Trestní právo | Petr Glogar | 06.01.2017

Aktuality z trestní odpovědnosti právnických osob, I. část Zdroj: Jiří Šebesta, Právní prostor

Aktuality z trestní odpovědnosti právnických osob, I. část

Již od roku 2012 existuje v České republice zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který podstatným způsobem převrátil chápání postihu v oblasti trestního práva tak, že postižitelná již není pouze individuální fyzická osoba, ale může jí být i obchodní společnost či územně samosprávný celek. Novela, která od 1. prosince 2016 nabyla účinnosti, obsáhla mnohem větší penzum trestných činů, za které může být obchodní společnost, obec či město trestně odpovědné.

Petr Glogar

Petr Glogar

advokát mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal

Petr Glogar

advokát mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal

Úvod do trestní odpovědnosti právnických osob

Pokud jde o zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, vznikla celá iniciativa v návaznosti na situaci v rámci Evropské unie. Na přijetí zákona však měla vliv i doba samotná, kdy začala mít společnost povědomí o oznamování trestných činů a nepravostech, které se dějí ve vysokých patrech politiky. Okolnosti a tlak veřejnosti a neziskových organizací na zákonodárce byly zřejmě značné, a to i s ohledem na zahraničí, neboť v roce 2012 byla Česká republika poslední zemí Evropské unie, kde právní úprava trestní odpovědnosti právnických osob chyběla. Někdy však absence právní úpravy České republice ve vztahu vůči zahraničním investorům pomáhala, neboť tuto úpravu znali ze svých zemí, kde je zpravidla poměrně přísně upravena. Vítali proto absenci právní úpravy u nás. Ani zde se však nakonec odpovědnosti nevyhnuli.

Můžeme se pokusit shrnout důvody pro zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Jedná se o nové druhy různých sofistikovaných aktivit, které jsou spojeny s celou řadou činů, jež můžeme s trestněprávní odpovědností spojovat. Neopominutelná je také skutečnost, že trestní právo disponuje účinnějšími a mnohem důraznějšími prostředky než správní právo, které právnické osoby trestá. Správní právo zná většinou majetkovou sankci, zatímco trestní právo už dovede právnickou osobu zasáhnout mnohem citelněji. Dalším důvodem pro zavedení je i zmiňované vnímání veřejnosti. Je-li určitá právnická osoba trestně odpovědná, vnímá společnost tuto skutečnost velmi odlišně od pouhého stíhání ředitele společnosti. Stejně to samozřejmě vnímají například zadavatelé veřejných zakázek.

Přijetí zákona je rovněž jakýmsi vyplněním mezery v sankcionování mezi právnickou a fyzickou osobou. Do roku 2012 bylo možné trestněprávně postihnout pouze člověka, kdežto nyní lze stíhat i širokou paletu právnických osob. Objevily se samozřejmě i argumenty proti zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Jedním z nich bylo, že trestní právo je prostředkem ultima ratio, čili poslední záchranná brzda pro trestání, neměla by být proto užívána ve všech případech u právnických osob.

V souhrnu lze říci, že nová právní úprava je pro společnost prospěšná, avšak i trestní odpovědnost musí mít určité mantinely, které nesmí být překročeny. Mantinely jsou samozřejmě dány zákonem.

Obecně lze říci, že je možné stíhat právnickou osobu, jejíž jakýkoli výsledek protiprávní činnosti se projeví v České republice, ale i v zahraničí, pakliže k počátečnímu jednání došlo v České republice. Je tedy možno stíhat právnickou osobu se sídlem v České republice, stejně tak jako její odštěpný závod, tedy entitu, která není osobou v právním slova smyslu, ale pouze jakousi její slupkou. Dříve byla nazývána organizační složkou, po účinnosti občanského zákoníku je nově nazývána odštěpný závod. Dále to může být právnická osoba, která na našem území vykonává činnost, aniž by zde měla nějakou entitu, tedy například jde-li o jednorázovou akci zahraniční právnické osoby, která u nás nemá žádné zastoupení. Zmínit je potřeba též přeshraniční dosah. Právnická osoba je trestněprávně postižitelná s výjimkou situace, kdy by trestný čin spáchala v cizině, či se jeho následky projevily v cizině.

Zajímavé je také právní nástupnictví. Pokud by právnická osoba spáchala trestný čin a chtěla se z odpovědnosti vymanit právním nástupnictvím, pak si tímto postupem rozhodně nepomůže. Právnická osoba, na kterou by práva a povinnosti přešla, by trestnímu stíhání byla podrobena.

Česká republika nemůže být trestně odpovědná

Pár slov je potřeba říci i k tomu, kdo je vyloučen z trestněprávní odpovědnosti od počátku. Trestně odpovědnou nemůže být Česká republika. Vyloučeny tak jsou ústřední orgány státní správy, soudy, ministerstva a veškeré složky, které nejsou samostatnou právnickou osobou. Trestně odpovědné nejsou ani územně samosprávné celky při výkonu veřejné moci, tj. obce, kraje, hlavní město Praha a dále organizační složky zřízené těmito subjekty, pokud vykonávají veřejnou moc.

Trestní stíhání je naopak možné v případě kterékoli právnické osoby, kde má obec, kraj nebo stát majetkovou účast, ať už jde o technické služby, vodárny, muzea, knihovny, fakultní nemocnice zřizované státem, nemocnice zřizované krajem, mateřské školky, domovy seniorů apod.

