Pět otázek pro Lukáše Bohuslava
Rozhovor s JUDr. Lukášem Bohuslavem, Ph.D., jedním z přednášejících na blížící se konferenci Právo ve veřejné správě, především o zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a compliance programech.
1) Jak hodnotíte po téměř čtyřleté účinnosti právní úpravu trestní odpovědnosti právnických osob? Je zde prostor pro legislativní změny?
Lze konstatovat, že orgány činné v trestním řízení se naučily zákon o trestní odpovědnosti právnických osob používat. Některé firmy na základě účinnosti tohoto zákona zpevnily svůj compliance program. Zároveň vyvstaly některé problémy aplikační praxe. Mezi ně lze jmenovat problematickou koncepci přičitatelnosti, povinnost státního zástupce stíhat právnickou osobu i ve chvíli, kdy je v klinické smrti (právnická osoba, nikoliv státní zástupce) a konečně též vymezení trestných činů, kterých se právnická osoba může dopustit.
2) V Poslanecké sněmovně je novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen ZTOPO). Ta má změnit současnou koncepci pozitivního výčtu trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná, na výčet negativní. To by znamenalo, že právnická osoba bude odpovídat za všechny trestné činy, ledaže jsou ZTOPO vyloučeny. Souhlasíte s takovou změnou koncepce?
V okamžiku, kdy jsme se rozhodli jít cestou koncepce trestní odpovědnosti právnických osob, tak je od počátku jasné, že nastavený systém je nespravedlivý. Proč některé právnické osoby odpovědné jsou a některé de facto odpovědné nejsou? Tedy, pokud jejich předmět činnosti spočívá v podnikání, na které výčet nedopadá. Lze vyjmenovat zdravotnická zařízení, nemocnice, podnikání v oboru dopravy atp. Pokud tedy máme současnou právní úpravu takovou jaká je, je třeba tento stav narovnat.
3) Lze v takovém případě očekávat nárůst trestních řízení, resp. pravomocných odsouzení právnických osob?
Zcela jistě ano. Na druhou stranu i tyto právnické osoby se budou snažit trestné činnosti a obecně nešvarům předejít více než nyní. Budou tedy jednat více preventivně.
4) Během prvních tří let účinnosti ZTOPO bylo pravomocně uloženo 25 trestů, z nichž téměř polovinu uložil Městský soud v Brně. Obvodní soudy v Praze uložily celkem 3 tresty. Lze vysledovat nějaké rozumné vysvětlení této disproporce, nebo jde jen o náhodu?
Možným vysvětlením je, že se Brňané a jejich firmy dopouštějí častěji trestné činnosti. To pravé vysvětlení ale asi hledejme jinde. Bude to zvýšenou aktivitou státního zastupitelství a policejního orgánu, to jednoznačně.
5) Ve své praxi se věnujete tzv. compliance programům. Jaké výhody může jeho zavedení právnické osobě přinést?
Výhody lze charakterizovat pomocí 3P: prevence, pečlivost, připravenost. Nastavené mechanismy a opatření mohou právnickým osobám pomoci od problémů se zákonem. Pokud však nastanou, i v tuto chvíli mohou nastavené procesy právnické osobě značně pomoci.
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.



