Nejvyšší správní soud řešil ve věci sp. zn. 4 Afs 221/2015 situaci, kdy byl příjemci dotace vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši celé dotace za to, že nedodržel termín pro zaslání roční zprávy o činnosti s účetní závěrkou po ukončení projektu, jak mu ukládalo rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Podle judikatury Nejvyššího správního soudu nikoliv každé porušení povinnosti stanovené v rozhodnutí o poskytnutí dotace představuje neoprávněné použití prostředků odůvodňující uložení odvodu. Finanční orgány se však vůbec nezabývaly otázkou, zda příjemce dotace poskytnuté peněžní prostředky řádně využil. Přitom o této skutečnosti mezi účastníky řízení nebylo sporu.
Dále s přihlédnutím k okolnosti, že k tomuto porušení došlo až po faktickém naplnění účelu dotace a že šlo o ryze administrativní pochybení, neměl Nejvyšší správní soud pochyb, že jde o natolik marginální pochybení, že za něj povinnost zaplatit odvod pro porušení rozpočtové kázně uložit nelze, natož ve výši celé přidělné dotace.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()