Články

Dne 21. 11. 2016 pořádal Spolek českých právníků Všehrd na právnické fakultě Univerzity Karlovy ve spolupráci s Institutem 2080 panelovou diskuzi na téma Paralýza státu. Hosty byli místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala a geolog, filosof a spisovatel Václav Cílek. Během bezmála dvou hodin si mohli návštěvníci z řad studentů i veřejnosti vyslechnout zamyšlení obou hostů nad současnými problémy justice, práva a státu.

Problematika obsazování dozorčích rad akciových společností je záležitostí, která se řeší mnoho let a na mnoha úrovních. Nejvíce diskutovaným tématem je v tomto směru bezesporu vyváženost z pohledu pohlaví, kdy muži v dozorčích radách napříč celou Evropou mají drtivou převahu. Evropská unie i samotné členské státy postupně do svých právních řádů přijímají pravidla, která mají tento problém vyřešit. Mimo to se však s rozmanitostí v dozorčích radách pojí i národnostní diverzifikace či věková limitace členů těchto orgánů.

Letos přijatý zákon o registru smluv (dále jen „ZRS“), přinesl podstatné změny do způsobu uzavírání smluv. Přinášíme informace o základních změnách, které tento zákon přinese do oblasti vědy, výzkumu a inovací, a na jeho základní výjimky vztahující se na tuto oblast.

Dynamika sportu a času si vyžaduje co nejefektivnější a nejrychlejší řízení o záležitostech, které denně zasahují účinkující tohoto specifického prostředí, typicky hráče – kluby. V odvětví sportovního práva je třeba hledat i jiné cesty, jak vyřešit spor, než jen skrze zavedené vnitrostátní soudy. K tomuto účelu slouží nadnárodní instituce, které se hlásí a zmiňují své přednosti právě na základech jako efektivita, rychlost a přesnost. Po Mezinárodní sportovní arbitráži (CAS) je třeba si představit i další instituci, která se stará o soudní spory fotbalového prostředí.

V praxi je možné se setkat se situací, kdy zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému právnímu stavu. Takový stav je samozřejmě vnímán jako velmi nežádoucí, a zákon proto obsahuje řadu institutů, které mu mají předcházet či pomoci k jeho nápravě. Příkladem takového institutu je poznámka rozepře nebo poznámka spornosti.

Spojení peer – to – peer, které v překladu znamená rovný s rovným, ilustruje, že v rámci komunikace jsou si jednotliví uživatelé rovni a vymění si veškeré informace přímo mezi sebou. Z pohledu práva jde o způsob zpřístupňování autorského díla prostřednictvím internetu. Takové sdílení však může provázet zásadní problém, kterým je nedostatečné dodržování autorského zákona.

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku krajského soudu. Podle jeho názoru obec při prodeji obecního pozemku postupovala zákonně, transparentně a nediskriminačně, i když vybrala nabídku, která stanovovala vyšší cenu než cenu obsaženou ve zveřejněném záměru obce. Obec při posuzování výše ceny, za kterou má svůj pozemek prodat, musí postupovat hospodárně a zodpovědně s ohledem na její povinnost rozvoje a péči o majetek.

Druhá část příspěvku dr. Ondrejové se zabývá dalšími spornými otázkami závazkového práva podle nového občanského zákoníku, konkrétně se jedná o problematiku adhezních smluv, obchodních podmínek, promlčecí lhůty a lichvy.

Na rozdíl od předchozí právní úpravy uvedené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, která vylučovala smluvní omezení rozsahu náhrady škody, lze nyní v souladu s posíleným principem autonomie vůle v soukromém právu sjednat omezení odpovědnosti. To se v praxi může projevit i ve vztahu advokát - klient při poskytování právních služeb, avšak pouze za určitých podmínek.

Máme-li se dnes zaměřit na problémové otázky závazkového práva, je třeba předně říci, že občanský zákoník je sice účinný již téměř tři roky, avšak problémů neubývá, ba naopak. Čím více odborných děl vzniká, tím více přibývá problematických oblastí, a to v přímé úměře s množícími se názory dalších a dalších autorů.

Všichni, kteří jsme se někdy učili nějaký cizí jazyk, si asi vzpomeneme na pocity zklamání, kdy nám nějaké slovo přišlo povědomé, připomínalo nám něco v češtině, a nakonec se ukázalo, že jeho význam je zcela odlišný. Odborně se taková slova nazývají falešní přátelé a příkladů, s nimiž se setkáváme v jazyce práva, je bezpočet.

Ústavní soud v tomto roce řešil dvě mediálně sledované (a tragické) kauzy související s provozem dopravních prostředků, které stojí za připomenutí čtenářům Právního prostoru, neboť i oni nepochybně řídí, spolucestují či se jinak účastní silničního provozu.

Občanský soudní řád ve své třetí části, v hlavě druhé upravuje problematiku dokazování v civilním řízení, když dle ustanovení § 120 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Po navržení důkazů je na zvážení soudu, které z navrhovaných důkazů provede. Občanský soudní řád dále demonstrativně jmenuje některé druhy důkazů tak, že za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslechy svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků.

