Některé novinky v novele autorského zákona
Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely autorského zákona, která provádí do našeho právního řádu směrnici Evropského parlamentu o kolektivní správě autorského práva. Zmíněná směrnice zavádí přísnější a transparentnější pravidla pro kolektivní správu autorských práv a společný standard pro kolektivní správu napříč členskými státy Evropské unie.
Samotný návrh zákona však přináší mnoho dalších významných změn než pouze v oblasti kolektivní správy, kdy za zmínku stojí především následující:
-
Významnou změnou je podstatné rozšíření licence k architektonickým dílům. Dosavadní zákonná licence se vztahuje pouze k dílům vyjádřeným stavbou, tedy pouze k budově, která byla na základě architektonického projektu postavena. Novela rozšiřuje tuto licenci i na architektonická díla vyjádřená výkresem nebo plánem. Architektonické dílo bude nově možné užít pro účely udržovacích prací nebo změny dokončené stavby v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty architektonického díla, a to jak vyjádřeného stavbou, tak vyjádřeného výkresy a plány.
-
Další změnu přináší novela u zaměstnaneckých děl, kdy výslovně stanoví, že souhlas zaměstnance s převodem výkonu majetkového práva autorského se považuje za neodvolatelný a vztahuje se ke všem dalším případným postoupením. Osoba, na kterou je výkon převeden, se poté pro potřeby autorského zákona bude považovat za zaměstnavatele.
-
Nabyvatelé výhradních licencí se nově budou moci domáhat i přiměřeného zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy za zásah do majetkových práv autorských. Doposud se nabyvatelé výhradního oprávnění nemohli přiměřeného zadostiučinění domáhat vůbec.
-
Novela dále zavádí novou zákonnou licenci pro karikaturu a parodii. Znamená to tedy, že je-li autorské dílo užito pro účely parodie nebo karikatury bez souhlasu autora díla, nejedná se o zásah do autorského práva.
-
Dochází ke změně ustanovení o ukončení statusu osiřelého díla. Osiřelým dílem se rozumí autorské dílo, u kterého není určen autor, nebo je určen, ale není nalezen. Ke změně dochází u způsobu ukončení statusu osiřelého díla samotným autorem, kdy pokud bylo osiřelé dílo užito v souladu se zákonnou licencí pro užití osiřelého díla, může autor ukončit status osiřelého díla oznámením nabyvateli licence k osiřelému dílu, anebo pokud ještě nevznikla zákonná licence, oznámením kolektivnímu správci, který vede seznam osiřelých děl. Status osiřelého díla může samozřejmě zaniknout rovněž v případě, že odpadnou podmínky pro získání statusu osiřelého díla, tedy např. dojde k nalezení autora jinak než oznámením samotným autorem.
Dalším novinkám a změnám v kolektivní správě se budeme věnovat v některém z dalších příspěvků.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



