Mezinárodní humanitární právo versus lidská práva Zdroj: Redakce

Mezinárodní humanitární právo versus lidská práva

Na přednášku, kterou pořádala organizace studentů práv ELSA Praha u příležitosti ELSA Day, mě přivedl zejména zájem o přednášející, kteří pro mě byli zárukou, že půjde o přednášku velmi zajímavou a kvalitní. To se ve středu 26. listopadu na půdě pražské právnické fakulty, v prostorách legendární „stovky“, také potvrdilo.

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

advokátka, členka redakční rady webu Právní prostor.cz

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

advokátka, členka redakční rady webu Právní prostor.cz

Nosným tématem setkání doc. JUDr. PhDr. Veroniky Bílkové, Ph.D., E.MA., prezidenta Českého červeného kříže doc. RNDr. Marka Jukla, Ph.D. a prezidenta Lékařů bez hranic Mgr. Pavla Grubera, bylo mezinárodní humanitární právo, které je uplatňováno za ozbrojeného konfliktu.

Mezinárodní humanitární právo versus lidská práva

Celé setkání otevřela Veronika Bílková z Katedry mezinárodního práva veřejného, která se zaměřila na zaměňování práva lidských práv a mezinárodního humanitárního práva (dále též MHP), ke kterému tenduje nejen veřejnost laická, ale někdy i ta odborná právnická. Tyto pojmy jsou často zaměňovány nebo používány jako synonyma, byť právní odvětví vykazují hned několik odlišností.

V prvé řadě je třeba rozlišovat, kdy je které právo aplikováno. Zatímco mezinárodní humanitární právo nastupuje v okamžicích ozbrojeného konfliktu, právo lidských práv je „šito na míru“ podmínkám mírovým. Zajímavým aspektem práva lidských práv, které na tuto skutečnost jistým způsobem navazuje, je možnost pozastavení jejich účinnosti – tak například nám dobře známá Evropská úmluva o lidských právech dává prostřednictvím svého čl. 15 státům prostor k odstoupení od závazků plynoucích z Úmluvy, a to v naléhavé situaci, kterou se rozumí válka nebo jiné ohrožení státní existence. Z možnosti suspendace jsou však vyňata taková práva, jako právo na život, zákaz mučení nebo zákaz otroctví a nucených prací. „Státy to příliš často nedělají, ale jsou takoví rekordmani, jako třeba Peru, které suspendovalo lidská práva již asi dvaasedmdesátkrát,“ uvedla Veronika Bílková. Mezinárodní humanitární právo oproti tomu stanoví práva a povinnosti během ozbrojeného konfliktu jako platná a účinná a nelze s tím „nic dělat“ – MHP lze porušit, ale nedá se pozastavit nebo upravit tak, aby vyhovovalo bojujícím stranám.

Mezinárodní humanitární právo je historicky starším právním odvětvím. Má dvě složky – první z nich je tzv. ženevské právo, které zajišťuje ochranu obětí ozbrojených konfliktů, a tuto oblast na přednášce představovali Marek Jukl a Pavel Gruber. Stěžejními dokumenty jsou pak Ženevské úmluvy. Druhou oblastí je právo haagské, opřené o Haagské úmluvy, které „nám, když to hodně zjednoduším, říká, jakou zbraň si můžete za ozbrojeného konfliktu vzít a koho s ní můžete zastřelit,“ doplnila docentka Bílková. Co se týká Červeného kříže nebo Lékařů bez hranic, nemají s haagským právem mnoho společného, snad jen kromě toho, že jsou jeho chráněnými subjekty.

Pomyslnou hranici mezi oběma odvětvími však představují i další skutečnosti. Normy mezinárodního humanitárního práva tvoří univerzální celek, nejsou rozparcelovány do regionálních systémů. „Tyto normy platí stejně v České republice, jako třeba v Afghánistánu, což je pochopitelně důležité, protože kdyby byl ten systém odlišný, neaplikovalo by se MHP na českého vojáka v Afghánistánu. To, že mezinárodní humanitární právo někde neznají nebo jej nepoužívají, je jiná věc,“ řekla Veronika Bílková. Systém práva lidských práv je naproti tomu postaven na regionálním principu. Regionálně se pojetí poměrně liší, systém naší evropské ochrany lidských práv spojený s Evropským soudem pro lidská práva je velmi odlišný od těch, které znají v jiných oblastech, pokud vůbec takový systém mají.

