Pět otázek pro Lukáše Bohuslava
Rozhovor s JUDr. Lukášem Bohuslavem, Ph.D., jedním z přednášejících na blížící se konferenci Právo ve veřejné správě, především o zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a compliance programech.
1) Jak hodnotíte po téměř čtyřleté účinnosti právní úpravu trestní odpovědnosti právnických osob? Je zde prostor pro legislativní změny?
Lze konstatovat, že orgány činné v trestním řízení se naučily zákon o trestní odpovědnosti právnických osob používat. Některé firmy na základě účinnosti tohoto zákona zpevnily svůj compliance program. Zároveň vyvstaly některé problémy aplikační praxe. Mezi ně lze jmenovat problematickou koncepci přičitatelnosti, povinnost státního zástupce stíhat právnickou osobu i ve chvíli, kdy je v klinické smrti (právnická osoba, nikoliv státní zástupce) a konečně též vymezení trestných činů, kterých se právnická osoba může dopustit.
2) V Poslanecké sněmovně je novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen ZTOPO). Ta má změnit současnou koncepci pozitivního výčtu trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná, na výčet negativní. To by znamenalo, že právnická osoba bude odpovídat za všechny trestné činy, ledaže jsou ZTOPO vyloučeny. Souhlasíte s takovou změnou koncepce?
V okamžiku, kdy jsme se rozhodli jít cestou koncepce trestní odpovědnosti právnických osob, tak je od počátku jasné, že nastavený systém je nespravedlivý. Proč některé právnické osoby odpovědné jsou a některé de facto odpovědné nejsou? Tedy, pokud jejich předmět činnosti spočívá v podnikání, na které výčet nedopadá. Lze vyjmenovat zdravotnická zařízení, nemocnice, podnikání v oboru dopravy atp. Pokud tedy máme současnou právní úpravu takovou jaká je, je třeba tento stav narovnat.
3) Lze v takovém případě očekávat nárůst trestních řízení, resp. pravomocných odsouzení právnických osob?
Zcela jistě ano. Na druhou stranu i tyto právnické osoby se budou snažit trestné činnosti a obecně nešvarům předejít více než nyní. Budou tedy jednat více preventivně.
4) Během prvních tří let účinnosti ZTOPO bylo pravomocně uloženo 25 trestů, z nichž téměř polovinu uložil Městský soud v Brně. Obvodní soudy v Praze uložily celkem 3 tresty. Lze vysledovat nějaké rozumné vysvětlení této disproporce, nebo jde jen o náhodu?
Možným vysvětlením je, že se Brňané a jejich firmy dopouštějí častěji trestné činnosti. To pravé vysvětlení ale asi hledejme jinde. Bude to zvýšenou aktivitou státního zastupitelství a policejního orgánu, to jednoznačně.
5) Ve své praxi se věnujete tzv. compliance programům. Jaké výhody může jeho zavedení právnické osobě přinést?
Výhody lze charakterizovat pomocí 3P: prevence, pečlivost, připravenost. Nastavené mechanismy a opatření mohou právnickým osobám pomoci od problémů se zákonem. Pokud však nastanou, i v tuto chvíli mohou nastavené procesy právnické osobě značně pomoci.
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.



