Články s tagem: zdravotnické právo

K 1. lednu 2019 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění,[1] která zavádí zcela nový systém úhrad zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních zdravotních služeb.

Článek se zabývá problematikou zásahů do integrity člověka a soudním přivolením coby právním důvodem opravňujícím v určitých situacích zákrok narušující integritu vykonat. Analyzuje pojetí integrity a nejasnosti či rozpory, které může přinášet, a zvažuje, zda lze za zásah do ní považovat i ukončení probíhajícího působení na tělo či mysl dotčené osoby. Posléze se zabývá předpoklady pro související soudní rozhodování a kritérii, jimiž se má řídit.

Soudní dvůr EU vydal dne 21. listopadu 2018 významné rozhodnutí týkající se úhrad off-label použití léčivých přípravků. Z rozhodnutí vyplývá, že členské státy mohou stanovit úhradu léčivého přípravku též pro indikaci, která není uvedena v rozhodnutí o registraci, i když je takové použití motivováno čistě ekonomickým důvodem.[1]

Ministerstvo zdravotnictví v návaznosti na účinnost povinné elektronické preskripce připravilo novelu[1] zákona o léčivech[2], jejímž cílem je především legislativní zakotvení informačního systému elektronického receptu („systém eRecept“) a úprava lékového záznamu pacienta, který umožňuje, mj. i lékařům a lékárníkům, nahlížení do údajů v systému v souvislosti s předepsanými a vydanými léčivými přípravky pacientovi.

Druhý ročník festivalu Noc fakulty se odehraje ve středu 7. listopadu 2018 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Festival je otevřen všem návštěvníkům, kteří mají zájem o právo a s ním související obory. Ve formě paralelně probíhajících přednášek, seminářů, workshopů a diskuzí bude pětatřicet hostů probírat aktuální a zajímavá právní témata jako je surogační mateřství, právo ve virtuální realitě, prostituce v antickém Římě, právo módního průmyslu, právnická etika nebo medicínské právo.

V květnu loňského roku vydalo plénum Ústavního soudu zásadní nález, jímž zrušilo část právní úpravy úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění - a to uplynutím 31. prosince 2018.

Problematika ochrany osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů („nařízení GDPR“) v oblasti klinického hodnocení je vysoce diskutovaným tématem. Tím více, že absentuje konkrétní zákonné ustanovení nebo alespoň relevantní metodika pro tuto oblast.

V červenci letošního roku vstoupila v platnost vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 137/2018 Sb. novelizující vyhlášku č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, kterou se podstatně změnila právní úprava vedení zdravotnické dokumentace.

Stanoví se úhrada léčivých přípravků až podle pravomocné, nebo již podle předběžně vykonatelné základní úhrady jejich referenční skupiny? Tato na první pohled nezajímavá otázka formulovaná „suchou právničinou“ má podstatný význam pro výši úhrady léčivých přípravků z veřejného zdravotního pojištění i případných doplatků, a tedy i pro pojištěnce, kteří dotčené léčivé přípravky potřebují k léčbě jejich onemocnění, a potažmo pro nás všechny.

Úhradová vyhláška je označení pro podzákonný právní předpis vydávaný každoročně Ministerstvem zdravotnictví na základě § 17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Úhradovou vyhláškou se stanoví výše bodu, výše úhrad hrazených služeb a některá regulační omezení. Se značným zjednodušením se dá říci, že úhradovou vyhláškou se stanoví, kolik může zdravotnické zařízení vykázat zdravotních úkonů, které budou hrazeny ze zdravotního pojištění, tedy kolik může vykázat práce, která bude zdravotnickému zařízení proplacena.

Tento článek se zabývá institutem informovaného souhlasu, zásadního právního i etického institutu v oblasti medicíny, tentokrát zejména z pohledu jeho etymologie, jeho ontologického statusu, jeho normativní síly a konečně i z hlediska jeho charakteru jako komunikačního aktu.

V nedávné době proběhla Českou republikou kauza matky, kterou chtěl lékař za pomoci policie násilím odvést od kojence hospitalizovaného na jednotce intenzivní péče. Část této situace byla zachycena na video a jeho zveřejnění na sociálních sítích vyvolalo poměrně bouřlivé reakce odborné i laické veřejnosti. Vzhledem k aktuálnosti daného tématu jsem si dovolila sepsat krátký právní rozbor k této situaci.

