Občanský zákoník opouští zvláštní způsob jednání v pracovněprávních vztazích
Novela ruší zvláštní způsob jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům.
Ustanovení § 164 odst. 3 občanského zákoníku účinné do 27. února 2017 ukládalo právnickým osobám s kolektivním statutárním orgánem, aby pověřily jednoho člena statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům; při absenci takového pověření tuto působnost vykonával předseda statutárního orgánu. Tato povinnost tak dopadala typicky na představenstva akciových společností a jednatele společností s ručením omezeným, kteří podle společenské smlouvy tvoří kolektivní statutární orgán.
S přijetím občanského zákoníku vypukly spory o to, zda citované ustanovení zakotvuje zvláštní způsob jednání za právnickou osobu vůči zaměstancům, popř. zda tento zvláštní způsob jednání vylučuje „obecný“ způsob jednání za právnickou osobu. Jinak řečeno, požadují-li například stanovy, aby za akciovou společnost jednali společně dva členové představenstva (obecný způsob jednání), musí vůči zaměstnancům jednat vždy jen pověřený člen (zvláštní způsob jednání vůči zaměstnancům)? Tyto nejasnosti mělo odstranit rozhodnutí Nejvyššího soudu, který dovodil, že pověření je speciálním způsobem jednání právnické osoby vůči zaměstnancům a zapisuje se do veřejného rejstříku (sp. zn. 29 Cdo 880/2015). Dle Nejvyššího soudu zákonodárce zřejmě sledoval zvýšení právní jistoty zaměstnanců právnické osoby, neboť splněním této povinosti mělo být postaveno najisto, který člen statutárního orgánu je oprávněn vystupovat jménem právnické osoby v pracovněprávních vztazích. Zmíněné rozhodnutí ovšem bylo podrobeno značné kritice; řada otázek navíc zůstala nevyřešena.
Novela občanského zákoníku (zákon č. 460/2016 Sb.) tak s definitivní platností zrušuje ustanovení upravující zvláštní způsob jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům. Od 28. února 2017 tedy platí i pro jednání vůči zaměstnancům obecná pravidla pro jednání právnické osoby.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: zuzana.durikova@bnt.eu
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
