Nález se nevztahuje ke společnému osvojení, které občanský zákoník umožňuje pouze manželským, tedy heterosexuálním párům. Jde jen o individuální adopci jedním osvojitelem, kterou zákon připouští jako spíše výjimečnou možnost.
Dnešní nález tedy přímo nedopadá ani na situace, kdy registrovaný partner chce osvojit partnerovo dítě. V případě individuální adopce totiž dochází ze zákona k zániku příbuzenského poměru mezi dítětem a jeho biologickým rodičem či rodiči.
"Napadeným zákonným ustanovením, kterým byla jedna skupina osob zcela nedůvodně vyloučena z možnosti osvojení dětí, dochází ve svých důsledcích k zásahu do jejich lidské důstojnosti," uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. V nálezu ovšem zdůraznil, že preference manželství v obecné rovině je v souladu s ústavou, a to vzhledem k jeho nezastupitelné společenské roli.
ÚS podle Šimíčka nemůže zavírat oči před proměnami rodinného soužití. "Na druhé straně však zdůrazňuje, že nespatřuje sebemenší rozumný důvod, pro který by i on sám měl k erozi tradičního pojetí rodiny a její funkce jakkoliv aktivně přispívat," uvedl Šimíček.
ÚS přezkoumával právní úpravu na základě konkrétního sporu. Muž žijící v partnerství požádal radnici Prahy 13 o zařazení mezi osvojitele. Úřad to s odkazem na zákon odmítl, stejně postupoval i pražský magistrát. Muž podal žalobu, soud ale řízení přerušil a obrátil se na ústavní soudce - nechtěl totiž aplikovat zákon, o jehož ústavnosti má pochybnost. Nyní se městský soud k případu vrátí.
"Jsem šťasten, určitě je šťastný i náš klient, a myslím si, že všechny organizace, které se podílely na přípravě celého toho procesu k tomu, abychom to dostali k Ústavnímu soudu," řekl právník Petr Kalla, který muže zastupoval ve správním řízení.
Právní úprava znemožňující registrovaným partnerům individuální adopci byla dlouhodobě terčem kritiky některých organizací na ochranu lidských práv a dalších iniciativ. Dnešní nález už přivítala například Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD).
ÚS nebyl zcela jednotný. S nálezem nesouhlasil soudce Vladimír Sládeček. Dílčí výhrady k odůvodnění měli Ludvík David, Jaromír Jirsa a Jiří Zemánek.
Jako první země na světě uzákonilo registrované partnerství osob téhož pohlaví v roce 1989 Dánsko a v roce 2001 Nizozemsko jako první stát umožnilo sňatky homosexuálních párů a zároveň adopce dětí. V Evropě mohou registrovaní partneři společně adoptovat děti také například v Belgii, Británii, Španělsku nebo skandinávských zemích.
Od loňského roku mohou homosexuálové uzavřít manželský sňatek také ve všech státech USA, před tím tuto možnost zakazovalo 14 států. Český zákon o registrovaném partnerství platí od července 2006.
Diskuze k článku ()