníka. Pokud tak nabyvatel neučiní, lze tuto povinnost vynucovat i soudní cestou.
Přijatá novela tak ve vztahu k nemovitostem představuje návrat zpět před účinnost současného občanského zákoníku. Je však otázkou, zda byl takto výrazný zásah do nedávno rekodifikovaného občanského práva nezbytný, když časté změny právní úpravy mají negativní vliv na právní jistotu osob.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?