Dne 1. září 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních. V návaznosti na tuto změnu bylo nutné provést také novelizaci vyhlášky č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, aby její znění odpovídalo zákonné úpravě. Proto byla dne 28. prosince 2017 ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 470/2017 Sb. s účinností od 1. ledna 2018, která novelizuje vyhlášku č. 39/2005 Sb.

Příspěvek se zabývá právem na soukromí a jeho ochranu při poskytování zdravotní péče z pohledu práva veřejného, avšak s ohledem na interdisciplinaritu zdravotnického práva jsou pojednány základní otázky důvěrnosti vztahu pacient–lékař též z hlediska právní úpravy zakotvené v občanském zákoníku.

Cílem tohoto příspěvku je objasnění významu clinical guidelines v oblasti právní odpovědnosti pro určení náležité odborné úrovně poskytování zdravotních služeb. Úvodem příspěvku je pojednáno o významných subjektech, jež clinical guidelines vydávají, stejně tak jako o jejich druzích, a to nejen v České republice, ale i v Německu a Velké Británii. Následuje pasáž osvětlující úskalí určování náležité odborné úrovně poskytování zdravotních služeb podle clinical guidelines. Závěrem je naopak pojednáno o jejich přínosech.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v posledních měsících opakovaně informuje veřejnost o svém záměru zpřístupnit asistovanou reprodukci (ART) osobám bez partnera. Zdůvodňuje to lidskými právy a demografickou situací. Článek je analýzou vyslovených důvodů a možných konsekvencí.

Příspěvek se zabývá institutem tzv. dříve vyslovených přání, přičemž zahrnuje jak některé právní, tak i některé etické problémy. Zejména se soustředí na otázky, které ještě v české odborné literatuře nebyly řešeny.

Jak je již známo, v květnu 2017 bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno finální znění dvou nových nařízení EU zcela nově regulujících sektor zdravotnických prostředků. Tato nařízení vstoupí v účinnost až v roce 2020 a 2022. Již nyní však někteří významní aktéři jako MedTech Europe, britský regulátor MHRA nebo české Ministerstvo zdravotnictví uveřejňují průvodce novou úpravou. Je tedy na místě si položit otázku, jaký dopad na trh budou nová nařízení mít.

Příspěvek představuje podrobný právní rozbor postavení psychoterapie a psychoterapeutů z hlediska platného českého práva. Pozornost je věnována různým druhům psychologických a podobných služeb na trhu. Obsažen je i přehled psychologických povolání v právním smyslu.

Za prvních 14 dní (quasi)povinné elektronické preskripce předepsalo 11 tisíc zdravotnických zařízení a 23 tisíc lékařů 1.702.755 eReceptů, z nichž 87 % vydalo 2 670 lékáren. Jaké další kroky v digitalizaci poskytování zdravotních služeb je nutno očekávat?

Ve druhé části článku se autorka zabývá další problematickou situací související s dříve vysloveným přáním, a to možným střetem mezi vůlí pacienta a jeho blízkých.

Příspěvek se zabývá jednotlivými aspekty institutu dříve vysloveného přání, jehož existenci předpokládá Úmluva o lidských právech a biomedicíně, a rovněž jeho implementací v rámci české právní úpravy. Příspěvek se podrobněji zaměří na možnou kolizi dříve vysloveného přání a svobody náboženského vyznání a pokusí se navrhnout řešení těchto situací de lege ferenda.

Problémy spojené s nízkou porodností jsou již dlouhou dobu celospolečenským tématem, které v kontextu vývoje moderních biomedicínských technologií úzce souvisí s metodami asistované reprodukce, zejména umělého oplodnění, které je v rámci diskurzu považováno za jedinou spolehlivou léčbu neplodnosti. Nehovoří se však příliš o tom, že s jeho realizací je spojeno mnoho etických a právních otázek, které souvisejí s nerespektováním integrity a důstojnosti lidského embrya.

Často kupujeme přípravky, které slibují zázračné účinky na naše zdraví. Jak ale rozpoznat skutečný léčivý přípravek od pouhého doplňku stravy, který i přes veškeré sliby mnohdy nepřinese více než obyčejný bonbón?

Na základě jasnější specifikace samotného pojetí kaplanství v oblasti zdravotnictví a analýzy jeho současné podoby i právního zakotvení v České republice přináší článek jak vymezení otevřených a dosud právně neřešených otázek spojených s tímto kaplanstvím, tak návrhy na koncepční podobu nové právní úpravy, zejména ve zdravotnickém právu.