Články

Při studiu toho lze získat víc, než se zdá. Své o tom ví i Nikola Krátká, studentka Právnické fakulty Univerzity Karlovy a v současné době i prezidentka ČR mezinárodního spolku studentů práv ELSA. Co studenty motivuje k dobrovolnické práci a seberozvoji? Čím studentské spolky mohou vůbec obohatit naše studium?

Zákon o zadávání veřejných zakázek[1] vstoupil v účinnost před více než třemi měsíci, ovšem již po dvou měsících byla skupinou poslanců předložena první novela[2], jejíž schválení lze vzhledem k okolnostem[3] předpokládat[4],[5]. Ačkoliv sama novela jistě smysl nepostrádá, je na místě ptát se, zda se jedná o systémové řešení, nebo o pouhé oddálení problému a vyřešení pouze nejzávažnějšího nedostatku nové zákonné úpravy.

Vybraný judikát Nejvyššího soudu se věnuje stanovení konkrétního typu odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb za způsobenou újmu na zdraví, a to podle dříve platného občanského zákoníku z roku 1964. Určení konkrétního typu odpovědnosti je přitom pro zdravotnické zařízení klíčové pro posouzení případného nároku pacienta na náhradu újmy na zdraví a může vést ke zcela odlišnému výsledku ve věci.

Dne 3. srpna 2016 se publikace dočkaly dva zbrusu nové přestupkové zákony. Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, společně se zákonem č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, nahrazují dosavadní úpravu.

Text občanského zákoníku se snaží systematicky rozlišovat mezi „dobou“ a „lhůtou“. Je ale toto rozlišení možné i v angličtině? Vystačíme si s výrazy jako „period“ či „time limit“?

Pracovní skupina Evropské komise – Working Party 29 („WP29“) vydala v pátek 16. prosince 2016 první z řady slíbených dokumentů, které mají poskytnout výklad k obecnému nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“).

Tématem příspěvku je ukázat na některé aspekty přínosu F. Weyra pro současnou obecnou právní teorii. Ta spočívá zejména ve formulaci problematiky cestou zevrubně propracovaného nazírání a jednostranně orientovaného pohledu na vnější i vnitřní strukturu normy, prvky, které ji tvoří, jejich druhy a působení představ o nich, včetně jejich vzájemné provázanosti.

I letošní ročník kongresu Právní prostor přinese řadu zajímavých témat. Jedním z nich je postavení elektronické smluvní dokumentace ve světle judikatury a legislativních novinek, které účastníkům přiblíží doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Model BYOD („Bring your own device“, doslova „Přines si své vlastní zařízení“) představuje stále se rozšiřující trend posledních let. Zaměstnavatelé často v zájmu vyslyšení volání svých zaměstnanců po možnosti vykonávat práci prostřednictvím vlastního výpočetního zařízení (PC, tablet, mobilní telefon) umožňují využití osobních zařízení zaměstnanců pro výkon práce jako alternativu ke standardnímu modelu, kdy zaměstnanec vykonává práci na zařízení poskytnutém zaměstnavatelem. Pro bezproblémový přístup k modelu BYOD je však z hlediska firemní bezpečnosti i právního hlediska potřeba splnit řadu požadavků. Je i Vaše společnost připravena přejít k modelu BYOD?

Pokud obecný soud vyzve žalovaného výzvou podle § 114b o.s.ř., aby se vyjádřil k žalobě, a žalovaný tak bez vážného důvodu neučiní[1] rozhodne soud rozsudkem pro uznání. Tímto způsobem soudy postupují již téměř šestnáct let. Ačkoliv rozsudků pro uznání byly vydány již stovky tisíc, donedávna neexistoval jednotný pohled na situace, kdy žalovaný kvalifikovanou výzvu nesplnil z objektivně ospravedlnitelného důvodu nebo se sice k žalobě se ve stanovené lhůtě vyjádřil tak, že ji odmítá, avšak své stanovisko náležitě neodůvodnil a na podporu svých tvrzení neoznačil příslušné důkazy. Touto problematikou, jakož i ústavní konformitou rozsudku pro uznání z důvodu nesplnění výzvy podle § 114b o.s.ř. obecně, se v průběhu roku 2016 opakovaně zabýval Ústavní soud a vydal několik zásadních rozhodnutí, na která chtějí autoři tohoto článku upozornit.

O nejčastějších chybách v uveřejňování smluv jsme vás již informovali v článku Nejčastější chyby v uveřejňování smluv I. Tím ale seznam pochybení při uveřejňování nekončí. S jakými dalšími pochybeními se lze setkat?

Ve druhé části svého příspěvku autor představuje možné rozpory s evropským právem, zabývá se otázkou příslušnosti soudů či širšími souvislostmi požadavku rovnocennosti.

