Ostatní

"Z pohledu právníka si především přeji legislativní klid a alespoň čtvrt roku bez jakékoli legislativní změny. Toho se však zřejmě nedočkáme," říká JUDr. Ing. Petra Gříbková, která v dubnu loňského roku získala prestižní ocenění Podnikový právník v kategorii Samostatný podnikový právník.

Vliv na výši hrubého měsíčního výdělku mají nejen délka praxe a město, ve kterém advokátní koncipient pracuje, ale také diplom z konkrétní právnické fakulty, jazyková vybavenost a časová náročnost práce. Vyplynulo to z průzkumu pracovního trhu absolventů právnických fakult, jehož dotazníková část proběhla v posledních týdnech loňského roku. Na otázky odpovědělo 2093 respondentů.

Normativní teorie práva, koncipovaná významným českým právním teoretikem Františkem Weyrem, usilovala o vytvoření skutečné exaktní teorie práva uplatněním normativní metodologie právního poznání, jejímž jádrem byl Kantův a Schopenhauerův kritický idealismus striktně odlišující poznání normativní od kauzálního. Základem Weyrovy teorie práva byla formálně logická konstrukce právní normy a kritická analýza pojmového aparátu vědy o právu.

Jaká je úloha důstojnosti při zdůvodňování lidských práv? Může představovat důstojnost jejich základ, nebo je v tomto kontextu pouhou frází?

Desítky tisíc žen byly za druhé světové války násilím drženy Japonskem v tzv. „stanicích útěchy“, aby poskytovaly sexuální služby a potěšení japonským vojákům. Koncem prosince 2015 Japonsko a Jižní Korea přistoupily k uzavření dohody, která by měla tuto temnou historickou kapitolu navždy uzavřít. Jak se Japonsko vyrovnalo s následky svých skutků? A co dělat tam, kde zákony a soudy nestačí?

Robert Pelikán poté, co se stal ministrem spravedlnosti, výrazně utlumil či dokonce zmrazil několik ambiciózních plánů své předchůdkyně, Heleny Válkové.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace pro roky (2014–2020)“ by mělo vyjadřovat uvědomění a snahu Evropské unie o podporu růstu v oblastech výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI), jakožto klíčového faktoru pro udržení konkurenceschopnosti na světových trzích.[1] Je to snaha, která se však neobejde bez komplikací a nad jednou z nich se chci zamyslet v tomto článku.

Lidská důstojnost je pojmem, se kterým v současné době operují téměř všechny katalogy lidských práv a je nedílnou součástí řady ústav. Přitom jde o pojem vcelku vágní, občas těžko uchopitelný. Každý si totiž pod ním představí něco jiného.

Dokáže současný trh právních služeb pojmout stále se zvyšující počet právníků? Nehrozí jejich „hyperinflace“ bez dostatečné analýzy poptávky trhu, uplatnitelnosti absolventů právnických fakult a vysokoškolského vzdělávání budoucích právníků? Tyto otázky si kladou napříč právnickými profesemi jak absolventi právnických fakult, tak dlouholetí praktici právnických profesí.[1]

Jedno z nejkontroverznějších témat posledních desetiletí týkající se diskriminace na základě sexuální orientace je dárcovství krve z důvodu možnosti přenosu infekce HIV na příjemce.

Lidská důstojnost je v současné době pojmem nadmíru aktuálním a snaha o její naplnění jakožto přirozené, imanentní hodnoty každého jednotlivce se stále více dostává do popředí zájmu celé západní společnosti, Spojených států amerických nevyjímaje.

Závěr roku a začátek toho nového vždy svádí k bilancování – a nejinak je to i v mém případě. Bilancovat by se však nemělo jen proto, aby se bilancovalo, neboť minulost se stává brzy nezajímavou – a nejinak je to v právu a justici.

V České republice v současnosti působí zhruba 450 právníků, kteří jsou členy Unie podnikových právníků, což je přibližně stejný počet jako souhrn všech notářů. Unie podnikových právníků, která letos oslavila 25 let své existence, je dobrovolný spolek, sdružující podnikové právníky jako jednotlivce a také celé firmy.

Dočasné vyloučení ruských atletů z mezinárodních soutěží je podle mého názoru nutným krokem na cestě k očištění světové atletiky od dopingu. Zároveň si myslím, že Rada Mezinárodní atletické federace (IAAF) zvolila nejúčinnější prostředek, který v konečném důsledku nejlépe ochrání čisté sportovce, byť mohou v důsledku tohoto rozhodnutí v této chvíli někteří z nich nespravedlivě trpět.