Smyslem příspěvku je srovnání možnosti a vhodnosti úpravy závazkových vztahů při přenechání nemovitostí určených k rekreaci, míněno chalup a chat k dočasnému užívání jinému. V těchto případech lze uvažovat úpravu smluvního vztahu skrze tři podoby úpravy nájemní smlouvy, a to dle obecných ustanovení o nájmu dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) nebo speciálních ustanovení o nájmu bytu a domu dle § 2235 a násl. občanského zákoníku či speciálních ustanovení o ubytovací smlouvě dle § 2326 a násl. občanského zákoníku.

Ústavní soud vydal dne 25. srpna 2015 zajímavý nález. Konstatoval v něm, že smluvní pokuta, sjednaná starostou v kupní smlouvě uzavřené obcí, je platná i přesto, že její sjednání nebylo schváleno zastupitelstvem. Úspěšným stěžovatelem bylo Město Frenštát pod Radhoštěm.

Poslanecká sněmovna v současnosti projednává návrh koncepční novely zákoníku práce. Vstoupí-li v účinnost 1. července 2017, jak je navrhováno, dojde k zásadním změnám v řadě oblastí pracovněprávních vztahů.

Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který nabude účinnosti dne 1. 12. 2016, přinese do oblasti spotřebitelských úvěrů velmi výrazné změny. Novinky se dotknou především nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, a to zavedením zcela zásadních povinností, které budou poskytovatelé nově muset respektovat. Právě těmto změnám a novým povinnostem pro nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů (v článku dále také jako „nebankovní poskytovatel úvěru“ nebo „poskytovatel úvěru“) je věnován tento článek.

V poslední době se lze více než v minulosti setkat s tím, že zaměstnanci mají v práci neomezený přístup k internetu. Tato pro nás zcela přirozená věc však skrývá určitá rizika, která si většina zaměstnavatelů nemusí ani uvědomovat. Na následujících řádcích představujeme příklady takového rizika a také návod, jak se případným nepříjemným situacím vyhnout.

Ondřej Trubač a Petr Bříza, spoluzakladatelé advokátní kanceláře Bříza & Trubač, vědí, jak na to. Se svým konceptem moderní kanceláře uspěli nejen u svých klientů, ale také v žebříčku inovativních právníků. Nejen, že vedou úspěšnou advokátní kancelář, ale věnují se také vedlejším činnostem, jako jsou přednášení, publikace odborné literatury či neziskové aktivity.

Čeští zaměstnanci, kteří byli svým zaměstnavatelem vysláni do zahraničí, mají v porovnání s tamější pracovní silou mnohdy konkurenční výhodu v podobě nižších nákladů na odměnu za práci. To je jeden z důvodů, proč se některé státy Evropské unie rozhodly přistoupit k protekcionistickým opatřením. Na oblast vysílání zaměstnanců do jiného členského státu EU se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (dále jen „Nařízení“), které je přímo aplikovatelné na území České republiky.

Dne 3. listopadu 2016 proběhlo v historických prostorách Vlasteneckého sálu Karolina již desáté slavnostní předávání cen Randovy nadace za nejlepší diplomovou práci.

Druhá část příspěvku Mgr. Martina Fadrného představuje praktický a stručný manuál, jak správně postupovat při procesu zveřejňovaní smluv v registru.

V životě nejsou zcela výjimečné situace, kdy na nějakou dobu potřebujeme někde odložit své věci, a to tak, aby byly v bezpečí a připravené pro další užití. Zcela běžná situace je například návštěva divadla, kde si potřebujeme odložit kabát, nebo odložení kufru v úschovně na nádraží v cizím městě, kde máme při cestách nějaké vyřizování. Nad povahou takovýchto právních jednání se nejspíš nikdo nepozastavuje.

Snažíme se na registr smluv dívat hlavně z praktické stránky, tedy na to, jak vlastně proces kontraktace ve veřejné správě vypadá, a to i z pohledu nového občanského zákoníku. Snažíme se proces kontraktace s klienty ve veřejné správě upravit tak, aby se zákon o registru smluv dal implementovat bez chyb, aby negeneroval právní rizika a aby celý proces byl efektivní z hlediska vynaložené práce, ale i nákladnosti, aby nestál daňové poplatníky příliš peněz a aby byl vůbec uživatelsky přívětivý, a to zejména pro pracovníky veřejné správy, kteří s registrem pracují.

Střet dvou (či více) základních lidských práv a svobod není ničím neobvyklým a dochází k němu dnes a denně. K soudním sporům se velmi často přistupuje u svobody projevu uplatňované médii a u práva na ochranu osobnosti u veřejně známých osob. Podle jakých kritérií soudy postupují při rozhodování o tom, které z těchto dvou základních práv má přednost a proč? Pojďme se na základní zásady pro řešení takovýchto střetů podívat zblízka.