Ostatní

Lidská důstojnost je v současné době pojmem nadmíru aktuálním a snaha o její naplnění jakožto přirozené, imanentní hodnoty každého jednotlivce se stále více dostává do popředí zájmu celé západní společnosti, Spojených států amerických nevyjímaje.

Závěr roku a začátek toho nového vždy svádí k bilancování – a nejinak je to i v mém případě. Bilancovat by se však nemělo jen proto, aby se bilancovalo, neboť minulost se stává brzy nezajímavou – a nejinak je to v právu a justici.

V České republice v současnosti působí zhruba 450 právníků, kteří jsou členy Unie podnikových právníků, což je přibližně stejný počet jako souhrn všech notářů. Unie podnikových právníků, která letos oslavila 25 let své existence, je dobrovolný spolek, sdružující podnikové právníky jako jednotlivce a také celé firmy.

Dočasné vyloučení ruských atletů z mezinárodních soutěží je podle mého názoru nutným krokem na cestě k očištění světové atletiky od dopingu. Zároveň si myslím, že Rada Mezinárodní atletické federace (IAAF) zvolila nejúčinnější prostředek, který v konečném důsledku nejlépe ochrání čisté sportovce, byť mohou v důsledku tohoto rozhodnutí v této chvíli někteří z nich nespravedlivě trpět.

JUDr. Jakub Harašta je asistentem a externím doktorandem na Ústavu práva a technologií, kde se věnuje kybernetické bezpečnosti. V rámci výzkumu působí v současné době i jako guest research fellow na Haifské univerzitě v Izraeli. Na právnické fakultě Masarykovy university vyučuje povinný kurz Právní informatika, v rámci kterého se snaží přemýšlet i o tom, jak co spravit. A údajně je poměrně hodně co spravovat, nejen ze strany právních informačních systémů, ale i ze strany státu a přístupu k právu obecně.

JUDr. Jakub Harašta je asistentem a externím doktorandem na Ústavu práva a technologií, kde se věnuje kybernetické bezpečnosti. V rámci výzkumu působí v současné době i jako guest research fellow na Haifské univerzitě v Izraeli. Na právnické fakultě Masarykovy university vyučuje povinný kurz Právní informatika, v rámci kterého se snaží přemýšlet i o tom, jak co spravit. A údajně je poměrně hodně co spravovat, nejen ze strany právních informačních systémů, ale i ze strany státu a přístupu k právu obecně.

Rok 2015 nepřinesl žádné významné zemětřesení na poli české legislativy, jako tomu bylo před dvěma lety v souvislosti s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Dle prozatímních odhadů vše nasvědčuje tomu, že ani v roce 2016 nás žádné obrovské změny nečekají. Nicméně v letech 2015 a 2016 jsme se dočkali, resp. ještě se dočkáme několika zajímavých a důležitých legislativních změn.

Soudní rozhodnutí nebo judikát či judikatura jsou pojmy, které se vyskytují v českém právním názvosloví dlouhodobě. Odkazů na “konstantní”, “ustálenou” či “dlouhodobou” judikaturu je ve všech českých právních textech nepočítaně. Navazujícím problémem jsou samotná zveřejňování soudních rozhodnutí. V praxi jsou stále většinou používána soudní rozhodnutí v upravené formě, která jsou publikována v oficiálních, neoficiálních listinných sbírkách. Převažující formou se v poslední době stala publikace elektronická.

S ministrem pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierem o boji proti korupci, nežádoucích pozměňovacích návrzích poslanců a senátorů, ochraně zaměstnaných matek, ale i fotbalových Bohemians.

Jádrem lidské důstojnosti je svobodné rozhodování člověka o svém životě. Úmluva o lidských právech a biomedicíně v článku 2 stanoví, že zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy. Principy autonomie vůle a přednosti blaha lidské bytosti však čelí silnému vlivu „veřejných zájmů“. Jakou roli zaujímá lidská důstojnost při střetu mezi základními právy jednice a veřejným zájmem? Je lidská důstojnost pouze omezitelné základní právo, nebo jde hodnotu, která naopak omezení základních práv vytyčuje jasné hranice?

Ve čtvrtek 19. listopadu 2015 se v historických prostorách Vlasteneckého sálu pražského Karolina uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků letošního ročníku soutěže Randovy nadace o nejlepší diplomovou práci z právní oblasti, které se tradičně účastní studenti právnických fakult v České republice.

V poslední době se čím dál častěji zdravotníci setkávají s požadavkem rodiček odnést si po porodu domů placentu. Důvodem je nejčastěji zájem rodičů využít placentu pro nestandardní a dosud v širším měřítku nezavedené účely, např. pro výrobu různých prostředků ovlivňujících pozitivně laktaci či imunitní systém matek a novorozence.

