Občanský zákoník opouští zvláštní způsob jednání v pracovněprávních vztazích
Novela ruší zvláštní způsob jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům.
Ustanovení § 164 odst. 3 občanského zákoníku účinné do 27. února 2017 ukládalo právnickým osobám s kolektivním statutárním orgánem, aby pověřily jednoho člena statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům; při absenci takového pověření tuto působnost vykonával předseda statutárního orgánu. Tato povinnost tak dopadala typicky na představenstva akciových společností a jednatele společností s ručením omezeným, kteří podle společenské smlouvy tvoří kolektivní statutární orgán.
S přijetím občanského zákoníku vypukly spory o to, zda citované ustanovení zakotvuje zvláštní způsob jednání za právnickou osobu vůči zaměstancům, popř. zda tento zvláštní způsob jednání vylučuje „obecný“ způsob jednání za právnickou osobu. Jinak řečeno, požadují-li například stanovy, aby za akciovou společnost jednali společně dva členové představenstva (obecný způsob jednání), musí vůči zaměstnancům jednat vždy jen pověřený člen (zvláštní způsob jednání vůči zaměstnancům)? Tyto nejasnosti mělo odstranit rozhodnutí Nejvyššího soudu, který dovodil, že pověření je speciálním způsobem jednání právnické osoby vůči zaměstnancům a zapisuje se do veřejného rejstříku (sp. zn. 29 Cdo 880/2015). Dle Nejvyššího soudu zákonodárce zřejmě sledoval zvýšení právní jistoty zaměstnanců právnické osoby, neboť splněním této povinosti mělo být postaveno najisto, který člen statutárního orgánu je oprávněn vystupovat jménem právnické osoby v pracovněprávních vztazích. Zmíněné rozhodnutí ovšem bylo podrobeno značné kritice; řada otázek navíc zůstala nevyřešena.
Novela občanského zákoníku (zákon č. 460/2016 Sb.) tak s definitivní platností zrušuje ustanovení upravující zvláštní způsob jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům. Od 28. února 2017 tedy platí i pro jednání vůči zaměstnancům obecná pravidla pro jednání právnické osoby.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: zuzana.durikova@bnt.eu
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
