Některé novinky v novele autorského zákona
Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely autorského zákona, která provádí do našeho právního řádu směrnici Evropského parlamentu o kolektivní správě autorského práva. Zmíněná směrnice zavádí přísnější a transparentnější pravidla pro kolektivní správu autorských práv a společný standard pro kolektivní správu napříč členskými státy Evropské unie.
Samotný návrh zákona však přináší mnoho dalších významných změn než pouze v oblasti kolektivní správy, kdy za zmínku stojí především následující:
-
Významnou změnou je podstatné rozšíření licence k architektonickým dílům. Dosavadní zákonná licence se vztahuje pouze k dílům vyjádřeným stavbou, tedy pouze k budově, která byla na základě architektonického projektu postavena. Novela rozšiřuje tuto licenci i na architektonická díla vyjádřená výkresem nebo plánem. Architektonické dílo bude nově možné užít pro účely udržovacích prací nebo změny dokončené stavby v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty architektonického díla, a to jak vyjádřeného stavbou, tak vyjádřeného výkresy a plány.
-
Další změnu přináší novela u zaměstnaneckých děl, kdy výslovně stanoví, že souhlas zaměstnance s převodem výkonu majetkového práva autorského se považuje za neodvolatelný a vztahuje se ke všem dalším případným postoupením. Osoba, na kterou je výkon převeden, se poté pro potřeby autorského zákona bude považovat za zaměstnavatele.
-
Nabyvatelé výhradních licencí se nově budou moci domáhat i přiměřeného zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy za zásah do majetkových práv autorských. Doposud se nabyvatelé výhradního oprávnění nemohli přiměřeného zadostiučinění domáhat vůbec.
-
Novela dále zavádí novou zákonnou licenci pro karikaturu a parodii. Znamená to tedy, že je-li autorské dílo užito pro účely parodie nebo karikatury bez souhlasu autora díla, nejedná se o zásah do autorského práva.
-
Dochází ke změně ustanovení o ukončení statusu osiřelého díla. Osiřelým dílem se rozumí autorské dílo, u kterého není určen autor, nebo je určen, ale není nalezen. Ke změně dochází u způsobu ukončení statusu osiřelého díla samotným autorem, kdy pokud bylo osiřelé dílo užito v souladu se zákonnou licencí pro užití osiřelého díla, může autor ukončit status osiřelého díla oznámením nabyvateli licence k osiřelému dílu, anebo pokud ještě nevznikla zákonná licence, oznámením kolektivnímu správci, který vede seznam osiřelých děl. Status osiřelého díla může samozřejmě zaniknout rovněž v případě, že odpadnou podmínky pro získání statusu osiřelého díla, tedy např. dojde k nalezení autora jinak než oznámením samotným autorem.
Dalším novinkám a změnám v kolektivní správě se budeme věnovat v některém z dalších příspěvků.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




