Klamavost obchodní firmy, za situace kdy geografické označení neodpovídá sídlu společnosti
Podle § 90 odst. 1 z. v. ř. platí, že nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. ř., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.
Podle § 424 o. z. platí, že obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě. Otázkou klamavosti obchodní firmy (z pohledu recentní právní úpravy) se zabýval Vrchní soud v Olomouci kupř. v usnesení sp. zn. 8 Cmo 152/2018 ze dne 25. 9. 2018.
Krajský soud v Ostravě ze dne 13. 7. 2018, č. j. C 72867/RD20/KSOS, Fj 64568/2018/KSOS usnesením zamítl návrh na zápis změny zapsaných údajů doručený soudu dne 12. 7. 2018 v části týkající se výmazu stávající obchodní firmy MALÉ ZDRAVÍ Hostivař s.r.o. a zápisu nové obchodní firmy MALÉ ZDRAVÍ Praha, s.r.o. V odůvodnění soud konstatoval, že nebyly splněny předpoklady k provedení zápisu změny obchodní firmy společnosti do obchodního rejstříku vyžadované právními předpisy, neboť nově zvolená obchodní firma působí klamavě, je-li sídlo společnosti nezměněno a stále tak zůstává v obci Třinec.
Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, ve kterém poukázala na skutečnost, že stávající obchodní firma byla rejstříkovým soudem zapsána při vzniku společnosti bez jakýchkoliv výhrad, a to přesto, že současně bylo zapisováno sídlo v Třinci. Jelikož je Hostivař částí Prahy, lze konstatovat, že navrhovaná změna obchodní firmy nepředstavuje žádnou zásadní změnu obsahu, a pokud u stávající obchodní firmy nebyl soudem shledán rozpor s právními předpisy, není zde důvod pro odchylný výklad v případě nyní navrhované změny firmy. Dále navrhovatelka zmínila, že je společností, která poskytuje zdravotní služby na území Prahy, čemuž odpovídá i udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb vydaným Magistrátem Hlavního města Prahy. Jak stávající, tak navrhovaná obchodní firma navrhovatelky tak zcela koresponduje s místem poskytování služeb a nelze tedy hovořit o jakékoliv klamavosti. S ohledem na takto uvedené navrhovala, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadené části změnil tak, že návrhu vyhoví.
Odvolací soud konstatoval, že z požadavku „neklamavosti“ plyne, že obchodní firma podnikatele nesmí vzbuzovat klamnou představu o podnikateli, jeho činnosti, poskytovaných službách, výrobcích, osobách společníků, zeměpisného (geografického) označení a podobně.
Klamavost obchodní firmy je nutné posuzovat z hlediska dojmu, který může utkvět v paměti třetích osob (především průměrných zákazníků podnikatele; viz závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Odo 840/2004). S ohledem na uvedené pak odvolací soud, ostatně shodně jako soud prvního stupně, zaujal názor, že má-li společnost zapsané sídlo v obci Třinec, není možné vyhovět návrhu na zápis změny obchodní firmy s geografickým označením Praha, neboť takováto obchodní firma působí klamavě. Namítala-li společnost, že obchodní firma již obsahuje geografické označení Hostivař, což je součást Prahy, pak odvolací soud na to oponoval, že takovéto označení z hlediska průměrných schopností a rozlišovacích možností průměrného zákazníka nevzbuzuje stejný dojem jako označení Praha, neboť (městská část) Hostivař není stejně všeobecně známé geografické označení jako je Praha.
Hodlá-li navrhovatel vyvíjet svou podnikatelskou činnost výlučně na území města Prahy, nic mu nebrání v přenesení sídla na toto území, čímž by odstranil nedostatek v podobě klamavosti zamýšleného označení, případně ve zřízení odštěpného závodu (viz § 503 o. z.), který již by pro toto území požadované označení mohl mít.
Odvolací soud proto uzavřel, že navrhovaná obchodní firma v tomto případě mohla být pro průměrného zákazníka klamavá, a proto soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, pokud návrh v této části zamítl.
Další články
Výpověď podnájemní smlouvy ze zákonných důvodů: Nejvyšší soud k výkladu smluvního ujednání odkazujícího na zákon
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2274/2025 ze dne 14. ledna 2026 zabýval zdánlivě jasnou otázkou. Jak vyložit ujednání podnájemní smlouvy, podle kterého lze podnájem ukončit „způsobem a z důvodů stanovených občanským zákoníkem“. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci nicméně není jen řešením jednoho právního sporu. Rozhodnutí ukazuje i na to, jak je důležité smluvní ujednání vykládat správně a jaké důsledky má, pokud smluvní strany nebo obecné soudy řádný výklad podcení.
Právo států na sebeobranu podle Charty OSN ve víru reálné politiky
Právo na individuální a kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty OSN představuje jeden z klíčových institutů současného mezinárodního práva. Jeho výklad však stále výrazně ovlivňuje reálná politika, fungování Rady bezpečnosti OSN i proměny charakteru ozbrojených konfliktů. Pozornost je věnována podmínkám legitimní sebeobrany, otázce předstižného zásahu i postavení států, které se konfliktů neúčastní přímo, ale podporují jednu z válčících stran dodávkami zbraní a vojenského materiálu.
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.




