JUDr. Bc. Klára Rücklová

„Člověk je zrozen k vzájemné pomoci,“ řekl Lucius Annaeus Seneca. To je i heslem Nadačního fondu Advokáti dětem, který vznikl ke konci roku 2013, a dosud podpořil 62 dětí, přispěl na 8 projektů a předal více než 600.000 Kč. Na naše otázky odpovídala předsedkyně správní rady nadačního fondu Zuzana Dvořáková, která je zároveň jeho ředitelkou.

Rozhovor s RNDr. Ivanou Hexnerovou o téměř čtvrtstoletí existujícím oblíbeném školícím centru a seminářích, které nabízí.

Revoluci v právním vnímání zvířat přinesl do českého právního řádu nový občanský zákoník ve svém ustanovení § 494. Podle něj má živé zvíře zvláštní význam a hodnotu jako smysly nadaný živý tvor a nově již není věcí, ustanovení o věcech se použijí pouze v rozsahu, ve kterém to neodporuje povaze zvířete.

Vláda se v programovém prohlášení zavázala k přijetí legislativního řešení oznamování korupce a ochrany jejich oznamovatelů. Při Radě vlády pro koordinaci boje s korupcí vznikla pracovní komise, která se legislativním řešením v rámci expertní skupiny od začátku letošního roku zabývá.

Zatímco v letech minulých se mezinárodní konference, kterou pořádá Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zabývala mezioborovým whistleblowingem či vztahem profesionálního sportu a pracovního práva, v roce letošním nabídla na dvacet příspěvků zabývajících se do jisté míry Popelkou na českém trhu práce, oblastí atypických forem zaměstnání.

Ve dnech 21. – 22. dubna 2015 proběhl v Seči u Chrudimi pátý ročník odborného kongresu Právní prostor, jenž lze již tradičně označit za úspěšný. Stejně jako předchozí ročník, i ten letošní nabídl nejen mnohoznačný podtitul, tentokráte „(Ne)možné podoby práva“, ale přilákal též velmi zajímavým programem a brilantním výběrem přednášejících.

Již popáté se na dvě stě účastníků sešlo v kongresovém hotelu Jezerka v Seči u Chrudimi, aby se zamysleli nad možnými a nemožnými podobami práva. Kongres Právní prostor 2015 má za sebou první blok přednášek, který tvořily příspěvky právnických „celebrit“ z oboru trestního práva.

Ve čtvrtek 16. dubna 2015 se již počtvrté předávala ocenění Podnikový právník 2015. Tradičním vyhlašovatelem je Unie podnikových právníků ČR, která v letošním roce slaví již čtvrtstoletí své existence.

Unie podnikových právníků ČR, o.s., vyhlásila již čtvrtý ročník ocenění Podnikový právník 2015. Cílem udílení těchto ocenění, a to hned v několika kategoriích, je propagovat a popularizovat práci podnikových právníků a posilovat jejich dobré jméno a společenský význam, s důrazem na odbornost, etiku a povýšení kvality právního vědomí ve společnostech, organizacích a orgánech, kde vykonávají svoji profesi.[1]

JUDr. Robert Neruda, Ph.D., partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners a vedoucí týmu právníků zaměřeného na právo hospodářské soutěže a veřejné podpory, vystoupí na kongresu Právní prostor 2015 s tématem Soukromé vymáhání soutěžního práva (nejen náhrada škody způsobená kartelem). Na toto téma dnes přinášíme i pět otázek a odpovědí doktora Nerudy na ně.

Po loňském úspěšném odmoderování kongresu Právní prostor 2014 vsadili pořadatelé letoštního ročníku, tedy Právního prostoru 2015, na Michala Vávru, brněnského advokáta a soudního tlumočníka německého jazyka. A nejen pořadatelé se opět těší na svěží vítr, kterým Michal Vávra při moderování napíná plachty.

Právo cestovního ruchu sice netvoří ucelené právní odvětví, avšak JUDr. PhDr. René Petráš, Ph.D., se mu věnuje již několik let. Host kongresu Právní prostor 2015, jehož tématem je právě právo cestovního ruchu, působí na Ústavu právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zabývá se však také problematikou menšinových práv - tu si necháme na příštích pět otázek, dnes však přinášíme "pětku" k právu cestovního ruchu.

Předseda Komise pro rekodifikaci civilního procesu a místopředseda Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Roman Fiala odpovídal na otázky týkající se plánované rekodifikace civilního procesního práva. Toto téma bude i předmětem jeho příspěvku na odborném kongresu Právní prostor 2015, který se koná již za tři týdny.