Registr smluv běží už šest měsíců a obsahuje tisíce záznamů a publikovaných smluv. Je čas provést krátké zhodnocení toho, zda jsou publikované smlouvy uveřejněny dle požadavků zákona a jaké jsou nejčastější chyby v uveřejňování.

K tomuto článku mne přiměly v judikatuře objevené peripetie několika studentů, které Česká advokátní komora odmítla zapsat mezi advokátní koncipienty s poukazem na to, že na Paneurópskej vysokej škole v Bratislavě dosažené právní vzdělání, které získali, obsahem a rozsahem neodpovídá českému právnímu vzdělání.

Odstoupit od smlouvy o dílo není tak snadné jako vrátit v obchodě nevhodně koupený dárek. Vyplatí se pozorně zkontrolovat dílo při přebírání a znát své možnosti pro případ, že se na něm vyskytnou vady.

Po desítky let byla obálka s modrým pruhem důvodem nervozity adresáta, označovala totiž ta nejdůležitější podání státních úřadů, která proto byla adresována do vlastních rukou. Po generace tradované rozlišení doručenek na bílou a modrou již odvál čas, o to více je pak třeba prostudovat nejen každou písemnost od soudu, ale i samotnou obálku s jejími „chlopněmi“.

Jedním z nových institutů, které do českého práva přinesla rekodifikace soukromého práva, je správa cizího majetku (§ 1400 až § 1474 obč. zák.).

Dne 7. 9. 2016 schválila Poslanecká sněmovna ČR návrh novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „Zákon“). Dne 19. 10. 2016 byl návrh novely Zákona projednán a schválen Senátem Parlamentu ČR. Novela Zákona navazuje na Směrnici EU 2015/849, o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, kterou mají všechny členské státy EU povinnost implementovat do svého právního řádu do 26. června 2017.

V minulém článku s názvem „Podmínka státního občanství pro výkon povolání notáře – maďarský případ“ jsme se zabývali některými podstatnými argumenty pro a proti tomu, aby výkon povolání notáře v Evropské unii byl podmíněn státním občanstvím státu, na jehož území má být takové povolání vykonáváno. Jak jsem v závěru citovaného článku uvedla, kandidátem na aktivizované řízení pro porušení smlouvy z obdobného důvodu je i sama Česká republika.

Rok 2016 byl z pohledu sporů v oblasti fashion law v Evropě a USA opravdu významný. Byli jsme svědky podstatného posunu v některých dlouholetých sporech a zároveň jsme se dočkali úplně nových kauz a soudních rozhodnutí. Níže přinášíme čtenářům přehled těch nejzajímavějších sporů, jakož i dalších událostí v oblasti fashion law v uplynulém roce, které si jistě zaslouží pozornost.

V souvislosti s nabytím platnosti zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb a jeho účinnosti od 1. prosince 2016 by se měli poplatníci aktivně připravovat na blížící se evidenční povinnost. Jste-li těmi, kterých se evidenční povinnost týká, věnujte pozornost následujícím informacím.

Je obecně přijímáno, že dvacetiletá doba ochrany vynálezů v oblasti farmacie není dostačující. Argumenty jsou zejména značná časová a finanční náročnost výzkumu nových léčiv, přičemž riziko neúspěchu je vysoké, nebo několik let trvající proces uvedení léčiva na trh. Zároveň je po vynálezech, jež zachraňují životy či zlepšují jejich kvalitu, vysoká společenská poptávka. Z těchto důvodů je vytvoření příznivých podmínek ochrany vynálezů důležitým podnětem k dalšímu výzkumu. Takovým motivačním nástrojem je i možnost vydání dodatkového ochranného osvědčení, jež prodlužuje dobu ochrany řešení obsaženého vynálezem.

V zájmu sjednocení rozhodování soudů zaujalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu České republiky stanovisko ke zjišťování možností, schopností a majetkových poměrů povinného v řízení o výživném pro nezletilé děti.

Dne 1. 1. 2017 oslavilo šestnácté narozeniny ustanovení § 114b občanského soudního řádu, které do civilně-procesního předpisu přinesla takzvaná velká novela o. s. ř. (zákon č. 30/2000 Sb. účinný od 1. 1. 2001) a které zavedlo dva „revoluční“ procesní instituty: takzvanou kvalifikovanou výzvu k vyjádření k žalobě (§ 114b odst. 1 o. s. ř.) a ve vztahu k žalovanému sankční fikci uznání nároku (§ 114b odst. 5 o. s. ř.).

V České republice lze společnost s ručením omezeným založit ve srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy velmi levně. Vyplynulo to ze srovnávací studie poradenské společnosti Accace, která pro své zákazníky zakládá firmy v Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Ukrajině.