Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) z. č. 549/1991 o soudních poplatcích jsou od poplatku osvobozeny řízení ve věcech vzájemné vyživovací povinnosti rodičů dětí. Avšak i v těchto případech je třeba rozhodnout k návrhu některého z účastníků o osvobození od placení soudních poplatků, a to zejména za situace, kdy řízení spěje do dokazování znaleckými posudky a tedy k vyměření zálohy spojené s vypracováním znaleckého posudku, případně kdy je třeba rozhodnout o ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů.
Co se týče řízení o žalobě zletilého dítěte o stanovení či úpravě vyživovací povinnosti ve vztahu k některému ze svých rodičů, pak se zpravidla jedná o nárok někoho, kdo nemá jiný příjem, než výživné a nedisponuje žádným majetkem. V takovém případě není rozhodování o osvobození od placení soudních poplatků, případně o ustanovení zástupce, složité.
Složitějším se stává rozhodování za situace, kdy zletilé dítě, požadující výživné, disponuje jistým majetkem, nezřídka nabytým právě za pomoci či přičiněním jeho rodičů. Typickým příkladem může být stavební spoření či podobný finanční produkt, kdy smluvní stranou je zletilé dítě, avšak závazek fakticky hradí rodiče, případně byt, který rodiče v rámci vypořádání zaniklého společného jmění manželů darují svému dítěti či akcie dítěti převedené třeba jako dar k narozeninám.
Žadatel o osvobození od soudních poplatků tedy není nemajetný, avšak majetek, kterým disponuje, mu nenese okamžitý výnos a dal by se označit jako investiční. Plný benefit vlastnictví takových věcí se projeví až v budoucnu. Okamžitý prodej či inkaso výnosů by mohl žadateli osvobození od soudních poplatků poskytnout dostatek finančních prostředků, avšak na druhou stranu by to znamenalo výrazný zásah do budoucí životní úrovně takového žadatele.
Zažitá judikatura v tomto směru mnoho vodítek neposkytuje, neboť vždy a za všech okolnosti judikáty zdůrazňují, že každou žádost o osvobození od soudních poplatků je třeba posuzovat individuálně podle konkrétních majetkových poměrů toho, kterého žadatele.
Pokud je žadatel o osvobození od soudního poplatku akcionářem, pak je třeba detailně posoudit, zdali akcie, kterými žadatel disponuje, přináší žadateli nějaký výnos a jaké výši. Dále pak by mělo následovat posouzení tržní hodnoty těchto akcií a možnosti jejich zobchodovatelnosti. Takové hodnocení by nemělo postrádat prognózu vývoje cen těchto akcií s přihlédnutím k volné či omezené převoditelnosti.
U finančních produktů typu stavebního či životního investičního pojištění je třeba brát v úvahu otázku, kdy bude tento finanční produkt ukončen, s jakým výnosem, jaké jsou následky spojené s předčasným ukončením smlouvy toho kterého finančním produktu a podobně. Po žadateli nelze spravedlivě požadovat výběr naspořené částky za situace, kdy by mohl přijít o benefit, který nastupuje až po dodržení sjednané doby trvání finančního produktu. Na druhou stranu na rozhodování o osvobození od placení soudních poplatků by měl vliv například fakt, že bylo nebo v brzké době má být, žadateli vyplaceno plnění z investičního životního pojištění, například při dožití osmnáctého roku věku.
Ani vlastnictví nemovitosti nemusí znamenat, že osvobození od placení soudních poplatků nebude přiznáno. Žadatel je sice vlastníkem nemovitosti, avšak tato nemovitost může být zatížená, například věcným právem ve prospěch rodinných příslušníků či jinou právní závadou a může činit výnos takové nemovitosti prakticky nulovým. Pouhý fakt, že žadatel je vlastníkem nemovitosti nemůže vést k závěru, že nesplňuje podmínky pro osvobození od placení soudních poplatků.
Je-li žadatel o osvobození od soudního poplatku např. vlastníkem bytu, pak je pro posouzení podstatné, zda v tomto bytě sám žije, zda jej pronajímá a s jakým výnosem. Důležitou informací mohou být též vyčíslené náklady spojené s užíváním bytu, zejména je-li využíván žadatelem společně s jedním z rodičů společně s informací, kdo takové náklady nese.
Jak je již uvedeno výše, zažitá judikatura hovoří o nutnosti individuálního posouzení každé žádosti. Přesto je možné učinit obecný závěr, že samotná skutečnost, že žadatel o osvobození od placení soudních poplatků disponuje majetkem třeba i značné hodnoty, neznamená, že by jeho osobní situace v době posuzování žádosti o osvobození od placení soudních poplatků neumožňovala přiznání osvobození od placení soudních poplatků, případně i ustanovení právního zástupce, pokud se ukáže, že by získání prostředků bylo podmíněno prodejem věcí ve vlastnictví žadatele, předčasným ukončením smluv či jiným způsobem, který by znamenal zjevně nepřiměřený zásah do majetkových poměrů žadatele. Pokud bychom přijali výklad opačný, nelze vyloučit, že by žadatel raději na svoji soudní ochranu rezignoval a výživné oželel, než by přišel o majetek, který by mu zajišťoval lepší životní standard do budoucna. Tato možnost je pak zejména u osob nedávno dosahujících zletilosti jistě nežádoucí.
Diskuze k článku ()