Velice důležitou odlišností obou odvětví jsou i vztahy, které se snaží upravovat. Moderní právo lidských práv reguluje vztahy mezi jednotlivcem, tedy člověkem/občanem, a státem. Právo lidských práv jednotlivce před státem chrání, poskytuje mu práva vůči státu. Stát má naopak ve vztahu k člověku určité povinnosti. Jednotlivci jsou tedy přímo oprávnění, což je pro ně výhodné. „Mezinárodní humanitární právo však s jednotlivcem jako aktivním aktérem nepočítá. Ukládá vzájemné povinnosti stranám konfliktu,“ přiblížila docentka Bílková další rozdíl. Jednotlivec se pak, pokud je mu způsobena v ozbrojeném konfliktu nějaká újma, jen těžko v rámci MHP domůže nějaké změny. „Proto je důležité, že se právo lidských práv v posledních letech začalo aplikovat i v době ozbrojeného konfliktu, protože otevírá cestu pro jednotlivce, kteří utrpí nějakou škodu,“ dodala. Až do nedávné doby se totiž vedly diskuze o tom, zda se právo lidských práv za ozbrojeného konfliktu aplikuje. Jak uvedla docentka Bílková: „Až do 90. let převládal názor, že ozbrojené konflikty jsou záležitostí pouze mezinárodního humanitárního práva, a právo lidských práv v nich nemá co dělat.“ Právo lidských práv tak končilo ve chvíli, kdy vypukl konflikt a nadále se neaplikovalo. Typickými protagonisty tohoto postoje byl Izrael nebo Spojené státy americké, tedy na poli ozbrojených konfliktů velcí hráči. Od devadesátých let však začíná převládat názor, že i za ozbrojeného konfliktu má právo lidských práv určitý prostor dostat.

Šíření humanitárního práva jako jeden z cílů Červeného kříže

Prezident Českého červeného kříže Marek Jukl během své přednášky představil hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce, jejichž hlavními principy jsou humanita, neutralita, nestrannost, nezávislost, jednota, dobrovolnost a světovost. Pokud Vás těchto sedm principů zaujalo, můžete si o nich více přečíst v sérii článků "Trnitá cesta k humanitě" od Šárky Ošťádalové (I., II., III., IV.). Marek Jukl neopomenul představit ani národní společnost Českého červeného kříže, ani konkrétní formy pomoci, které tato národní společnost může poskytnout.

Co se týká vztahu Českého červeného kříže k humanitárnímu právu, jedním z cílů ČČK je jeho šíření. Za tímto účelem jsou pořádány semináře a přednášky, národní společnost vykazuje i publikační aktivity. A jak MHP vnímá sám Český červený kříž, který je aktivní zejména na poli tzv. ženevského práva? Jde o „soubor norem mezinárodního práva upravující způsob vedení ozbrojených konfliktů za účelem zmírnění lidského utrpení způsobeného ozbrojeným konfliktem a poskytnutí ochrany vybraným skupinám osob v době ozbrojeného konfliktu, a to především těm, které se přímo neúčastní boje nebo z něj byly vyřazeny (v důsledku nemoci, zranění či zajetí).“ MHP se věnuje celá jedna sekce webových stránek Českého červeného kříže, dostupná na http://www.cervenykriz.eu/cz/mhp.aspx.

Lékaři, kteří neznají hranice

Také prezident Lékařů bez hranic (Médecins Sans Frontières) Mgr. Pavel Gruber představil činnost tohoto uskupení, založeného v roce 1971. A jak vnímají humanitární právo, které bylo předmětem celého setkání, právě Lékaři bez hranic? Pavel Gruber uvedl, že „podle Lékařů bez hranic mají všichni lidé právo na pomoc a ochranu svých základních potřeb bez ohledu na národnost, barvu pleti, politické nebo náboženské přesvědčení. Aby byla humanitární pomoc účinná a dostalo se jí všem potřebným, musí být nestranná a nezávislá na politických či ekonomických zájmech.

Lékaři bez hranic se vedle pomoci obětem ozbrojených konfliktů, obdobně jako Červený kříž, věnují i dalším oblastem. Těmi jsou například budování zdravotnických zařízení, zdravotní péče o uprchlíky, nouzová zdravotnická pomoc v případě přírodních katastrof, nebo rozsáhlé očkovací kampaně proti epidemiím. V posledních měsících je o nich slyšet i v souvislosti s bojem proti epidemii eboly v Africe. Ani webové stránky neopomíjím uvést, neboť na http://www.lekari-bez-hranic.cz/ se dozvíte veškeré informace o uskupení, o aktuálním dění, projektech a možnosti spolupráce. Lékaři bez hranic neustále hledají personální posily – a to nejenom lékaře, ale i právníky. Pokud tedy máte srdce dobrodruha a cítíte potřebu pomáhat, neváhejte se na Lékaře bez hranic obrátit. Jejich prezident Vám slibuje sice náročnou, ale velice zajímavou a prospěšnou práci. 

Mezinárodní výbor Červeného kříže lidská práva humanitární právo Lékaři bez hranic ozbrojený konflikt

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články