JUDr. Jakub Harašta je asistentem a externím doktorandem na Ústavu práva a technologií, kde se věnuje kybernetické bezpečnosti. V rámci výzkumu působí v současné době i jako guest research fellow na Haifské univerzitě v Izraeli. Na právnické fakultě Masarykovy university vyučuje povinný kurz Právní informatika, v rámci kterého se snaží přemýšlet i o tom, jak co spravit. A údajně je poměrně hodně co spravovat, nejen ze strany právních informačních systémů, ale i ze strany státu a přístupu k právu obecně.

JUDr. Jakub Harašta je asistentem a externím doktorandem na Ústavu práva a technologií, kde se věnuje kybernetické bezpečnosti. V rámci výzkumu působí v současné době i jako guest research fellow na Haifské univerzitě v Izraeli. Na právnické fakultě Masarykovy university vyučuje povinný kurz Právní informatika, v rámci kterého se snaží přemýšlet i o tom, jak co spravit. A údajně je poměrně hodně co spravovat, nejen ze strany právních informačních systémů, ale i ze strany státu a přístupu k právu obecně.

Rok 2015 nepřinesl žádné významné zemětřesení na poli české legislativy, jako tomu bylo před dvěma lety v souvislosti s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Dle prozatímních odhadů vše nasvědčuje tomu, že ani v roce 2016 nás žádné obrovské změny nečekají. Nicméně v letech 2015 a 2016 jsme se dočkali, resp. ještě se dočkáme několika zajímavých a důležitých legislativních změn.

Soudní rozhodnutí nebo judikát či judikatura jsou pojmy, které se vyskytují v českém právním názvosloví dlouhodobě. Odkazů na “konstantní”, “ustálenou” či “dlouhodobou” judikaturu je ve všech českých právních textech nepočítaně. Navazujícím problémem jsou samotná zveřejňování soudních rozhodnutí. V praxi jsou stále většinou používána soudní rozhodnutí v upravené formě, která jsou publikována v oficiálních, neoficiálních listinných sbírkách. Převažující formou se v poslední době stala publikace elektronická.

S ministrem pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierem o boji proti korupci, nežádoucích pozměňovacích návrzích poslanců a senátorů, ochraně zaměstnaných matek, ale i fotbalových Bohemians.

Jádrem lidské důstojnosti je svobodné rozhodování člověka o svém životě. Úmluva o lidských právech a biomedicíně v článku 2 stanoví, že zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy. Principy autonomie vůle a přednosti blaha lidské bytosti však čelí silnému vlivu „veřejných zájmů“. Jakou roli zaujímá lidská důstojnost při střetu mezi základními právy jednice a veřejným zájmem? Je lidská důstojnost pouze omezitelné základní právo, nebo jde hodnotu, která naopak omezení základních práv vytyčuje jasné hranice?

Ve čtvrtek 19. listopadu 2015 se v historických prostorách Vlasteneckého sálu pražského Karolina uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků letošního ročníku soutěže Randovy nadace o nejlepší diplomovou práci z právní oblasti, které se tradičně účastní studenti právnických fakult v České republice.

V poslední době se čím dál častěji zdravotníci setkávají s požadavkem rodiček odnést si po porodu domů placentu. Důvodem je nejčastěji zájem rodičů využít placentu pro nestandardní a dosud v širším měřítku nezavedené účely, např. pro výrobu různých prostředků ovlivňujících pozitivně laktaci či imunitní systém matek a novorozence.

Hovořit v dnešní době o Mezinárodní federaci fotbalových asociací (FIFA) pozitivně není snadné. Korupční obvinění vznášející se nad jejím předsedou Seppem Blatterem a mnohými dalšími to téměř ani neumožňují. Přesto existují případy, kdy i FIFA samotná zanechala pozitivní odkaz. V případě Bosny a Hercegoviny se jí na sportovní úrovni podařilo změnit během pár měsíců to, o co mezinárodní společenství na úrovni státní usiluje již dlouhá léta.

Dnes Vám budu povídat o zákonu o kybernetické bezpečnosti. Jako obvykle, jak se tomu u nás stává, zákon o kybernetické bezpečnosti nabyl účinnosti 1. ledna 2015 a prováděcí předpisy k němu byly vydány někdy mezi Mikulášem a Štědrým dnem 2014, což nebylo úplně ideální. Některé záležitosti se řeší doposud, zejména určování tzv. významných informačních systémů.

Spolek českých právníků Všehrd pořádal dne 25. 11. 2015 v rámci cyklu vzdělávacích přednášek, diskuzí a workshopů panelovou diskuzi na téma prosazování protikorupční legislativy. Pozvání přijali ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, senátor Parlamentu České republiky Václav Láska a Jiří Skuhrovec z Rekonstrukce státu.