Změny v úpravě spotřebitelských soutěží od 1. ledna 2017
Od prvního ledna letošního roku došlo ke zrušení zákona o loteriích a právní úpravu hazardních her kompletně převzal zcela nový zákon o hazardních hrách. V důsledku těchto změn tak došlo i ke značné deregulaci tzv. spotřebitelských soutěží, které nyní již nebudou tak striktně omezeny a bude možné je za určitých podmínek pořádat, což je pro jejich potencionální provozovatele bezesporu vítanou změnou. Vzhledem k zakotvení nové definice pojmu hazardní hry bude na druhou stranu nutné být obezřetný za účelem předejití jejího naplnění při provozování spotřebitelských soutěží a vyhnutí se tak regulaci nového zákona.
Jak je známo, tzv. spotřebitelské soutěže byly před lednem 2017 zakázány zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách (dále jen „Zákon o loteriích“), a to pod pokutou až 10 mil. Kč. Od 1. ledna 2017 nicméně nabyl účinnosti nový zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (dále jen „Zákon o hazardu“), který neobsahuje jakoukoliv úpravu spotřebitelských soutěží a zavádí i zcela novou definici pojmu „hazardní hra“. V neposlední řadě přináší i zbrusu novou právní úpravu hazardních her.
Nabytím účinnosti Zákona o hazardu došlo k 1. lednu 2017 ke kompletnímu zrušení Zákona o loteriích, a to včetně všech dosavadních zákazů týkajících se spotřebitelských soutěží, které v něm byly obsaženy a které v novém zákonně o hazardu již nebudou vůbec figurovat. Původní zákaz spotřebitelských soutěží byl totiž dle indikací důvodové zprávy k Zákonu o hazardu nekompatibilní s právem Evropské unie. Skutečnost, že nový Zákon o hazardu spotřebitelské soutěže vůbec nebude upravovat, a dojde tak k částečné deregulaci a rozšíření povolených soutěžních konceptů, je přijímána pozitivně zejména potencionálními provozovateli těchto soutěží, pro které tím odpadají mnohá omezení, kvůli nimž doposud soutěže podobného typu nebylo vůbec možné provozovat.
Spotřebitelské soutěže budou nadále upraveny v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění (dále jen „Zákon o ochraně spotřebitele“), přičemž budou ve smyslu tohoto zákona považovány za obchodní praktiku vůči spotřebiteli. Právní úprava spotřebitelských soutěží se tak definitivně přesune ze Zákona o loteriích do Zákona o ochraně spotřebitele. Spotřebitelské soutěže budou moci být i nadále zkoumány Českou obchodní inspekcí, zda se jimi pořadatel nedopouští tzv. nekalých, klamavých či agresivních obchodních praktik, za což mu bude možné uložit pokutu až do výše 5 mil. Kč. Ve výsledku však dochází ke snížení možného postihu z dosavadních 10 mil. Kč na 5 mil. Kč.
V této souvislosti je však důležité zmínit, že novým Zákonem o hazardu se zavádí zbrusu nová definice „hazardní hry“, na kterou si bude nutné dát pozor v tom smyslu, aby nedošlo k jejímu naplnění a předmětná soutěž tím nespadla do mantinelů právní úpravy Zákona o hazardu. V takovém případě by bylo třeba splnit náročné podmínky tohoto zákona na provozování hazardních her. Za hazardní hru se bude podle nové definice považovat „hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost“. Pro účely této definice se sázkou dle Zákona o hazardu rozumí „sázejícím dobrovolně určené nevratné plnění, které bude porovnáváno s výsledkem hazardní hry, včetně (i) rozdílu mezi nabízenou cenou zboží nebo služby a jejich cenou obvyklou a (ii) částky převyšující cenu za volání nebo odeslání zprávy, kterou dotyčný platí u svého mobilního operátora.“
S ohledem na novou definici hazardní hry tudíž bude třeba věnovat zvýšenou pozornost především tomu, aby charakter spotřebitelské soutěže tuto definici nesplňoval a nebylo tak nutné řídit se právní úpravou nového Zákona o hazardu. Hazardní hry ve smyslu tohoto zákona totiž budou moci provozovat pouze stanovené subjekty, které k tomu budou potřebovat povolení Ministerstva financí. To, že se Zákon o hazardu (účinný od 1. ledna 2017) nebude na spotřebitelské soutěže vztahovat, samozřejmě neznamená, že nebudou podléhat jakékoliv zákonné regulaci.
Zákon o ochraně spotřebitele nicméně žádné jiné nároky na podobu spotřebitelských soutěží nestanoví. Pokud nebude spotřebitelská soutěž naplňovat znaky nekalé, klamavé či agresivní obchodní praktiky, ani definici hazardní hry podle Zákona o hazardu, bude ji možné legálně provozovat bez předchozích omezení. To se vztahuje např. na předchozí limity týkajících se hodnoty nepeněžitých výher zahrnutých do soutěže (ve výši 20 tis. Kč u jednotlivé výhry a 200 tis. Kč u všech výher za jeden kalendářní rok), nebo zákazu výběru výherce slosováním či jiným náhodným výběrem.
Dosavadní omezení se tak dle nové právní úpravy na spotřebitelské soutěže již neuplatní. Od 1. ledna 2017 tak lze spotřebitelské soutěže provozovat s nahodilým výběrem výherců (např. losováním), avšak bez zaplacení sázky, aby nebyla naplněna výše uvedená definice hazardní hry. Půjde tedy zpravidla o soutěže typu „kolo štěstí“, „každá X-tá SMS / každý X-tý volající vyhrává“ apod., které však bude možné pořádat již zcela bez rizika, včetně možnosti zařazování hodnotnějších a tedy i atraktivnějších výher do těchto soutěží.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




