Home office dle novely zákoníku práce
V současné době se v Parlamentu ČR projednává vládní návrh novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a to jako sněmovní tisk č. 903/0. Projednávaná novela reaguje na stav, kdy zákoník práce sice nezakazuje tzv. home office (práci z domova), ale dosud chybí podrobnější úprava tohoto institutu. Vzhledem k tomu, že home office je poslední dobou často zaměstnanci využívaný benefit, nelze než uvítat podrobnější právní úpravu v této oblasti.
Platná právní úprava umožňuje, aby si zaměstnanec, který na základě dohodnutých podmínek nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, rozvrhoval pracovní dobu dle své potřeby. Dle znění navrhované novely zákoníku práce nadále platí, že zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem může vykonávat sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám stanoví. Nicméně pro úplnost je nezbytné uvést, že pokud takový zaměstnanec pracuje přesčas, nemá nárok na mzdu nebo na náhradní volno. Novelou je dále ve vztahu k poskytování náhrady mzdy či náhradnímu volnu výslovně stanoveno, že zaměstnanci, který pracuje mimo pracoviště zaměstnavatele podle pracovní doby, kterou si sám stanovuje, nenáleží příplatek za noční práci, práci v sobotu, v neděli či ve svátek a ani za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Nově by měl zaměstnavatel při výkonu práce zaměstnancem mimo pracoviště zaměstnavatele hradit zaměstnanci náklady spojené s komunikací a další náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce. Mezi takové náklady obecně patří poplatky za telefon či internetové připojení. Veškeré náklady však bude zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat, což nevylučuje dohodu zaměstnavatele a zaměstnance na tom, že úhrada nákladů spojených s prací vykonávanou mimo pracoviště zaměstnavatele, bude hrazena paušálně. Zaměstnavatel však tyto náklady nesmí zahrnout do mzdy, platu nebo odměny z dohody.
Zaměstnanec vykonávající práci mimo pracoviště zaměstnavatele má také nově možnost požádat zaměstnavatele o pravidelná osobní setkávání s ostatními členy kolektivu na pracovišti zaměstnavatele. Účelem této úpravy je zejména zajistit zaměstnanci právo zúčastnit se akcí pořádaných zaměstnavatelem, pokud o to projeví zájem a obecně začlenění takového zaměstnance do pracovního kolektivu. Smyslem dané úpravy je snaha o to, aby se zaměstnanec necítil izolovaně, a aby mu neúčast na takových akcích případně nebránila v kariérním růstu.
Zaměstnavatel je v případě situace, kdy zaměstnanec vykonává práci s využitím sítě elektronických komunikací, povinen zajistit zaměstnanci technické a programové vybavení potřebné pro výkon práce. Taková povinnost zaměstnavateli odpadá, pokud zaměstnanec vykonává práci pomocí svého vlastního vybavení. V souvislosti s výkonem práce při využití sítě elektronických komunikací je dle navrhované novely zaměstnavatel povinen zajistit ochranu údajů, které se zpracovávají dálkovým přenosem mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zároveň má však zaměstnanec povinnost chovat se tak, aby chránil data a údaje související s výkonem práce.
Zákonodárce, jak vyplývá z důvodové zprávy, je přesvědčen, že právní úprava práce konané mimo pracoviště zaměstnavatele by měla přispět k jejímu rozšíření a tím případně i k širšímu zapojení například zdravotně postižených zaměstnanců či zaměstnanců pečujících o děti. Na druhé straně zaznívají hlasy, že naopak nová úprava přinese spíše omezení práce z domova, neboť zaměstnavatelům přibudou další administrativní povinnosti. Zda bude mít nová úprava pozitivní či negativní účinek, si tak budeme muset počkat až na to, jak bude uplatňována v rámci pracovněprávních vztahů, respektive jak bude vypadat její definitivní znění, neboť legislativní proces ještě nebyl ukončen.
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.




