Klamavost obchodní firmy, za situace kdy geografické označení neodpovídá sídlu společnosti
Podle § 90 odst. 1 z. v. ř. platí, že nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. ř., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.
Podle § 424 o. z. platí, že obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě. Otázkou klamavosti obchodní firmy (z pohledu recentní právní úpravy) se zabýval Vrchní soud v Olomouci kupř. v usnesení sp. zn. 8 Cmo 152/2018 ze dne 25. 9. 2018.
Krajský soud v Ostravě ze dne 13. 7. 2018, č. j. C 72867/RD20/KSOS, Fj 64568/2018/KSOS usnesením zamítl návrh na zápis změny zapsaných údajů doručený soudu dne 12. 7. 2018 v části týkající se výmazu stávající obchodní firmy MALÉ ZDRAVÍ Hostivař s.r.o. a zápisu nové obchodní firmy MALÉ ZDRAVÍ Praha, s.r.o. V odůvodnění soud konstatoval, že nebyly splněny předpoklady k provedení zápisu změny obchodní firmy společnosti do obchodního rejstříku vyžadované právními předpisy, neboť nově zvolená obchodní firma působí klamavě, je-li sídlo společnosti nezměněno a stále tak zůstává v obci Třinec.
Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, ve kterém poukázala na skutečnost, že stávající obchodní firma byla rejstříkovým soudem zapsána při vzniku společnosti bez jakýchkoliv výhrad, a to přesto, že současně bylo zapisováno sídlo v Třinci. Jelikož je Hostivař částí Prahy, lze konstatovat, že navrhovaná změna obchodní firmy nepředstavuje žádnou zásadní změnu obsahu, a pokud u stávající obchodní firmy nebyl soudem shledán rozpor s právními předpisy, není zde důvod pro odchylný výklad v případě nyní navrhované změny firmy. Dále navrhovatelka zmínila, že je společností, která poskytuje zdravotní služby na území Prahy, čemuž odpovídá i udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb vydaným Magistrátem Hlavního města Prahy. Jak stávající, tak navrhovaná obchodní firma navrhovatelky tak zcela koresponduje s místem poskytování služeb a nelze tedy hovořit o jakékoliv klamavosti. S ohledem na takto uvedené navrhovala, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadené části změnil tak, že návrhu vyhoví.
Odvolací soud konstatoval, že z požadavku „neklamavosti“ plyne, že obchodní firma podnikatele nesmí vzbuzovat klamnou představu o podnikateli, jeho činnosti, poskytovaných službách, výrobcích, osobách společníků, zeměpisného (geografického) označení a podobně.
Klamavost obchodní firmy je nutné posuzovat z hlediska dojmu, který může utkvět v paměti třetích osob (především průměrných zákazníků podnikatele; viz závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Odo 840/2004). S ohledem na uvedené pak odvolací soud, ostatně shodně jako soud prvního stupně, zaujal názor, že má-li společnost zapsané sídlo v obci Třinec, není možné vyhovět návrhu na zápis změny obchodní firmy s geografickým označením Praha, neboť takováto obchodní firma působí klamavě. Namítala-li společnost, že obchodní firma již obsahuje geografické označení Hostivař, což je součást Prahy, pak odvolací soud na to oponoval, že takovéto označení z hlediska průměrných schopností a rozlišovacích možností průměrného zákazníka nevzbuzuje stejný dojem jako označení Praha, neboť (městská část) Hostivař není stejně všeobecně známé geografické označení jako je Praha.
Hodlá-li navrhovatel vyvíjet svou podnikatelskou činnost výlučně na území města Prahy, nic mu nebrání v přenesení sídla na toto území, čímž by odstranil nedostatek v podobě klamavosti zamýšleného označení, případně ve zřízení odštěpného závodu (viz § 503 o. z.), který již by pro toto území požadované označení mohl mít.
Odvolací soud proto uzavřel, že navrhovaná obchodní firma v tomto případě mohla být pro průměrného zákazníka klamavá, a proto soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, pokud návrh v této části zamítl.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.




