Nové znění zákona o dani z přidané hodnoty se dotkne zdaňování statutárních orgánů DPH
Zákon o DPH s plánovanou účinností od ledna 2019 nově vymezí okruh osob povinných k dani a dále ekonomickou činnost, což se kromě jiných dotkne všech jednatelů, fyzických osob. Právě ekonomická činnost je jedním z hlavních kritérií sloužících k posouzení povinnosti k DPH.
Dle současného znění zákona o DPH není jednatel při výkonu své funkce osobou povinnou k DPH, protože se za ekonomickou činnost nepovažuje činnost osob, jejichž příjmy jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu však takovýto výklad není euro-konformní a výkon funkce jednatele je ekonomickou činností.
Do účinnosti novely zákona o DPH se mohou osoby, kterých se týká rozsudek NSS 2 Afs 100/2016 rozhodnout, zda využijí přímého účinku Směrnice EU a budou výkon funkce jednatele považovat za ekonomickou činnost nebo zda budou postupovat dle současného znění zákona o DPH.
Nově však osobou povinnou k dani nebude zaměstnanec nebo jiná osoba při uskutečňování ekonomické činnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu.
Statutáři tedy budou muset sledovat svůj obrat a pokud ho překročí, budou se registrovat k DPH, podávat přiznání k DPH a kontrolní hlášení. Budou vystavovat daňové doklady a ze své odměny odvedou 21% DPH. Současně si budou moci uplatnit nárok na odpočet DPH na vstupu u souvisejících plnění.
A co vede k zamyšlení - budou platit daň z příjmů jako zaměstnanci a současně odvádět DPH jako podnikatelé.
Zdroj: BNT journal
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
