Legislativní novinky 2016

Rok 2015 nepřinesl žádné významné zemětřesení na poli české legislativy, jako tomu bylo před dvěma lety v souvislosti s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Dle prozatímních odhadů vše nasvědčuje tomu, že ani v roce 2016 nás žádné obrovské změny nečekají. Nicméně v letech 2015 a 2016 jsme se dočkali, resp. ještě se dočkáme několika zajímavých a důležitých legislativních změn.

řídící partner, PricewaterhouseCoopers Legal s.r.o., advokátní kancelář

Elektronická evidence tržeb

V roce 2016 bude na základě nové legislativy s největší pravděpodobností spuštěn systém elektronické evidence hotovostních tržeb za prodej zboží a služeb (EET). Umožnit by měl rychlou komunikaci mezi podnikateli a Finanční správou. Každá hotovostní tržba tak bude pro podnikatele v okamžiku zaplacení zaevidována prostřednictvím internetu v centrálním datovém uložišti Finanční správy. Jako potvrzení bude zaslán zpět unikátní kód, který podnikatel uvede na účtenku. Cílem tohoto nového opatření je boj proti krácení daní tím, že obchodník nepřizná část tržeb. Administrativa však naroste i těm poctivým.

Nový zákon o veřejných zakázkách

Nová úprava veřejných zakázek v České republice přinese opravdu mnoho změn, vesměs pozitivních. Mezi ně patří například možnost hodnocení týmu dodavatele, vypuštění povinnosti rušení zadávacího řízení při jedné nabídce nebo znovu zavedení ekonomické kvalifikace. Tou bude podmínka, že minimální roční obrat uchazeče o zakázku nebude moci přesahovat dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

Naopak za sporný může být považován tzv. zjednodušený režim zadávání veřejných zakázek, kterým se rozumí specifický druh zadávacího řízení umožňující zadávání definovaného okruhu služeb. Zjednodušený režim bude možné použít pro zadávání zejména služeb v oblasti zdravotní péče a sociální péče, právních služeb, služeb souvisejících s vězením, služeb v oblasti veřejné bezpečnosti a záchranné služby, ale i např. hotelových a restauračních služeb či poštovních služeb. Základním znakem tohoto režimu jsou pak rozsáhlé modifikace zadávacího řízení, které nemusí být nutně transparentní.

Registr smluv

V polovině roku 2016 začne platit očekávaný protikorupční zákon o registru smluv. Obce, kraje i stát budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním registru, který bude zřízen a veden Ministerstvem vnitra. Tato povinnost se bude vztahovat na veškeré smlouvy nad 50 tisíc Kč bez DPH a zároveň se jí budou muset řídit firmy, ve kterých mají kraje či obce většinový podíl. Výjimku z tohoto pravidla dostaly například obce 1. a 2. stupně, společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze (např. ČEZ).

Smlouvy, které úřad nebo státní firma nezveřejnění v registru, budou od poloviny roku 2017 neplatné. Dohled nad zveřejňováním smluv by měl podle senátní úpravy návrhu zákona získat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Dotčené úřady a státní firmy pak budou mít přesně rok na to, aby veškeré smlouvy řádně zveřejnily v centrálním registru smluv.

Zákon o jednorázovém příspěvku

Pomalý růst mezd a nízká inflace v předchozích letech zapříčiní pravděpodobně minimální nárůst důchodů v roce 2016. V reakci na něj vydala poslanecká sněmovna nový zákon o jednorázovém příspěvku. Na základě tohoto zákona bude v únoru 2016 vyplacen důchodcům jednorázový příspěvek v hodnotě 1200 Kč. Zákon si tak klade za cíl zlepšení finanční situace důchodců.

Novela stavebního zákona

Novela stavebního zákona přinese zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Cílem novely je zavedení systému, který bude vyžadovat pouze jedno rozhodnutí o povolení stavby. V souvislosti s novelou stavebního zákona bude třeba také novelizovat některé prováděcí předpisy a vyhlášky, které se zákonem souvisejí. Změny by měly přijít ve třetím čtvrtletí roku 2016

Ohlédnutí za legislativními novinkami 2015

Služební zákon

K prvnímu dni roku 2015 vstoupil do účinnosti mediálně velmi propíraný zákon o státní službě, který představuje novou komplexní úpravu organizace státní služby a má sloužit k jejímu odpolitizování a profesionalizaci. Stěžejním bodem je zavedení nových právních poměrů mezi státními zaměstnanci (úředníky) a správními úřady. Tento zákon zavádí nový typ právního vztahu, kterým je služební poměr, který by za určitých podmínek měl být aplikovatelný na státní zaměstnance, a který nebude podřízen zákoníku práce. Jeho úprava je soustředěna právě do služebního zákona.

