Mohlo by se zdát, že veškerá témata vyvstávající v souvislosti s veřejnými zakázkami již byla probrána v předchozích ročnících, opak je ale pravdou. I tentokrát se celodenní program užitečnými informacemi a poznatky z praxe jenom hemžil. V úvodním slovu bylo proklamováno, že letos se posluchači opravdu nudit nebudou a lze zhodnotit, že tento organizátorský záměr byl naplněn s plnou parádou.
Hlavním programem provázel ostřílený moderátor Tomáš Drahoňovský, po jeho boku se vystřídalo na 14 neméně zkušených řečníků a na konci dne přišel i kouzelník – zlatý hřeb programu Richard Nedvěd. Odpolední výstupy panelistů byly proloženy předáváním cen v soutěži Neplejtvák oceňující nejtransparentnější zadavatele roku 2019. Hlavním cílem soutěže je především inspirovat zadavatele a ukázat, že to lze dělat i jinak a není třeba vždy soutěžit jen o cenu, hodnotícím kritériem je tzv. zIndex.[1]
Po úvodní zdravici, jež zazněla z úst Kateřiny Koláčkové (ředitelky společnosti OTIDEA avz s.r.o.), Juraje Bugala (místopředsedy Úradu pre verejné obstarávanie), Jana Řehounka (poslance PČR) a Ireny Bartoňové Pálkové (viceprezidentky HK ČR), následovaly 3 přednáškové bloky věnované elektronizaci, zadávání na kvalitu a veřejným zakázkám malého rozsahu.
Snad žádná konference zasvěcená tématu veřejných zakázek nepomíjí problematiku elektronizace a elektronických nástrojů - a ani letošní Otidea nebyla z tohoto pohledu výjimkou. U příležitosti tohoto „evergreenu“ se u řečnického pultíku vystřídali postupně Stanislav Bogdanov (zástupce Ministerstva pro místní rozvoj ČR), který svůj příspěvek věnoval stále živému tématu národního elektronického nástroje NEN. Následoval příspěvek Jiřího Šimona s názvem „Dvakrát měř … a pak zadávej“, o přípravě zadávacích řízení financovaných z operačních programů a nákupních dovednostech hovořil Radek Toman z Fyzikálního ústavu AV ČR, a blok elektronizace pak lehce kriticky na účet NENu uzavřel Jan Zahálka - zakladatel společnosti re-medical.
25. září, tedy v předvečer konference, prošel 1. čtením v PSP ČR zákon o právu na digitální služby, který velmi pokrokově kreuje právo člověka být obsloužen v digitálním světě. Co nás s touto novou právní úpravou čeká, jaké změny nastanou, pokud zákon projde celým legislativním procesem či kdy v Česku nastane „digitální revoluce“ osvětlil Zdeněk Zajíček (ICT Unie).
Druhým programovým blokem se jako pomyslná červená nit vinula otázka: Jak hodnotit na kvalitu a je to v Česku vůbec možné?. Na úvod k tomuto před plný sál předstoupil Martin Koníček - vedoucí odboru kanceláře ředitele Krajského úřadu Jihomoravského kraje, který přinesl živý důkaz, že postup společensky odpovědného zadávání v českém prostředí skutečně možný je. Praktický návod, proč hodnotit kvalitu veřejných zakázek a jak na to, poté ve společné prezentaci přinesli Petr Jelínek a Roman Novotný ze společnosti 4E consulting.
Obsahovou náplní příspěvku Lukáše Klee (Klee consulting) - odborníka mj. na smluvní standardy FIDIC - bylo ve zkratce shrnutí toho, co má veřejný investor dnes k dispozici z hlediska smluvních standardů a po čem, případně kam může v této souvislosti sáhnout.
Po obědové pauze přišla na řadu třetí část programu - řeč byla konkrétně o zakázkách malého rozsahu. Praktické zkušenosti s jejich zadáváním na příkladu zkušeností města Jičín demonstrovala Lenka Hollerová, na kterou navázal Jiří Skuhrovec (Econlab z.s.) - zastupující pohledu na problematiku veřejných zakázek očima neziskových organizací. Oba se zapojili i do následné panelové diskuze, v rámci které po jejich boku usedli ještě Jan Holický (zástupce Prahy 6), Marek Zelenka (Oživení.cz) a Pavel Franc (Frank Bold Advokáti). Po vyčerpání časové dotace vyhrazené v programu pro tuto debatu, se řečníci i posluchači přesunuli do jídelních prostor hotelového sálu, kde pokračovali ve žhavých debatách, výměnách názorů a zkušeností do pozdních odpoledních hodin.
Byť je otázka položená v podtitulu konference povahy řečnické, dovolím si přesto odpovědět. Ve světě veřejných zakázek jsme toho od roku 2016, kdy nabyl účinnosti zákon o VZ, zažili hodně, ale rozhodně ne vše. Vždy nás něco překvapí, je stále co vymýšlet, kam se posouvat a nad čím filosofovat. Avšak co konkrétně to bude, si povíme za rok třeba u příležitosti 11. ročníku konference Otidea.
Série kritérií, jež analyzují, zda jsou při zadávávání VZ dodržována všechna pravidla, zohledňující množství zadávaných zakázek, četnost jejich rušení či např. stanovisko antimonopolního úřadu. Ceny byly udělovány ve 2 kategoriích - Velký zadavatel (1. místo obdržel Státní pozemkový úřad) a Malý zadavatel (1. místo obdržela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR).[1]
Diskuze k článku ()