Nečekaný návrat zákonného předkupního práva u nemovitostí
Novela občanského zákoníku navrací spoluvlastníkům nemovitostí zákonné předkupní právo.
Značnou pozornost veřejnosti svého času vzbudila skutečnost, že „nový“ občanský zákoník nepřevzal původní úpravu zákonného předkupního práva spoluvlastníků, které tak k 1. lednu 2014 v zásadě (až na výjimky) zaniklo. Autoři občanského zákoníku odůvodnili zrušení zákonného předkupního práva zejména smluvní volností stran, kdy občanský zákoník ponechává případné zřízení předkupního práva na dohodě spoluvlastníků.
V důsledku přijetí tzv. technické novely občanského zákoníku (zákon č. 460/2016 Sb.) se však s účinností od 1. ledna 2018 zákonné předkupní právo spoluvlastníků vrací do českého právního řádu. Jeho podoba je přitom prakticky stejná jako za původní právní úpravy. Týká se však pouze nemovitostí, zatímco u movitých věcí přijatá novela naopak zákonné předkupní právo spoluvlastníků zcela ruší.
Od 1. ledna 2018 tak bude platit, že pokud spoluvlastník převádí spoluvlastnický podíl na nemovitosti, mají k němu ostatní spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (manžel, rodič, sourozenec, apod.), a to i v případě bezúplatného převodu jako je např. darování. Při porušení předkupního práva se může spoluvlastník, jehož předkupní právo bylo porušeno, domáhat na nabyvateli spoluvlastnického podílu, aby mu podíl nabídl ke koupi za stejných podmínek, za jakých jej nabyl od původního spoluvlastníka. Pokud tak nabyvatel neučiní, lze tuto povinnost vynucovat i soudní cestou.
Přijatá novela tak ve vztahu k nemovitostem představuje návrat zpět před účinnost současného občanského zákoníku. Je však otázkou, zda byl takto výrazný zásah do nedávno rekodifikovaného občanského práva nezbytný, když časté změny právní úpravy mají negativní vliv na právní jistotu osob.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.