K zavedení služebního poměru do praxe došlo až od července 2015, kdy se začaly „překlápět“ pracovní závazky do služebních poměrů. U vedoucích zaměstnanců došlo k tomuto překlopení automaticky. U ostatních (řadových) zaměstnanců, vykonávajících činnosti spadající pod tento zákon, dojde při splnění zákonných podmínek k překlopení do služebního poměru na základě rozhodnutí vydaného příslušným státním orgánem, a to pouze za předpokladu, že o to jednotliví zaměstnanci požádali do konce srpna. Pokud státní zaměstnanec o přijetí do služebního poměru v této lhůtě nepožádal, bude pokračovat dále v pracovním poměru, nejdéle však do poloviny roku 2017, kdy takový pracovní poměr zanikne ze zákona.

Zákon o veřejných zakázkách

V březnu nabyla účinnosti technická novela zákona o veřejných zakázkách. S půlročním zpožděním tak došlo k částečnému přiblížení naší legislativy v této oblasti evropským směrnicím, dle kterých bude sepsán nový zákon o veřejných zakázkách, který by měl vstoupit v účinnost v průběhu roku 2016.

Tato technická novela již zavádí některé nové prvky, jako například rozšíření počtu hodnotících kritérií u veřejných zakázek, zvýšení limitu na zadávání víceprací z 20 % na 30 % nebo také zrušení povinnosti rušit zadávací řízení v případě jediné nabídky.

Kurzarbeit

Novela zákona o zaměstnanosti zavedla mimo jiné příspěvek v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeit. Opatření má zaměstnancům společností, které pro ně dočasně nebudou mít práci, zajistit po dobu výpadku příjem ve výši nejméně 70 % mzdy. Zaměstnavatel bude hradit 50 % a stát dalších 20 %. Systém kurzarbeitu vychází z německého vzoru a má zabránit propouštění během dočasného poklesu zakázek. Kurzarbeit bude určen podnikům, které kvůli hospodářské krizi, přírodní katastrofě nebo třeba ekonomicko-politickým sankcím nebudou mít pro své zaměstnance práci na plný úvazek a nebudou jim ani moci přidělit práci v rozsahu nejméně 20 % stanovené týdenní pracovní doby.

Příspěvek bude udělovat na žádost zaměstnavatele přímo vláda, která bude každou jednotlivou žádost schvalovat. Žádost bude muset obsahovat mimo jiné podrobný popis důvodů, počet dotčených pracovníků, výhled překonání krizové situace a popis již provedených opatření. Důležitý je také závazek zaměstnavatele, že zaměstnance nepropustí.

Novela občanského soudního řádu a exekučního řádu

Novela občanského soudního řádu, která se týká pravidel pro exekutory, má mimo jiné zabránit prodeji domu dlužníka kvůli malému dluhu nebo zavést povinné pořizování videozáznamu z exekucí. Novela také rozšiřuje a upřesňuje seznam věcí, které již nebude možné při exekuci zabavit a rozšiřuje okruh příjmů, z nichž se provádí exekuční srážky. S účinností od září 2015 nebude možné kvůli malému dluhu do 30 tisíc korun prodat dům či byt dlužníka, v němž má nahlášen trvalý pobyt. Výjimku tvoří dluhy z výživného či trestné činnosti dlužníka. Obecně budou muset exekutoři postupovat tak, že při exekuci nejprve obstaví bankovní účty a provedou srážky ze mzdy. Teprve pokud tato opatření nebudou stačit, lze prodat movité a nemovité věci. Při exekucích prováděných v bydlišti dlužníka pak bude vždy povinně pořizován videozáznam. Dosud byl záznam pořizován pouze tehdy, pokud o to dlužník požádal.

Zpravodajské služby

Novela zákona o zpravodajských službách rozšiřuje pravomoci zpravodajských služeb, které nově mohou žádat o další informace telekomunikační operátory a také Finanční správu České republiky, čímž je prolomeno tzv. daňové tajemství.

Co se týká operátorů, nyní by měly zpravodajské služby obdržet kompletní údaje včetně informací o tom, komu příslušná telefonní čísla patří. Generální finanční ředitelství pak bude muset poskytnout informace o správě daní, odmítnout bude smět pouze v případě, že by to ohrozilo jejich výběr. Díky dalšímu omezení bankovního tajemství se zpravodajské služby nově dostanou i k některým informacím od bank, které byly doposud chráněny.

Zákon o přestupcích

Pokud pojedete příliš rychle nebo špatně zaparkujete, má úřad nově až dva roky na to, aby váš přestupek projednal. V minulosti zákon o přestupcích neumožňoval projednat přestupek v případě, že od něj uplynul déle než rok. Novela zákona zavádí nové ustanovení, na základě kterého bude možné tuto lhůtu v určitých případech přerušit. Konečná lhůta bude stanovena na dva roky. Novela zákona o přestupcích je účinná od října 2015.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči - část III.
Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči

Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči - část III.

O možných škodách na zdraví vzniklých pacientům v souvislosti s opatřením Ministerstva zdravotnictví, které pozastavilo poskytovatelům zdravotních služeb poskytování preventivní péče.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu