Články

Nechceme, aby všeobecná a často účelová hysterie kolem GDPR odůvodněná vysokými finančními postihy byla důvodem, proč si (ne)přečíst tento článek. Rádi bychom s našimi klienty a čtenáři sdíleli názory na některé praktické problémy v souvislosti s přípravou dokumentů a implementací procesů v obchodní společnosti. V tomto článku (i v článcích následujících) bychom se zaměřili na určení zákonného důvodu zpracování osobních údajů („OÚ“) zaměstnanců.

Karlovarský Grandhotel Ambassador Národní dům se loni osvědčil, a proto se zde letos ve dnech 14. - 16. 6. 2018 konal již 26. ročník Karlovarských právnických dnů.

Blížící se prázdniny znamenají pro některé rozvedené rodiče boj o možnost vzít své děti na letní dovolenou. Jak řešit situaci, kdy Vám druhý rodič odmítá svěřit dítě na déle než víkend? Právo trávit s dětmi dovolenou mají totiž oba rodiče stejné.

Současná populace stárne a očekává se, že průměrný věk do budoucna dále poroste. Vědci odhadují, že rok 2050 bude prvním rokem v dějinách lidstva, kdy počet seniorů v populaci převýší počet dětí do 14 let. Je na to však lidstvo připraveno? Znamená to nutnost přijmout nezbytné změny v oblasti veřejných politik, díky kterým zůstane soudržnost a prosperita společnosti neměnná.

Mohutné intelektuální a sociální hřmění, za nějž se v 18. a 19. století v Evropě zrodily ideje právního státu, mělo nutně za následek posun do fáze sekundární, chránící čerstvě narozený koncept právního státu. Garancí absolutní a ultimátní se stalo nezávislé soudnictví. Vývoj právního myšlení na našem kontinentu po druhé světové válce nás pak přivedl od pojmu „právní stát“ k pojmu „soudcovský stát“.

V rámci tohoto článku bude věnována pozornost rozsudku Nejvyššího správního soudu („NSS“) ze dne 30. 1. 2018 ve věci sp. zn. 5 Afs 60/2017. Jedná se o důležité rozhodnutí k určení, nakolik správce daně nese důkazní břemeno v případě uplatnění nároku na odpočet od daně z přidané hodnoty („DPH“) ohledně existence nebo neexistence povědomosti subjektu o domnělém podvodu.

Otázka nuceného omezení vlastnického práva k nemovité věci z důvodu jejího nutného užití pro veřejné účely je poměrně rozsáhlou problematikou, která do jisté míry vzbuzuje trvalé pnutí mezi jednotlivými dotčenými vlastníky na jedné straně a orgány veřejné moci na straně druhé.

Nejvyšší soud v nedávné době změnil již desítky let ustálenou rozhodovací praxi, podle které byla pracovní smlouva uzavřená mezi členem statutárního orgánu obchodní společnosti (jednatelem, členem představenstva) a společností považována neplatnou. Ačkoli se toto rozhodnutí týká předchozí právní úpravy (úpravy obchodního zákoníku), lze jej aplikovat i na tu současnou, tedy na vztahy založené za účinnosti zákona o obchodních korporacích.

O jedné věci se ve vztahu ke kontrolám zatím nemluví: kdo bude odpovídat za to, že se údaje o vašem byznysu, které budete muset zpřístupnit kontrole, nedostanou do nepovolaných rukou? Informace důvěrné povahy, jako jsou údaje o výrobě, provozní náklady nebo návratnost investic, by měly být chráněné mlčenlivostí zaměstnanců státních orgánů, které s nimi nakládají. Otázkou je, jak má být mlčenlivost při kontrolách zajištěna.

Předmětem mého dnešního zamyšlení jsou tři okruhy: do jaké míry je potřebná regulace koncentrace vlastnictví médií nad rámec regulace obsažené v soutěžním právu, do jaké míry je tato koncentrace možná a do jaké míry může zákon omezit určité osoby, které jsou nějakým způsobem svázány s politikou, ve vlastnictví médií.

Velký senát Nejvyššího soudu ČR se opětovně zabýval otázkou (ne)přípustnosti souběhu funkcí, tedy výkonu funkce člena statutárního orgánu a souběžného pracovního poměru u téže společnosti, a svým rozhodnutím stanovil nová pravidla.

Léto je doba nerozlučně spojená s restauračními zahrádkami, které se v tomto období stávají neoddělitelnou součástí snad všech obcí. Postavit ovšem před restauraci, kavárnu či cukrárnu letní předzahrádku není krok jen faktický, vysunutí židlí a stolků před provozovnu podléhá poměrně obsáhlé regulaci.

Ve svém příspěvku bych se chtěl zaměřit na základní otázky týkající se různých druhů akcií a podílů a s tím související posuny v korporačním právu. Od roku 2014 není v korporačním právu patrně žádné jiné téma či institut, který by prošel radikálnějším vývojem, a to především názorovým. Došlo k obrovskému posunu v nahlížení na možnosti, jakým způsobem lze vytvářet různé druhy podílu a akcií.

Na letošním ročníku odborného kongresu Právní prostor přednášel JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu ČR, na téma týkající se osobnosti soudce. Jaký by měl tedy soudce být a jaké výzvy tato práce přináší? Máme kvalitní zástupce justice? To vše se dočtete v následujícím rozhovoru.

Občanský zákoník („OZ") poskytuje menšinovým spoluvlastníkům poměrně široké možnosti soudní ochrany před „nespravedlivým“ rozhodováním většiny, a to v závislosti na tom, o jak významné rozhodnutí se jedná, zda byl menšinový vlastník z rozhodování zcela vyloučen (opominut) nebo zda byl přehlasován.

Je všeobecně známo, že i český občanský zákoník obsahuje alternativu anglosaských trustů – institut svěřenských fondů. Svěřenský fond dává svému zakladateli významný instrument, díky němuž může upravit správu, uchování a převody svého majetku a zároveň naplnit svůj zájem, aby se vyčleněný majetek udržel v celku a nebyl rozdělen při přechodu na následující generace. Zakladatele, správce či obmyšlené již vzniklých svěřenských fondů musíme nicméně upozornit na některé nové povinnosti, které vstoupily v účinnost k 1. 1. 2018.

Podle čl. 12 – 14 GDPR má správce povinnost informovat subjekty údajů o zpracování jejich osobních údajů. V případě zpracování informací veřejné správy jde o informaci podle čl. 14 GDPR, jelikož údaje nebyly získány od subjektu údajů, ale z jiného zdroje (od veřejné instituce).

Úhradová vyhláška je označení pro podzákonný právní předpis vydávaný každoročně Ministerstvem zdravotnictví na základě § 17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Úhradovou vyhláškou se stanoví výše bodu, výše úhrad hrazených služeb a některá regulační omezení. Se značným zjednodušením se dá říci, že úhradovou vyhláškou se stanoví, kolik může zdravotnické zařízení vykázat zdravotních úkonů, které budou hrazeny ze zdravotního pojištění, tedy kolik může vykázat práce, která bude zdravotnickému zařízení proplacena.

Minulý rok jsem měl na kongresu Právní prostor závěrečnou řeč, ve které jsem požádal Ústavní soud, aby zrušil restituční tečku. Ta do dnešního dne zrušena nebyla, ale moje slova byla vyslyšena 18 senátory Parlamentu ČR, kteří dne 14. listopadu 2017 podali návrh na zrušení restituční tečky k Ústavnímu soudu. Tito senátoři se ztotožnili s právním názorem 40 000 restituentů, jejichž restituce do dnešního dne, tedy po více než 27 letech, nebyla vyřízena.

Čínská lidová republika má pověst země, kde se příliš nedbá na ochranu osobních dat při jejich shromažďování, ukládání a zpracovávání. Až do minulého roku chyběla ucelená legislativa upravující oblast ochrany dat na internetu. V kontextu živých diskuzí doprovázejících nabytí účinnosti GDPR a kauz okolo úniků dat ze sociálních sítí v Evropě a USA bude, jak pevně věřím, vhled do situace v Číně zajímavý.

V srpnu loňského roku Ústavní soud přiznal odkladný účinek ústavní stížnosti společnosti Zdeněk - Sun s.r.o. („Výrobce“), a tím odložil vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Brně zrušujícího rozhodnutí Energetického regulačního úřadu („ERÚ“) o udělení licence na výrobu elektřiny Výrobci. Výrobce tak může i nadále legálně vyrábět elektřinu ve své solární elektrárně a čerpat provozní podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Pro začátek je třeba vymezit si rozdíl mezi ústavním systémem a ústavním pořádkem. Ústavní pořádek představuje soubor ústavních předpisů České republiky vymezených v čl. 112 Ústavy, je to vlastně polylegální Ústava, ústava v širším smyslu, která má význam normativní. Oproti tomu ústavní systém tvoří soustava ústavních orgánů České republiky a jejich vzájemných vztahů. Jedná se tedy o pojem institucionální.

Vydědění je pojem občanského práva, konkrétně z oblasti práva dědického, jímž se rozumí jednostranný projev vůle zůstavitele učiněný v zákonem stanovené formě, kterým zůstavitel vyloučí nepominutelného dědice z jeho práva na povinný díl či jej v tomto právu zkrátí (tedy zmenší objem majetku a práv, která nepominutelnému dědici po smrti zůstavitele připadnou).

Ochrana osobních údajů není novým tématem, poměrně nová je pouze jeho právní úprava nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), dále jen „GDPR“, které nabylo účinnosti již 25. 5. 2018.

V rámci Soudcovské unie probíhají seriózní diskuze o prevenci syndromu vyhoření soudců. Osvícení předsedové soudů vyhořelé soudce netrestají, ale snaží se je motivovat například tím, že jim přidělí jinou agendu či pomáhají zorganizovat změnu soudcova prostředí, tedy nejčastěji změnu soudu.