Hovořit v dnešní době o Mezinárodní federaci fotbalových asociací (FIFA) pozitivně není snadné. Korupční obvinění vznášející se nad jejím předsedou Seppem Blatterem a mnohými dalšími to téměř ani neumožňují. Přesto existují případy, kdy i FIFA samotná zanechala pozitivní odkaz. V případě Bosny a Hercegoviny se jí na sportovní úrovni podařilo změnit během pár měsíců to, o co mezinárodní společenství na úrovni státní usiluje již dlouhá léta.

Dnes Vám budu povídat o zákonu o kybernetické bezpečnosti. Jako obvykle, jak se tomu u nás stává, zákon o kybernetické bezpečnosti nabyl účinnosti 1. ledna 2015 a prováděcí předpisy k němu byly vydány někdy mezi Mikulášem a Štědrým dnem 2014, což nebylo úplně ideální. Některé záležitosti se řeší doposud, zejména určování tzv. významných informačních systémů.

Spolek českých právníků Všehrd pořádal dne 25. 11. 2015 v rámci cyklu vzdělávacích přednášek, diskuzí a workshopů panelovou diskuzi na téma prosazování protikorupční legislativy. Pozvání přijali ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, senátor Parlamentu České republiky Václav Láska a Jiří Skuhrovec z Rekonstrukce státu.

Dnes Vám budu povídat o zákonu o kybernetické bezpečnosti. Jako obvykle, jak se tomu u nás stává, zákon o kybernetické bezpečnosti nabyl účinnosti 1. ledna 2015 a prováděcí předpisy k němu byly vydány někdy mezi Mikulášem a Štědrým dnem 2014, což nebylo úplně ideální. Některé záležitosti se řeší doposud, zejména určování tzv. významných informačních systémů.

Demokratické principy, svoboda, humanita a zejména odvaha postavit se za ně. V duchu těchto hodnot se 17. listopadu nesl slavnostní večer, na němž byly předávány Ceny Jana Opletala.

Pracovní trh. Místo, kde se střetává poptávka po práci s její nabídkou. Na získání odpovídajícího pracovního místa má vliv celá řada okolností a faktorů, které se mohou projevit i v ohodnocení pracovního výkonu. Pro značnou část domácností představují mzda, plat a jiné odměny za práci jediný významný zdroj příjmu, a proto se klade na rozbor trhu velký důraz v ekonomických i sociálních souvislostech.

Prameny islámského práva jsou především Korán (svatá kniha muslimů) a sunna (tradice o skutcích a výrocích proroka Mohameda).

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi se netýká Chrámu sv. Víta a je třeba říci, že i v mezinárodních diskusích je velmi obtížně komunikovatelné, z jakého důvodu. Je to jediný kostel v České republice, u kterého stát usoudil, že je třeba, aby zůstal v jeho vlastnictví.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi se netýká Chrámu sv. Víta a je třeba říci, že i v mezinárodních diskusích je velmi obtížně komunikovatelné, z jakého důvodu. Je to jediný kostel v České republice, u kterého stát usoudil, že je třeba, aby zůstal v jeho vlastnictví.

Činnost finančního arbitra? "Nejde jen o právní posouzení sporu, ale někdy až o boj s navrhovateli, resp. jejich neochotou chápat a připustit vlastní pochybení," říká Mgr. Monika Nedelková, která je v úřadu více než čtyři roky. Institut finančního arbitra funguje od roku 2003 jako mimosoudní orgán řešení sporů mezi spotřebiteli a finančními institucemi.

Je známo, že ze zákona je právnické vzdělání vyžadováno u pěti povolání. Úspěšné dokončení právnické fakulty je zapotřebí pro práci advokáta, notáře, exekutora, soudce a státního zástupce. Co ale další profese, ke kterým je orientace v právu nezbytná nebo minimálně velmi prospěšná?

Velké emoce v posledních týdnech vzbuzuje mezi restituenty takzvaná „restituční tečka“. Tu by měla přinést novela zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě). Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ) a další související zákony, včetně stěžejního zákona o půdě, je v současnosti předložen ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Novela předpokládá, že by měly restituce dostat červenou od 1. července 2018.

Možnost navštívit sídlo Úřadu vlády se nenaskytne každý den. Studenti Právnické fakulty Univerzity Karlovy však měli díky Spolku českých právníků Všehrd možnost toto jedinečné místo navštívit a navíc při této příležitosti debatovat o aktuálních otázkách s předsedou Legislativní rady vlády a ministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem.