Rozhovor: Petra Gříbková - Legislativního klidu se ani letos nedočkáme
"Z pohledu právníka si především přeji legislativní klid a alespoň čtvrt roku bez jakékoli legislativní změny. Toho se však zřejmě nedočkáme," říká JUDr. Ing. Petra Gříbková, která v dubnu loňského roku získala prestižní ocenění Podnikový právník v kategorii Samostatný podnikový právník.
Začátek nového roku vnáší každoročně do právního řádu celou řadu novinek. Jaké nejdůležitější změny přinesl 1. leden 2016?
Změn je jako každý rok hodně a záleží, z jakého pohledu je chcete hodnotit. Vyjma tolik diskutovaných daňových změn (např. zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě, zvýšení částky osvobozených důchodů, povinnosti podávat daňové přiznání elektronicky, zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků, kontrolní hlášení, atd.), můžeme určitě zmínit také zákon č. 400/2015 Sb., o státním rozpočtu České republiky pro rok 2016, zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření (tzv. II. pilíře), novelu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v rámci které došlo mimo jiné k rozšíření o úpravu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, nebo novelu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, která kromě jiného obsahuje změnu v pojetí a vymezení dálnic a silnic a jejich kategorizací, navazující úpravu nejvyšších dovolených rychlostí, nebo úpravu problematiky nakládání s odtaženými motorovými vozidly, resp. jejich vraky.
Mezi další legislativní novinky s účinnosti od ledna 2016, které stojí za upozornění a mediálnímu zájmu trochu unikly, patří např. novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, jenž se mimo jiné snaží reagovat na tolik kritizovanou formu pracovního poměru na dobu určitou pro pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, nebo novela zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, v rámci které kromě jiného dochází ke sjednocení terminologie s novým občanským zákoníkem a zavádí se fikce doručení ve správním řízení osobám hlášeným k trvalému pobytu na adrese sídla ohlašovny, příp. novela zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, jejímž předmětem je nastavení dlouhodobě udržitelného mechanismu financování čistých nákladů, který zajistí poskytování základních poštovních služeb v požadované kvalitě a množství.
Očekáváme v následujících měsících účinnost či přijetí nějakých zásadních zákonů či novel stávajících zákonů?
Z pohledu právníka si především přeji legislativní klid a alespoň čtvrt roku bez jakékoli legislativní změny. Toho se však zřejmě nedočkáme, neboť plán legislativních prací vlády pro rok 2016, čítající přes 60 stran textu a pořadových tabulek, nám na klidu příliš nepřidá.
V tomto směru lze očekávat přijetí nového zákona o zadávání veřejných zakázek a s ním souvisejících prováděcích předpisů (nařízení vlády a vyhlášky), nebo tolik diskutovaného zákona o (elektronické) evidenci tržeb. Čím dál tím hlasitěji se rovněž hovoří o novele zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, kde je z pohledu korporátní praxe vnímána stále řada problémů, jež si vyžadují novelizační úpravu, a to ať již jde o opětovný problém s existencí souběhu funkcí, nejednoznačnosti otázky kogentnosti / dispozitivnosti ustanovení zákona, či např. formulační nejasnosti v záležitostech jednání jediného společníka.
V závěru roku bychom se mohli dočkat také novely zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, kterou začnou poslanci projednávat již příští měsíc, společně např. s novelou vodního zákona č. 254/2001 Sb. Své proměny by se měl letos dočkat také zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, avšak na účinnost této novely si budeme muset počkat do roku následujícího.
Osobně jsem pak zvědavá na nový zákon o elektronické sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který je momentálně zařazen na program lednové schůze Poslanecké sněmovny k projednání v prvním čtení.
Bude se dubnový kongres Právní prostor věnovat těmto legislativním novinkám?
Ano, letošní program kongresu bude, stejně jako tomu bylo v jeho uplynulých ročnících, sestaven tak, aby reflektoval vybraná témata, která odborná právní veřejnost aktuálně diskutuje. Proto na něm nebude chybět problematika veřejných zakázek, ve vztahu k připravovanému zákonu o zadávacích řízeních, registr smluv a jeho dopady na povinné subjekty, přestupková tématika v trestním bloku, nové aspekty ochrany spotřebitele či aktuální problémy a otázky justice v tradičním závěrečném bloku kongresu.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