Co je a co není výkon veřejné moci

Pro orgány činné v trestním řízení je dozajista velkým oříškem, co je vlastně výkon veřejné moci a jaká činnost je vykonávána v postavení soukromoprávního subjektu. Právě toto je jeden z důvodů, proč nedochází k trestnímu stíhání obcí a krajů. Neexistuje dostatečně pevný názor akademické obce či dostatečná judikatura ohledně toho, co je výkon veřejné moci a co už postavením soukromoprávního subjektu. Hranice může být mnohdy velmi tenká a státní zástupci se proto do této oblasti prozatím nechtějí příliš pouštět.

Nutno vzít v úvahu, že trestní stíhání obce má velmi negativní konsekvence vzhledem k veřejnosti i ke státní správě (ministerstvu vnitra), pod nějž spadají. Samozřejmě i zde lze najít výjimky. Je-li postavení obce coby soukromoprávního subjektu naprosto zřejmé, pak ji lze trestně stíhat. Nicméně výkon veřejné moci, který je od trestního stíhání oproštěn u obcí v samostatné a přenesené působnosti, je různý.

Výkon veřejné moci v samostatné působnosti představuje například městská policie, kde si dovolím říci, že došlo-li by ke spáchání trestného činu ze strany příslušníka městské policie, obec by patrně trestněprávně odpovědná nebyla. Nevylučuje to ale samozřejmě individuální odpovědnost konkrétního příslušníka městské policie. Pokud jde o přenesenou působnost, může se jednat o dopravní inspektoráty či stavební úřady.

Obec či kraj tedy mohou být trestně odpovědnými, jsou-li v postavení soukromoprávního subjektu. Spáchal-li by trestný čin zaměstnanec nebo osoba ve služebním poměru k jednotce územní samosprávy, například pokud by šlo o pomluvu, zpronevěru či podvod, a zároveň by se jednalo o postavení soukromoprávního subjektu (obce), pak by trestní odpovědnost dopadala nejen na samotnou fyzickou osobu, ale i jednotku územní samosprávy.

Tato pravidla sice platí od roku 2012, ale doposud je pro orgány činné v trestním řízení těžké rozeznat, zda k jednání došlo při výkonu veřejné moci či při soukromoprávním jednání územně samosprávného celku.

Je třeba připomenout, že právnické osoby s majetkovou účastí územně samosprávných celků jsou stíhatelné. Podle většiny názorů se jedná i o tichou společnost, která ze zákona není vyloučena.

Přičitatelnost protiprávního jednání právnické osobě – novinky

Podle platného právního stavu platí, že aby se jednalo o protiprávní čin, musí být spáchán jménem právnické osoby, v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. Existují tedy de facto tři kategorie, které postihují kterékoli jednání, jaké dotyčná osoba v rámci právnické osoby učinila. Po novele však zůstávají kategorie dvě, a to protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti.

Důvodem je skutečnost, že pokud by někdo jednal jen jménem právnické osoby a nikoli v jejím zájmu či v rámci její činnosti, pak by taková společnost neměla být trestněprávně odpovědná. Pokud by tedy někdo jménem právnické osoby spáchal trestný čin a právnická osoba by přitom byla ke spáchání pouze zneužita, nebude trestně odpovědná.

Zmínit lze rovněž to, že stíhatelnosti právnické osoby nebrání, nebylo-li zjištěno, která konkrétní fyzická osoba čin spáchala. Zákon uvádí výjimky, kdy se trestní stíhání nezastavuje, například byla-li do vedoucí pozice nesprávně jmenována určitá osoba, která následně namítne, že do funkce vůbec neměla být jmenována. Ani v tomto případě nemůže být právnická osoba zproštěna odpovědnosti.

Novela mezi osoby, jejichž jednání je právnické osobě přičitatelné, doplnila osobu ve vedoucím postavení. Oproti dosavadnímu stavu však bylo zúženo spektrum lidí, jejichž jednání je právnické osobě přičitatelné. Až samotná praxe ukáže, zda je to tak dobře či nikoli. Spáchala-li by trestný čin například uklízečka, je podle dosavadní právní úpravy možné právnickou osobu stíhat. Právě tomu by po novele mělo být zabráněno. Pokud spáchal zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení trestný čin, je takové jednání přičitatelné právnické osobě, jestliže k němu došlo na základě rozhodnutí či pokynu nadřízeného nebo jestliže osoby zaměstnanci nadřízené neučinily úkony, které je možno po nich spravedlivě požadovat nebo úkony podle jiného právního předpisu (interní dokumenty, etické kodexy apod.). Jsou-li tyto dokumenty přijaty a dodržovány, může se právnická osoba vyvinit. Dá se říci, že se jedná o jakýsi prvek liberace.


Konference Právo ve veřejné správě 2016

Dne 1. listopadu 2016 se v Brně konal již 5. ročník odborné konference Právo ve veřejné správě. Konference tematicky navazuje na odborný kongres PRÁVNÍ PROSTOR a je určena pro zástupce z řad státní správy a samosprávy. Letos vystoupilo 6 přednášejících odborníků z oblasti právní praxe i teorie. Pořadatelem byl právní informační systém CODEXIS pod mediální patronací právního portálu Právní prostor.cz. Více na http://www.pvvs.cz/.

trestní odpovědnost právnických osob novela zákona konference právo ve veřejné správě

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze