Home office dle novely zákoníku práce
V současné době se v Parlamentu ČR projednává vládní návrh novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a to jako sněmovní tisk č. 903/0. Projednávaná novela reaguje na stav, kdy zákoník práce sice nezakazuje tzv. home office (práci z domova), ale dosud chybí podrobnější úprava tohoto institutu. Vzhledem k tomu, že home office je poslední dobou často zaměstnanci využívaný benefit, nelze než uvítat podrobnější právní úpravu v této oblasti.
Platná právní úprava umožňuje, aby si zaměstnanec, který na základě dohodnutých podmínek nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, rozvrhoval pracovní dobu dle své potřeby. Dle znění navrhované novely zákoníku práce nadále platí, že zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem může vykonávat sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám stanoví. Nicméně pro úplnost je nezbytné uvést, že pokud takový zaměstnanec pracuje přesčas, nemá nárok na mzdu nebo na náhradní volno. Novelou je dále ve vztahu k poskytování náhrady mzdy či náhradnímu volnu výslovně stanoveno, že zaměstnanci, který pracuje mimo pracoviště zaměstnavatele podle pracovní doby, kterou si sám stanovuje, nenáleží příplatek za noční práci, práci v sobotu, v neděli či ve svátek a ani za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Nově by měl zaměstnavatel při výkonu práce zaměstnancem mimo pracoviště zaměstnavatele hradit zaměstnanci náklady spojené s komunikací a další náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce. Mezi takové náklady obecně patří poplatky za telefon či internetové připojení. Veškeré náklady však bude zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat, což nevylučuje dohodu zaměstnavatele a zaměstnance na tom, že úhrada nákladů spojených s prací vykonávanou mimo pracoviště zaměstnavatele, bude hrazena paušálně. Zaměstnavatel však tyto náklady nesmí zahrnout do mzdy, platu nebo odměny z dohody.
Zaměstnanec vykonávající práci mimo pracoviště zaměstnavatele má také nově možnost požádat zaměstnavatele o pravidelná osobní setkávání s ostatními členy kolektivu na pracovišti zaměstnavatele. Účelem této úpravy je zejména zajistit zaměstnanci právo zúčastnit se akcí pořádaných zaměstnavatelem, pokud o to projeví zájem a obecně začlenění takového zaměstnance do pracovního kolektivu. Smyslem dané úpravy je snaha o to, aby se zaměstnanec necítil izolovaně, a aby mu neúčast na takových akcích případně nebránila v kariérním růstu.
Zaměstnavatel je v případě situace, kdy zaměstnanec vykonává práci s využitím sítě elektronických komunikací, povinen zajistit zaměstnanci technické a programové vybavení potřebné pro výkon práce. Taková povinnost zaměstnavateli odpadá, pokud zaměstnanec vykonává práci pomocí svého vlastního vybavení. V souvislosti s výkonem práce při využití sítě elektronických komunikací je dle navrhované novely zaměstnavatel povinen zajistit ochranu údajů, které se zpracovávají dálkovým přenosem mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zároveň má však zaměstnanec povinnost chovat se tak, aby chránil data a údaje související s výkonem práce.
Zákonodárce, jak vyplývá z důvodové zprávy, je přesvědčen, že právní úprava práce konané mimo pracoviště zaměstnavatele by měla přispět k jejímu rozšíření a tím případně i k širšímu zapojení například zdravotně postižených zaměstnanců či zaměstnanců pečujících o děti. Na druhé straně zaznívají hlasy, že naopak nová úprava přinese spíše omezení práce z domova, neboť zaměstnavatelům přibudou další administrativní povinnosti. Zda bude mít nová úprava pozitivní či negativní účinek, si tak budeme muset počkat až na to, jak bude uplatňována v rámci pracovněprávních vztahů, respektive jak bude vypadat její definitivní znění, neboť legislativní proces ještě nebyl ukončen.
Další články
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.




