Platná právní úprava umožňuje, aby si zaměstnanec, který na základě dohodnutých podmínek nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, rozvrhoval pracovní dobu dle své potřeby. Dle znění navrhované novely zákoníku práce nadále platí, že zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem může vykonávat sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám stanoví. Nicméně pro úplnost je nezbytné uvést, že pokud takový zaměstnanec pracuje přesčas, nemá nárok na mzdu nebo na náhradní volno. Novelou je dále ve vztahu k poskytování náhrady mzdy či náhradnímu volnu výslovně stanoveno, že zaměstnanci, který pracuje mimo pracoviště zaměstnavatele podle pracovní doby, kterou si sám stanovuje, nenáleží příplatek za noční práci, práci v sobotu, v neděli či ve svátek a ani za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Nově by měl zaměstnavatel při výkonu práce zaměstnancem mimo pracoviště zaměstnavatele hradit zaměstnanci náklady spojené s komunikací a další náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce. Mezi takové náklady obecně patří poplatky za telefon či internetové připojení. Veškeré náklady však bude zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat, což nevylučuje dohodu zaměstnavatele a zaměstnance na tom, že úhrada nákladů spojených s prací vykonávanou mimo pracoviště zaměstnavatele, bude hrazena paušálně. Zaměstnavatel však tyto náklady nesmí zahrnout do mzdy, platu nebo odměny z dohody.
Zaměstnanec vykonávající práci mimo pracoviště zaměstnavatele má také nově možnost požádat zaměstnavatele o pravidelná osobní setkávání s ostatními členy kolektivu na pracovišti zaměstnavatele. Účelem této úpravy je zejména zajistit zaměstnanci právo zúčastnit se akcí pořádaných zaměstnavatelem, pokud o to projeví zájem a obecně začlenění takového zaměstnance do pracovního kolektivu. Smyslem dané úpravy je snaha o to, aby se zaměstnanec necítil izolovaně, a aby mu neúčast na takových akcích případně nebránila v kariérním růstu.
Zaměstnavatel je v případě situace, kdy zaměstnanec vykonává práci s využitím sítě elektronických komunikací, povinen zajistit zaměstnanci technické a programové vybavení potřebné pro výkon práce. Taková povinnost zaměstnavateli odpadá, pokud zaměstnanec vykonává práci pomocí svého vlastního vybavení. V souvislosti s výkonem práce při využití sítě elektronických komunikací je dle navrhované novely zaměstnavatel povinen zajistit ochranu údajů, které se zpracovávají dálkovým přenosem mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zároveň má však zaměstnanec povinnost chovat se tak, aby chránil data a údaje související s výkonem práce.
Zákonodárce, jak vyplývá z důvodové zprávy, je přesvědčen, že právní úprava práce konané mimo pracoviště zaměstnavatele by měla přispět k jejímu rozšíření a tím případně i k širšímu zapojení například zdravotně postižených zaměstnanců či zaměstnanců pečujících o děti. Na druhé straně zaznívají hlasy, že naopak nová úprava přinese spíše omezení práce z domova, neboť zaměstnavatelům přibudou další administrativní povinnosti. Zda bude mít nová úprava pozitivní či negativní účinek, si tak budeme muset počkat až na to, jak bude uplatňována v rámci pracovněprávních vztahů, respektive jak bude vypadat její definitivní znění, neboť legislativní proces ještě nebyl ukončen.
Diskuze k článku ()