Profesor Vladimír Smejkal vystoupí na dubnovém kongresu Právní prostor 2015 s tématem "Kybernetická kriminalita - fenomén dneška" a o kybernetické kriminalitě právě vydává novou knihu. Je tedy více než zřejmé, čeho se bude dnešních pět otázek týkat.

Letošní pražský Job Fair Kontakt 2015 se konal již tradičně v prostorách tzv. bazénu Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Studenti tak měli unikátní příležitost setkat se ve dnech 17. a 18. března se zástupci předních advokátních kanceláří, na své si přišli též zájemci o práci ve státní správě.

JUDr. Jakub Morávek, Ph.D. působí na Katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty UK v Praze, věnuje se advokátní praxi a je též členem Komise k whistleblowingu (k ochraně oznamovatelů korupce) předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí - a právě whistleblowing je tématem následujících pěti otázek a odpovědí.

Na přednášku, kterou pořádala organizace studentů práv ELSA Praha u příležitosti ELSA Day, mě přivedl zejména zájem o přednášející, kteří pro mě byli zárukou, že půjde o přednášku velmi zajímavou a kvalitní. To se ve středu 26. listopadu na půdě pražské právnické fakulty, v prostorách legendární „stovky“, také potvrdilo.

Jak vykládat zákon bez judikatury? To bylo téma příspěvku JUDr. Filipa Melzera, Ph.D., LL.M. na konferenci Nové soukromé právo, která se konala minulé úterý v Clarion Congress Hotelu v Praze. Odborná konference přivítala velkou řadu odborníků z řad akademiků i osob z praxe, aby zodpověděli nejpalčivější otázky, které s aplikací nového občanského zákoníku vyvstávají.

Na začátku stál nápad, který Jakub Mráček prezentoval na soutěži Social Innovation Camp v listopadu 2013. Jakub se inspiroval v Lotyšsku, kde funguje obdobný projekt ManaBalls (v překladu Můj hlas). Myšlenka Zákonomatu na SIC zvítězila a získala základní finanční podporu na počáteční rozvoj projektu. Po jednom roce dobrovolnické práce nyní běží základní a funkční verze Zákonomatu na webu www.zakonomat.cz.

V posledních letech jsou korupce a její potírání často diskutovaným tématem, na Slovensku pak zejména v kontextu tzv. kauzy Gorila[1]. Jde o největší slovenský korupční skandál, který začal již v prosinci 2011 únikem tajného dokumentu Slovenské informační služby s krycím názvem Gorila. Ten naznačoval silné korupční jednání ve slovenské politice.

Na otázky týkající se služebního zákona odpovídala Mgr. Kateřina Valachová, Ph.D., náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. Vystudovala obor právo na Masarykově univerzitě v Brně, doktorský program v oboru správní právo ukončila na stejné univerzitě v roce 2006. Je též ředitelkou Sekce Legislativní rady vlády. V minulosti působila jako právnička, vedoucí právního odboru Kanceláře veřejného ochránce práv v Brně a jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu Parlamentu ČR.

Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D., vystudovala práva, politologii a žurnalistiku v Brně. Začínala jako novinářka a dále se věnovala právu v legislativním odboru Kanceláře poslanecké sněmovny PČR. Od roku 2008 působila jako ředitelka legislativního odboru na Ministerstvu spravedlnosti, kde se podílela na přípravách nového občanského zákoníku a předpisů s ním souvisejících. V současnosti pracuje jako ředitelka Kabinetu vedoucího Úřadu vlády České Republiky a dále se věnuje přednášení a osvětě občanského zákoníku.

Univerzitní profesor a odborník v oblasti práva, ekonomie, řízení rizik a bezpečnosti informačních systémů profesor Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M., odpovídal na otázky týkající se eGovernmentu, tedy elektronizace veřejné správy.

JUDr. Pavla Varvařovského asi netřeba příliš představovat. Tři roky byl veřejným ochráncem práv, působil též jako soudce Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Nápad oslovit právě pana doktora mi vnukla knížka jeho fejetonů, které před několika lety pravidelně vycházely v Lidových novinách. Jeho pohled na dnešní právo, morálku a společnost vůbec rozhodně stojí za přečtení. Litovat nebudete.

Spolek českých právníků Všehrd je druhým nejstarším právnickým spolkem v České republice. A jak to vlastně začalo? Po pádu Bachova absolutismu, uvolnění poměrů a vydání spolčovacího zákona byl v roce 1868 v Praze spolek oficiálně založen skupinou studentů - jak jinak, než v hostinci U Fáfů.